ThinkPad Edge S440: Stylový ultrabook na práci s dotykem

Stylové ThinkPady Edge řady S se dočkaly nejenom aktualizace vzhledu dle nového designu ThinkPad 2013, ale konečně také aktualizace komponent. Dnes se proto důkladně podíváme na zcela nový 14″ Ultrabook S440 s procesorem Haswell, dedikovanou grafikou AMD, ale také dotykovým displejem.

“Esková” řada ThinkPadů Edge (dříve E s přídomkem “s”) vždy představovala lehké, tenké a stylové notebooky a dávala tušit, že se mílovými kroky přibližuje Ultrabookům, tedy lehkým a tenkým notebookům splňujícím parametry dané společností Intel (viz. první Ultrabook Lenovo IdeaPad U300s). Není proto překvapením, že poslední generace, S431 potažmo S440, už je Ultrabookem každým coulem, a to i na první pohled. S440 dostal nový design ThinkPad 2013, novou barvu, nové procesory Intel Core čtvrté generace (alias Haswell) a v neposlední řadě taky dotykový displej ve stylu ThinkPadu X1 Carbon Touch. Na tohoto 14″ krasavce, který kromě tvrdého “byznysu” zastane i zábavnější úkoly, se dnes v plné výbavě podíváme.

Tip: První pohled na ThinkPad Edge S440.

Pokud jste zmatení – podobně jako já – z pojmenování notebooku, protože běžně se dodatek “Edge” u S440 vypouští, pak nebuďte, skutečně se jedná o pokračovatele ThinkPadů Edge S, nicméně nastává stejná situace jako např. u ThinkPadu Twist, kde se Edge také vypustilo, ačkoliv se o Edge model jedná. Otázkou však je, zda se Lenovo do budoucna nechce slovíčka “Edge” zbavit úplně a bude notebooky odlišovat v rámci značky ThinkPad pouze řadou. Jen aby jich pak nebylo nějak moc… Na druhou stranu, IdeaPadů je také mnoho řad a funguje to.

Videopředstavení

Vzhled, provedení

Jakmile notebook na první pohled zahlédnete, okamžitě ho identifikujete jako Ultrabook a zároveň ThinkPad. Ultrabook vás napadne proto, že má S440 tvar typický pro tato zařízení: tenké a zkosené křivky s konektory umístěnými po bocích vzadu, jednotný, válcovitý kloub víka displeje, ale také zaoblené přední rohy. Ty mimochodem usnadňují hmatovou orientaci, kde má zařízení přední a zadní část, pokud je zavřené. Nicméně barevně (pocitově možná taky) notebook Ultrabookům neodpovídá – není stříbrný, ani barevný, ale “grafitově černý”, matný, což S440 posouvá do jiné pozice, kterou potvrdí nakloněné logo ThinkPad na víku. Ve výsledku tak notebook působí jako usedlý, profesionálně vypadající Ultrabook, čímž se ale odlišuje jak od klasických ThinkPadů, tak od X1 Carbon, protože ty okamžitě identifikujete spíše jako pracovní notebook a až potom jako Ultrabook. Co se vzhledu týče, má S440 nejblíže k ThinkPadu Helix.

Dodám jen, že ThinkPady S by měly být také k dispozici v běžné hliníkové stříbrné, ve které už zařízení bude silně inklinovat mezi běžné Ultrabooky.

Notebook, co se vznáší

Na vzhledu S440 je však zajímavé to, že je koncipovaný jako tzv. “vznášející se” (“Floating Design”). Co to znamená? Když notebook položíte na stůl, z většiny běžných úhlů bude S440 vypadat, jako že se jeho přední část vznáší nad podložkou. Nehledejte za tím ani čáry levitace, ani magnetické síly, jen má základna před konektory v celé přední polovině silně zkosené hrany pod ostrým úhlem. Působí to ale zajímavě.

Diody jsou pryč!

Nemá smysl bavit se o diodových ukazatelích, protože nový ThinkPad design se je snaží v co největší míře eliminovat a S440 v tomto ohledu skutečně “kraluje”. Kromě diod v klávesnici, u webové kamery a červené dvojice diod v logu ThinkPad (jedna na opěrce, jedna ve víku), které signalizují napájecí stavy (zapnuto, vypnuto, spánek) nenajdeme na celém zařízení žádné světelné indikační prvky. Nic mi nechybělo, ale ukazatel nabíjení baterie silně chybí.

Hliník se neodstěhoval do Humpolce!

Když vezmete S440 do ruky, je mnohem těžší, než vypadá (a popravdě ThinkPady s karbonovými vlákny, jako je X1 Carbon nebo T431s, mě dost zhýčkaly…). To je zapříčiněno tím, že je celé zařízení vyrobené z hliníku, a to bez jakékoliv výjimky – základna, okolí klávesnice i víko displeje jsou 100% hliníkové. Díky tomu působí S440 jako kovový monolit, který vypadá, že skutečně něco přežije. Prohnout základnu je prakticky vyloučené, na víko musí člověk tlačit skutečně velkou silou, přitom vady v obraze se neobjeví. V tomto ohledu je to tedy na jedničku a upřímně řečeno mě notebook velmi mile překvapil.

Poznámka: Je mi sympatické, že Lenovo nezakrývalo šrouby ze spodu notebooku, jako to dělalo dříve u “eskových” ThinkPadů Edge. Jednak je pak dobře přístupný vnitřek zařízení (pomocí osmi šroubků odkryjete celý spodní kryt) a jednak viditelné šrouby alespoň z rubu dodávají zařízení trochu toho starého ThinkPad vzhledu.

Parametry ThinkPadu S440

• Rozměry: 333 x 225 x 22,5 mm
• Váha: 1,92 kg

Obraz a zvuk

ThinkPad (Edge) S440 nabízí 14″ HD+ (1 600 x 900 bodů) TN displej s LED podsvícením. Rozlišení je pro pracovní ThinkPady typické, jedná se o rozumný kompromis mezi velikostí bodů a velikostí obrazu, aby se na něm dalo pohodlně pracovat. V ostatních ohledech už je to ovšem tradičně jenom horší a kvalitativně si displej nezadá s ostatními 14″ ThinkPady (opět: čest X1 Carbon sice s TN, ale výrazně lepším displejem). Pozorovací úhly, a to především vertikální, jsou silně podprůměrné, barvy vybledlé, studené a jas je opět stejný jako u ostatních ThinkPadů (200 NIT).

Displej navíc disponuje dotykovou technologií (plných 10 dotyků najednou), a tak je překrytý sklem, stejně jako u X1 Carbon s matnou povrchovou fólií. Kombinace všech zmíněných faktorů však způsobuje, že je obraz ještě o to horší – jednak, čím více vrstev, tím více lámání světla a tím více ztráty jasu. To samozřejmě displeji se standardním jasem nepomáhá. K tomu si připočtěme ještě antireflexní fólii, která tvoří další vrstvu. Proto za vysokého okolního světla se displej (lidově řečeno) zalije mlékem a uvidíte toho na něm jen minimum. Stejně tak sklo a matná fólie nepomáhají horizontálním pozorovacím úhlům a kvůli více vrstvám je víko o něco tlustší. Na druhou stranu je však pohodlnější ovládání dotyky, prst správně klouže a citlivost displeje je rozhodně velmi dobrá.

Vertikální pozorovací úhly skutečně nejsou dobré…

Ačkoliv S440 nabízí “Ultrabookové”, “multimediální” panty, kdy se displej otevírá za základnu, je možné víko otevřít do plných 180°, kdy si lehne na podložku, o tu se opře a je možné notebook používat jako tablet. Trochu zvláštní ale je, že displej nadzvedne základu, protože při plném otevření je níže než ona. Dodám jen, že logicky víko nemá mechanické zámky, na základnu dosedá měkce díky jednolité gumové lince okolo a panty mají poměrně dosti tuhý chod, aby udržely víko i za dotykového ovládání. Na otevírání jednou rukou rozhodně zapomeňte.

Zvuk

Stereo reproduktory jsou umístěné zespodu, na přední zkosené hraně pod opěrkami, což samozřejmě při práci s notebookem na klíně nebo měkké podložce způsobí jejich tlumení, ale překvapivě ne až tak silné, jak bývá zvykem. Díky rozšíření Dolby je jejich zvuk rozumně hlasitý a narazíme i na náznaky prokreslených středů, i když basy jsou špatné a výšky v podstatě taky (jakmile vypnete Dolby, hlasitost klesne pocitově tak o polovinu a zvuk je zcela plechový). Pro pracovní notebook ale dostačují s přehledem.

Reproduktor s krytem (vlevo) a bez spodního krytu (vpravo)

Webová kamera a mikrofon

Webová kamera s HD rozlišením je umístěná klasicky nad displejem, je pro ni připraven výřez v antireflexní fólii (aby neškodila jejímu obrazu), ale její obraz mě zklamal – je to zdaleka nejhorší kamera v moderních noteboocích Lenovo, nemá příliš dobré barvy, trpí šumem a neostrostí. Bohužel. Zato vestavěné stereofonní mikrofony s eliminací šumu mají záznam výborný, zcela jasný.

Klávesnice, polohovadla

ThinkPad Edge S440 nepřekvapí použitou šestiřadou chiclet klávesnicí ThinkPad 2013, podrobným popisem se už zabývat nebudu, znáte ji již z našich předchozích článků (viz. zde). Zaměřím se proto už jen na její kvality a pocit ze psaní. Inu, klávesnice je, stejně jako u X1 Carbon, pevnou součástí šasi, není tedy samostatně výměnná. Díky tomu je nekompromisně pevná a při psaní má ten správný hluboký, dunivý zvuk. Klávesy mají ergonomické klenutí a jistý, hlubší stisk. Testovaný kousek měl klávesnici podsvícenou, regulujeme pomocí Fn+mezerník ve dvou krocích a na prosvítání narazíme až z ostřejšího úhlu pouze u horní řady kláves. Celkově se na klávesnici píše skvěle a opět se potvrzuje, že podsvícené varianty (zvlášť pevně zasazené do šasi) jsou ještě o stupínek lepší než ty klasické.

Polohovadla

Z polohovacích zařízení je k dispozici opět nová generace kombinace TrackPointu a TrackPadu, čili tlakového “joysticku” červené barvy a jednolitého, skleněného, pětitlačítkového clickpadu, který kombinuje také tlačítka TrackPointu a dá se stisknout po celé ploše. TrackPoint není třeba řešit, ten je stále stejný (jen je u chiclet klávesnice méně vystouplý, a tak se může stát, že při silném tlaku sklouzne ještě o trošku níž – přeci jen je z gumy – a trošku hůře se s ním polohuje; v takovém případě ho jen stačí povytáhnout, nebo znovu nasadit).

K TrackPadu už mám jen jednu výtku (kromě toho, že je třeba si zvyknout na jeho vyšší hluk a o něco vyšší odpor – to mi ale nedělalo problém): mám trochu problém s pravým tlačítkem, pro které musím zbytečně speciálně vytáčet prst. Je to proto, že už je příliš daleko, a tak na něj sahám nehtem, který však dotyková plocha samozřejmě ne vždy registuje, a tak neprovede požadovanou akci, ale klasické kliknutí. Je třeba na to myslet, což není vždy možné.

Konektory, připojení

Konektorová výbava je samozřejmě fyzicky omezená dostupným místem, kterého v Ultraboocích s vestavěnou baterií a displejem zasazeným do zadní strany příliš není. Všechny konektory se tak nachází logicky po bocích v zadní části. Vlevo je to vedle OneLink dokovacího konektoru (který představuje obrovskou výhodu, protože poskytuje v jednom kabelu napájení, USB 3.0 hub a digitální video i se zvukem, tedy v podstatě kompletní dokovací řešení; více zde) také plnohodnotný gigabitový ethernet (Realtek) a pak už jen stále napájené USB 3.0. Vpravo je to vedle zdířky pro zámek Kensington už jen druhé USB 3.0, klasické HDMI, sdružený 3,5mm audio jack a na hraně ještě čtečka paměťových karet.

Z bezdrátových sítí je k dispozici v podstatě jen klasický základ: samozřejmě Wi-Fi Intel standardů 802.11b/g/n v kombinaci s Bluetooth 4.0 na jedné kartě, což je kompaktní, moderní řešení plně uzpůsobené Windows 8. Možnost 3G modemu nebo NFC, pokud vím, S440 nenabízí.

OneLink konektor s krytkou

V oblasti konektorů i připojení je notebook vybavený víc než dostatečně: všechny konektory na jeho těle jsou plnohodnotné, bez nutnosti redukcí, navíc nabídne OneLink dokování, což je v dané kategorii unikát. Kvalitní Wi-Fi i podpora Bluetooth jsou splněny taky.

Výkon a testy

Konfigurace, kterou jsme získali na test, je logicky momentálně ta nejvyšší dostupná. Vedle úsporného ULV procesoru Intel Core i7 čtvrté generace se dvěma jádry jsme pod hliníkovým šasi našli také 8 GB RAM, 256GB SSD disk a také dvojici grafických karet, mezi kterými notebook automaticky přepíná: přirozeně je to integrované jádro Intel a dedikovaná grafika AMD.

Testovaná konfigurace

• Intel Core i7-4500U (2 jádra / 4 vlákna, 1,8-3,0 GHz,      15W TDP)
• 8 GB DDR3 RAM (1 modul / 1 slot)
• Intel HD 4400 + AMD Radeon HD8670M (2 GB GDDR3 64bit)
• 256GB SSD disk Samsung

S440 je Ultrabook, a tak se samozřejmě vyloženě o trhače asfaltu nejedná. Nicméně dokáže bez problému zastat všechny úkoly, které mu náleží. Díky rychlému SSD disku a dostatku operační paměti je práce s operačním systémem a jeho aplikacemi naprosto plynulá a rychlá, stejně tak je úžasné rychlý i jejich start. Prohlížení webu, práce s dokumenty, poštou nebo přehrávání hudby a videa samozřejmě konfigurace zvládá, aniž by se zapotila, a to bez nutnosti aktivace dedikované grafiky. Přestože notebook nabízí vcelku použitelný grafický čip AMD s velkou pamětí, má pouze 64bitovou sběrnici, a tak vyloženě na moderní hry neposlouží, ale starší hry nebo méně náročné současné si zahrajete. V praxi to znamená, že starší hry si užijete i na vyšší nastavení, novější tituly už budou mít strop mezi středním a vysokým nastavením.

Syntetické testy

3DMark 11 – výkon v hrách

3DMark (2013) – výkon ve hrách

Cinebench 11.5 – výkon procesoru a grafiky v OpenGL

SPECviewperf 11 – výkon pro modelovací software, 1 024 x 768

PCMark 7 – celkový výkon notebooku

x264 Benchmark HD 3.0 – převod HD videa

CrystalDiskMark – výkon pevného disku

Chlazení a hlučnost

V oblasti chlazení a hlučnosti – napíšu to hned – mám z S440 trochu rozporuplné dojmy. Ne negativní, ale bohužel ani ne vyloženě pozitivní. Ale dostaneme se k tomu postupně…

Chlazení tvoří relativně velký ventilátor se svým pouzdrem a radiátorem, který se nadechuje spodní, poměrně velkou perforací a vydechuje ven skrze pant víka displeje uprostřed dozadu. Do něj vede dvojice heatpipe – jedna miniaturní pro grafický čip a jedna velká pro procesor.

Za běžného provozu o ventilátoru buď vůbec neuslyšíte (typicky na baterii je prakticky stále vypnutý), nebo fouká pouze na nízkých otáčkách. Co je však nepříjemné, že při každé aktivaci nepochopitelně silně vydechne, což prostě ruší a nedělá dobrý dojem. Naštěstí se to nestává často. Teploty jsou za běžných činností naprosto příkladné, žádná část notebooku nehřeje, práce na klíně je bez problému.

Vysoká zátěž už ale ukáže “kostlivce ve skříni” chlazení. Během maximální zátěže kombinací FurMarku a Prime95 (zatížení GPU i CPU najednou) se ventilátor rozjede na vysoké otáčky a má celkem nepříjemný, fénovitý zvuk. Není to nic strašného, ale čekal jsem, že takto velký ventilátor bude tišší. Teploty komponent ani po půl hodině tohoto mučení nestouply nad 84°C (CPU max. 84°C, GPU max.
82°C) a nedocházelo k throttlingu (frekvence CPU obvykle 2,2, maximálně 2,9 GHz). Jenže povrch notebooku kolem chlazení, a to především na líci, se výrazně zahřál – rub atakoval lokálně až 55°C a líc nad klávesnicí dokonce 60°C! Při hraní her k až tak výraznému zahřívání nedojde, nicméně přesto je notebook silně zahřátý.

Ponzámka: Žádná verze TPFanControlu nedokázala s S440 správně pracovat, i když nejblíže k funkčnosti měla varianta pro ThinkPady Edge a L. Možná je to dané faktem, že S440 používá externí tepelné čidlo.

Teploty

Teploty po 30 minutách extrémní zátěže pomocí FurMark (GPU) a Prime95 (CPU):

• CPU: 84°C (obvykle 2,2 GHz, max. 2,9 GHz)
• GPU: 82°C
• Lícní strana maximum: 60°C (hrana u pantu nad      klávesnicí)
• Spodní strana:
  • maximum: 55°C (u       výdechu chlazení)
  • obvykle: 31-48°C

Napájení a výdrž

O napájení S440 se stará v opěrkách vestavěná, uživatelsky nevyměnitelná 4článková Li-Pol baterie s kapacitou 46 Wh a články (pozor!) Sony, jejíž dobíjení realizuje 65W, celkem skladný adaptér s novým, hranatým konektorem, který díky funkci RapidCharge nabije baterii na 80 % své kapacity zhruba za 3/4 hodiny (rychlost nabíjení není tak agresivní jako u X1 Carbon, kde je to ještě o třetinu rychlejší, ovšem také se silnějším adaptérem).

Co se výdrže týče, ta vyloženě mile překvapila. Notebook díky velmi úsporné architektuře na baterii při běžných činnostech (e-maily, prohlížení internetu, aktivní Wi-Fi i Bluetooth, 80% jas displeje) vydrží reálně téměř 8 hodin, v každém případě je spodní hranice silně přes 6 hodin, ale není až tak výrazný problém dostat se na udávaných maximálních 9 hodin.

Software a zabezpečení

Předinstalovaného softwaru příliš mnoho naštěstí není a vyloženě velká aplikace není k dispozici žádná. Samozřejmostí je předinstalovaný Office 2013 jen čekající na vložení licenčního čísla, trial verze sady internetové bezpečnosti Norton, no a pak už jen několik “dotykových” aplikací, jako je Kindle, Zinio nebo Evernote.

V S440 překvapivě najdeme nově čtečku otisků prstů od firmy Validity. Ta nabízí stejné možnosti jako základní modely Authentecu používané v předchozích generacích, jen se pohodlněji používá díky vypouklému tvaru a celkem rychle reaguje. Ovladač a správa otisků je samozřejmě přímo od Validity, umožní přihlášení do Windows, spolupráci s ThinkVantage Password Managerem, ale “vychytávky” jako TPM čip nebo funkčnost před startem operačního systému nečekejte.