Lenovo ThinkPad Tablet: jde na to jinak (ohlédnutí)

Tentokrát se mi dostal do rukou již starší model – první současná generace tabletu nesoucí označení ThinkPad. Jedná se o první (a stále jediný) u nás dostupný tablet s operačním systémem Android, určený i do firemního prostředí. Má i více než rok po svém uvedení na trh co nabídnout?

Vzhled a konstrukce

Již vzhled a konstrukce zařízení dává tušit, že se nejedná o typický tablet s Androidem. Nepočítejte tedy s ultratenkým zařízením, používajícím hliníkové či jiné designové prvky. V porovnání s konkurencí má také vyšší rozměry i hmotnost. Tyto, pro tablet nepříliš lichotivé proporce, jsou vyváženy pevnou a kvalitní konstrukcí. Přístroj na první pohled působí skutečně robustně a i díky tomu jsem během jeho používání neměl strach o jeho poškození. Odolnost vůči poškrábání displeje zaručuje tvrzené krycí sklo Gorilla Glass.

Tip: Původní představení ThinkPad Tabletu včetně videa a odolnosti Gorilla Glass.

Operační systém Android používá ve své tabletové podobě trojici ovládacích softwarových tlačítek – šipku zpět a tlačítka pro vyvolání domovské obrazovky a nabídky naposledy spuštěných aplikací. Ovšem ThinkPad tablet poněkud netypicky používá pro akce zpět a domů také mechanická tlačítka. Ta jsou doplněna ještě o tlačítko zamknutí orientace displeje a rychlého spuštění webového prohlížeče. U druhého zmíněného mi trochu vadilo, že tlačítku nejde přiřadit jiný než předinstalovaný prohlížeč.

Tablet se netají svou příslušností k rodině ThinkPad. Tu potvrzuje například pogumování zadní strany přístroje, připomínající povrch vík právě u notebooků ThinkPad. Na zadní straně nalezneme i čočku 5Mpix fotoaparátu a otvor mikrofonu. Na zadní straně pak čekejte už jen logo výrobce a typické logo ThinkPad natočené o 45°. Pod známou červenou tečkou nad písmenem “i” se usídlila dioda indikující zapínání přístroje (známá například z řady ThinkPad Edge). V rohu zařízení nalezneme zastrčené dotykové pero, to díky svému červenému vršku připomíná pera, používaná u tablet PC ThinkPad.

Dotykové pero

K tabletu se v závislosti na konfiguraci dodává i dotykové pero. Je napájeno jednou AAAA (správně 4 A) baterií. Dle mého názoru se jedná o jedno z největších lákadel tohoto tabletu. Toto pero umožňuje takřka plnohodnotné ovládání tabletu. Velmi mile mě překvapilo například ve spojení s předinstalovanou aplikací Notes Mobile, která umožňuje převod ručně psaného textu na digitální. Převod v tomto případě fungoval poměrně spolehlivě i u více lidí s různým typem písma a k chybám docházelo spíše výjimečně. Ty lze navíc velmi jednoduše opravit přeškrtnutím a následným přepsáním. Netvrdím, že je tento způsob vhodný pro delší psaní, ale pro kratší poznámky může být užitečný. Další využití pera vidím například v různých kancelářských balících pro android, zejména pak v tabulkových procesorech. Pak zde máme různé více či méně sofistikované aplikace na kreslení, nebo úpravu fotek. Namátkou zmíním například SketchBook, Photoshop Touch nebo PicSay. Poslední jmenovanou aplikaci nalezneme ve free verzi již předinstalovanou.

Díky digitizéru dokáže tablet nejen rozlišovat sílu, jakou na pero tlačíte  (což se promítne např. na tloušťce nakreslené čáry), ale také umožňuje deaktivaci snímání prstů, pokud je používáno pero. Vy si pak můžete bez obav opřít ruce o displej. Snímání prstů je možné vypnout i ručně v menu rychlého nastavení výběrem možnosti “Pouze pero”.

Pouzdro folio case

Spolu s tabletem ke mě dorazilo i ochranné pouzdro Folio case. To je tvořeno plastovou vanou v koženkovém obalu. Na tabletu drží dostatečně pevně a zaručuje mu dobrou ochranu. Pouzdro slouží zároveň jako stojan. Po zaklesnutí přední strany do klipsu na zadní straně pouzdra tak můžete tablet používat v úhlu přibližně 70° vhodném například pro sledování videí nebo fotografií. Po otočení se tablet dostává do úhlu přibližně 20° k povrchu stolu. Tento úhel je vhodný například při prohlížení internetu. V zavřeném stavu pak tablet připomíná spíš poznámkový blok nebo složky na dokumenty.

Hardware a displej

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v případě ThinkPad Tabletu se jedná o starší model. Svou HW výbavou spadá do první generace zařízení s “tabletovým” Androidem (v době jeho uvedení na trh používal Android 3.1 Honeycomb). Proto nemůžeme očekávat, na poměry mobilních zařízení, až brutálně výkonný hardware, jaký jsme si zvykli v poslední době vídat v podobných zařízeních. Troufám si ale tvrdit, že pokud nejste vášnivý hráč nejnovějších pecek se špičkovou grafikou, které na tomto tabletu fungují s nižšími detaily (např. hry běžící na Unreal Enginu) tak bude výkon tabletu naprosto dostačující. O svižný chod systému i aplikací se krom 1GB operační paměti stará ARM čipset NVIDIA Tegra 2, vybavený procesorem se dvěma jádry Cortex-A9, nataktovanými na 1GHz. Grafický výkon má na starost grafický čip NVIDIA GeForce ULP. Velikost vnitřního úložiště závisí na konkrétní verzi tabletu. Já jsem měl k dispozici 64GB variantu, k dostání jsou ovšem i verze s 32 nebo 16 GB. Konfigurace se liší i přítomností 3G modulu. Dalším rozdílem mezi konfiguracemi je pak příslušenství, které je v ceně základního balení. V tomto případě se jednalo o již zmíněné pouzdro Folio a dotykové pero.

Displej nabízí pro 10,1″ tablet poměrně typické rozlišení 1280×800 bodů, a tím pádem poměr stran 16:10. Potěší použitá technologie TFT IPS, díky které displej nabídne velmi slušné pozorovací úhly i dobré barevné podání. LED podsvícení lze regulovat ve vysokém rozsahu, a tak nebudete mít problém s prací jak ve tmě tak na denním slunci. O regulaci intenzity podsvícení se stará čidlo okolního světla. Pokud vám ovšem automatická hodnota nevyhovuje, je zde možnost ruční regulace v panelu rychlého nastavení.

Software

Operační systém Android asi netřeba zdlouhavě představovat. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších systémů, optimalizovaných pro tablety. V současné době je možné tablet updatovat na verzi 4.0.3 Ice Cream Sandwich. Systém na tabletu běží naprosto plynule, ani po takřka měsíčním testování a po instalaci mnoha aplikací jsem nepozoroval záseky systému či pády aplikací.

Pozitivně hodnotím, že se Lenovo nesnažilo po vzoru jiných výrobců do systému implementovat nějakou vlastní uživatelskou nadstavbu a přidalo pouze drobná vylepšení. Například ikonu pro vyvolání nabídky rychlého spuštění na liště s ovládacími prvky. Dále Lenovo přidalo několik vlastních widgetů, jako např. widgety pro kalendář, e-mail a sociální sítě. Výrobce také přidal řadu aplikací jak vlastních, tak od třetích stran. Některé z nich jsou užitečné, jiné už méně. Pro uživatele, který teprve začíná s androidem, mohou být tyto aplikace nápomocné, ale obávám se, že mnozí pokročilejší budou některé z nich vnímat spíš jako bloatware. Výrobcem doinstalovaná klávesnice sice češtinu podporovala, ale měla problémy s diakritikou u některých písmen (ta šla u slov doplnit pouze prostřednictvím našeptávače). Navíc mi úplně nesedělo umístění některých znaků. Proto ji v mém případě nahradila původní klávesnice z Androidu 4.0, ta lze aktivovat v nastavení.
Funkcí, ve firemním prostředí mnohdy nezbytnou, je šifrování dat. V tomto Lenovo vychází vstříc. Šifrovat lze interní úložiště i SD kartu. Problém se zašifrovanou SD kartou je ovšem ten, že ji přečtete pouze v jiném TP tabletu. PC si s ní neporadí.

Multimédia

Jak jsem již zmínil, čočku 5Mpx fotoaparátu naleznete na zadní straně zařízení. Kvalita fotek je i ve srovnání se smartphony podprůměrná, stejně jako u natáčeného 720p videa. Silně však pochybuji o častějším používání fotoaparátu zrovna na tabletu. Na přední straně je pak čočka 2Mpx kamerky, určené pro videohovory. Její kvalita je srovnatelná s webkamerami u levných notebooků. Mikrofon je bohužel umístěn na zadní straně. Výsledkem toho je slabá hlasitost a kvalita přenášeného hlasu. Tablet disponuje pouze jedním reproduktorem, umístěn je poněkud nešťastně na spodní straně. Navíc je poměrně slabý a tak se stává jinde, než v tiché místnosti téměř nepoužitelným. Jak hlasitostí, tak kvalitou jej předčí i spousta mobilních telefonů.

Přehrávání videa už potěší víc. Tablet si bez problému poradí se 720p filmem a díky použitému disleji není ani problém jej sledovat venku. Z nějakého důvodu byla kvalita zvukového výstupu při přehrávání hudby skrze nativní aplikaci skoro až tragická. Zvuk byl velmi dunivý navíc bylo slyšet různé praskání a šum. Po doinstalování alternativního přehrávače hudby (v mém případě PowerAMP) a nějakým časem stráveným hrátkami s jeho nastavením, se ale dá docílit mnohem lepšího zvukového výstupu. Žádné zázraky ovšem nečekejte.

Konektivita

Dostáváme se k druhé z velkých výhod TP tabletu. Tou je konektorová výbava. Zařízení nabízí na poměry tabletů netradiční klasické USB 2.0 i slot na SD kartu (do kapacity 32GB). Díky správným ovladačům USB pak není problém připojit například myš, klávesnici nebo flash disk. USB 2.0 je chráněno před poškozením a nečistotami posuvnou krytkou. Slot na paměťovou kartu se ukrývá pod krytkou spolu se slotem pro sim kartu a resetovacím tlačítkem. Další konektorová výbava je už pro tablet typičtější. Nalezneme zde ještě mini HDMI, dokovací konektor, zdířku pro 3,5mm jack a micro USB, přes které se zařízení dobijí i připojuje k PC.

Napájení a výdrž baterie

Při testování byla výdrž 24Wh baterie velmi rozmanitá. Při občasném zapnutí (resp. probuzení ze spánku) a krátkém prohlížení internetu (typicky přečtení zpráv či jiných novinek) mi tablet vydržel 3 dny. Naopak při hraní graficky náročné hry se baterie odporoučela za nějaké 2 hodiny. Přehrávat 720p videa tablet vydržel bezmála 4 hodiny. Pokud byste měli v úmyslu používat na baterii se zapnutou Wi-Fi v jednom kuse, tak počítejte přibližně se 7 hodinami méně náročné činnosti.

Výdrž baterie je tedy poměrně slušná. To se bohužel nedá říct o rychlosti jejího nabíjení. Pokud nabíjíte přes micro USB (tablet lze dobít i prostřednictvím doku) počítejte s dobou 9-10h (!!!). Popravdě řečeno jsem se po obdržení naprosto vybitého tabletu pro test lekl, že je rozbitý. Nešel totiž zapnout ani s připojeným dobíjecím adaptérem, pouze zavibroval. Zapnout displej se mi podařilo až po asi hodině (bylo by to pravděpodobně dřív, kdybych se o to průběžně nepokoušel). Ale i tak byla baterie asi na 6% své kapacity a tablet se ihned po nabootování zase vypnul.

Nejen na internetových fórech jsem se dočetl, že tablet trpí v uspaném stavu nadměrným vybíjením. Tuto chybu nejspíš Lenovo odstranilo některým z řady softwarových updatů jelikož jsem si žádného drastického vybíjení nevšiml. Nejvíce se mi tablet přes noc vybil o 12% ale obvykle to bylo v průměru kolem 1% za hodinu se zapnutou Wi-Fi. Pokud jsem ji na noc vypnul, baterie ztratila celkem 2-4% ze své kapacity.

Nepříjemná událost

Na začátku jsem chválil robustní provedení tabletu. Bohužel ani to nezabránilo jedné velké nepříjemnosti, která se mi přihodila těsně před koncem zápůjčky. Tlačítko probouzení tabletu přestalo reagovat. Po rozdělání tabletu jsem zjistil, že se ulomil mikrospínač na základní desce. Toto bylo sice poprvé, kdy jsem viděl “vnitřnosti” tabletu ale u často namáhané součástky, jakou tento spínač bezesporu je, se mi uchycení nezdálo příliš spolehlivé. Mikrospínač totiž držel pouze na dvou plíšcích po jeho bocích. Na druhou stranu, tento konkrétní tablet prošel již mnoha testy (o čemž svědčí i to že mi nedorazil v originálním balení) a těžko můžu odhadnout čím vším si prošel u recenzentů a především přepravních společností.

Rozebrání tabletu šlo poměrně lehce, stačilo vyloupnout tlačítko “zpět”, pod kterým se ukrývaly dva šroubky. Po jejich odšroubování už tablet šel s jistou dávkou opatrnosti “rozloupnout”. Nedoporučuji však uživatelské rozebrání tabletu, který je stále v záruční době. Krom poškození tabletu to může mít za následek neuznání případné reklamace.

Zajímavost

Před finálním zhodnocením si ještě neodpustím menší zajímavost, která myslím není příliš známá. Jistě víte, že označení “ThinkPad” vzniklo (alespoň dle jakési legendy) díky nápisu “THINK” na firemních poznámkových blocích (v angličtině “notePAD”) společnosti IBM. A víte že toto označení bylo poprvé představeno právě ve spojení s 10” tabletem? Jednalo se o IBM 2521 alias ThinkPad (později přejmenovaný na ThinkPad 700T) představený v dubnu 1992. Na trh se ovšem dostal až následující rok a tak se prvními zařízeními prodávanými pod touto značkou staly notebooky ThinkPad 300, 700 a 700C. Ty se totiž začaly prodávat 5. října 1992.