Není Yoga jako Yoga!

Dnešní článek bude lehce netradiční. Nebude se jednat o recenzi, ale o takovou menší úvahu. Měl jsem možnost za posledních pár týdnů vystřídat několik modelů rodiny Yoga, konkrétně ThinkPad Yoga X1 v top konfiguraci, ThinkPad Yoga 260 a nakonec Yoga 900.

Úvod

Docela dlouho jsem přemýšlel nejen o dnešním článku, ale obeceně o smyslu Yoga notebooků, konvertiblů, 2v1, nebo jak chcete. Myšlenka je to jistě zajímavá, ale zajímavých myšlenek je mnoho. To, co určí, jestli je daná myšlenka (nápad, chcete-li) úspěšný, je provedení a zpracování. Nejdříve mě nenapadalo, jak bych já osobně mohl takové zařízení testovat, používat. Teď si zase říkám, že bych neměl mít zpátečnický přístup a odsuzovat vše nové a neověřené…  I když, jak se to vezme… Představa 15,6″ tabletu mě děsí, stejně tak 13″. Vše, co je větší jak 8″, už odmítám používat jako tablet, stejně tak vše nad 4,5″ jako mobilní telefon.

ThinkPad Yoga X1

Tohle bylo to zařízení, co mi ukázalo cestu ke konvertiblům. To přiznávám bez pardónu a zcela objektivně. Mnou psanou recenzi naleznete zde. Na druhou stranu se musím hodně ptát: „Je to Yoga, nebo stylus, co mi otevřelo oči?“ Zde se dostáváme k meritu věci: jak takové zařízení používat a k čemu? Moje použití bylo celkem jednoduché – Yogu jsem měl zrovna v období, kdy jsem byl „v pohybu“ (čtěte: furt někde mezi domovem, prací, chalupou, dovolenou a zase prací) a potřeboval jsem spolehlivého parťáka. Bohužel stařičká T420 zůstala doma, protože ThinkPad Yoga X1 je lehčí, výkonnější a skladnější. Takže mi simulovala kancelář, pracovní stůl, nástroj na prezentace a zápisník. Tuto funkci plnila skvěle, ale plnila by ji bez stylusu? Otevřeně říkám, že určitě ne. Windows 10 je systém údajně připravený na dotyky (sice o tom dost pochybuji, ale je na tom lépe jak W7 a 8.1).

Takže nejčastěji, když jsem potřeboval „patlat“ po displeji, činil jsem tak pomocí stylusu od Wacomu. Znalci vědí, pro méně zdatné čtenáře zkusím udělat přirovnání a to takové, že Wacom je v oblasti řešení dotykových vrstev něco jako Ferrari na poli formulí F1 (pro hnidopichy za dob Schumachera). Prostě to nejlepší, co můžete dostat, dalo by se říct (nejen že dalo, ale ono to tak je). Lenovo, tedy dříve IBM, má s touto firmou dlouholeté zkušenosti a ty přeneslo i do toho stroje.

Říkáte si, k čemu je asi tak dobré mít možnost regulace tlaku pera / citlivosti v 2 048 krocích? Na tuhle otázku je jednoduchá odpověď: v případě, kdy budete kreslit nebo malovat, zkrátka tvořit obsah. Ve spojení s vhodným software získáte grafický tablet, který můžete použít zkrátka kdekoliv. Já jej nejčastěji používal jen jako zápisník, tam taková citlivost není potřeba, ovšem občas jsem byl nucen rychle udělat nějaký jednoduchý grafický návrh a tam jsem byl vždy rád, že mám tohle zařízení. Protože hledat tužky, nějaké fixky nebo pastelky, potom daný návrh fotit a posílat někomu mailem… Takhle jsem měl vše v jednom. Takže nyní si dokážu představit člověka grafika/kreativce/fotografa, co je schopný díky ThinkPadu Yoga X1 tvořit na cestách a téměř kdekoliv.

Wacom a IBM X41 Tablet

Taky už začínám chápat smysl skoro všech Yoga pozic. Klasická a tabletí je jasná. Je fajn, když se vám schová klávesnice, vy si Yogu položíte jako tablet, nebo chytnete a začnete tvořit. Sem tam to bylo celkem návykové. Jednak tvorba poznámek a jejich následný převod na text nebo jen tak relaxačně si malovat. Hitem poslední doby jsou antistresové omalovánky, doporučuji všema deseti.

X1 Yoga

Co mi moc smysl nedává, jsou režimy stan a „stand“. Abych se přiznal, nevím, jak přesněji jej přeložit, snad jako stojánek. Stanového režimu jsem využil při sledování filmů. Asi vás napadne, proč právě tenhle režim, pokud si myslíte, že kvůli lepšímu zvuku, tak si to myslíte naprosto přesně, díky tomuto režimu se zvuk šíří tak, jak má a „neudusíte“ reproduktor deskou stolu, peřinou, dekou, atd…

Ale režimu stojánku jsem nikdy nepřišel na chuť a asi jsem jej ani nikdy nepoužil, bohužel pro mě.

To byla Yoga X1, čili to nejlepší, co se dá koupit. Nyní se podíváme na menšího a levnějšího kolegu.

ThinkPad Yoga 260

Bohužel vám nemůžu poskytnou srovnávací foto, protože jsem neměl možnost stroje porovnat přímo. Další věc, za kterou se musím omluvit, je absence fotek (umřela mi SD karta ve fotoaparátu, a to z ničeho nic při kopírování fotek do PC). Tohle je menší kolega s 12,5″, tedy o dost mobilnější.

Klasický mód

Mód stojánek

Tablet mód

Mód stan

Nyní si porovnáme tyto 2 jogíny:

Hmotnost je až na pár desítek gramů stejná.

Oba disponují procesory až Core i7 poslední generace (Skylake), až 16 GB RAM, teoreticky a prakticky stejnou výdrží. Teorie hovoří o 11 hodinách, praxe o 6 hodinách bez problémů. Uložiště jsou typu PCIe NVMe SSD X1 až 1 TB, 260ka až 512 GB.

V čem se zásadne liší, je displej. X1, kde je možnost OLED displeje s rozlišením WQHD (tedy 2560 × 1440 px), nebo IPS se stejným rozlišením, či klasickým a – dle mého – na 14″ dostatečným Full HD.

260ka nabídne jen dvě rozlišení: Full HD a HD, které mi přijde na dnešní dobu, cenovku a určení notebooku málo.

Výhoda menšího ze zde zmíněných je oficiální podpora pro operačního systému Windows 7.

V čem se teda liší a v čem jsou stejné? Ve zkratce: stejné jsou naprosto ve všem, jediné, co je odlišuje, je velikost. Tady se dostávám do úzkých… Na doma je to jasné, tam velikost nehraje roli (dock a hotovo). Ovšem co v terénu? Zvolit menší, skladnější a stále dost výkonný a použitelný stroj v podobě 260, který vás bude limitovat jen v případech, kdy budete chtít něco kreslit, psát, zkrátka tvořit na displeji? Při všem možném a představitelném mobilním použití prostě bude lepší. Nebo zvolit větší, 14″ stroj, který je jako stvořený k práci s displejem a stylusem? Kdybych měl možnost mít oba stroje ve stejné výbavě za stejnou cenou, přiznám se, že bych si musel hodit korunou. Ze začátku jsem byl k oboum dosti skeptický, ale nakonec jsem se s nimi težce a nerad loučil… Proto, když jsem dostal nabídku na další Yogu, tentokráte ikonickou Yogu 900, neváhal jsem.

Yoga 900

Víc Yoga, nebo méně Yoga? To je otázka, ale odpověď je jednoduchá: tohle je ta pravá Yoga, Yoga pro masy (s ohledem na její levnější modely). V dnešních dnech představen ještě tenčí a lehčí model Yoga 900S. Představena s velkou pompou dne 19. 10. 2015 na Lenovo Launch v San Franciscu (ano, ta, kterou jsme vám komentovali OnLine, a na které Lenovo způsobilo Faux-paux s výpadkem projektoru). Zde nastává menší problém – zatímco většině lidí se Yoga 900 líbí, ano mně se taky líbí, jenže nebaví mě ji používat. Touchpad je vycentrovám s opěrkou ruky a ne s mezerníkem, a tak při psaní nejde dobře ovládat palci (občas jsem se uchýlil k dotyku na displeji, protože je to rychlejší), rozložení klávesnice je vhodné tak na Facebook, Twitter, YouTube, rozhodně a bohužel ne na práci. I přesto, že píši všema deseti, musím se často dívat a hledat funkční klávesy. Recenze najde na našem blogu hned tři: zde a zde a zde.

Abych nemluvil jen o tom, co se mi nelíbí, musím zmínit displej. Ten je naprosto super a téměř dokonalý. Rozlišení je 3 200 x 1 800 bodů, což nám dává klasické 1 600 x 9 00 při dvojnásobném prokreslení (DPI 200 %). Barvy i pozorovací úhly jsou velmi dobré, to stejné jas. Jedná se o displej s Hi-DPI PenTile technologii.

Yoga 900

Závěr

Jaký napsat závěr po takové smršti neučesaných myšlenek? Já bych to shrnul velmi jednoduše: ať si každý z článku vezme to, co chce. To, co je pro jednoho nepřekonatelný problém, může být pro druhého jednak jen malá vada na kráse, druhak to nemusí vůbec vadit. Je potřeba si uvědomit určení stroje a to, že každý jej používá jinak. Neměl bych problém mít Yogu (libovolnou ne ThinkPad) na konzumaci obsahu, sledování videí, prohlížení webu, nějaký ten Skypa a maily. Ale jakmile bych byl nucen pracovat (čtěte: hodně psát), sáhl bych po ThinkPadu Yoga a nebo lépe ThinkPadu T420. Ano, na začátku jsem říkal, že nesmím být zpátečnický a dávám šanci novým věcem, to dávám, ale stará ThinkPad klávesnice je ta, na kterou jsem zvyklý.