Nový sedmnáctipalcový Legion: první pohled na Y540-17IRH
Tentokrát jsem měl možnost vyzkoušet zbrusu nový kousek z herní řady notebooků Legion, jedná se o model Y540-17IRH.
Píšu sice vyzkoušet, ale vzhledem k tomu, že se jedná o tak zbrusu nový kousek, že je to ve skutečnosti beta čili kus hlavně ke zběžnému prohlédnutí, a tudíž ovladače a další SW nemusí být zcela odladěné, tak na detailní testy ve hrách zatím nedošlo, nicméně musím uznat, že i s ne zcela odladěnými ovladači (obzvláště grafické se nějak vzpouzely) je tento notebook schopný zastat i roli výkonné pracovní stanice.
HW testovaného notebooku:
- CPU: Intel Core i7-9750H
- RAM: 32 GB DDR4 2666 MHz
- GPU1: NVIDIA GeForce RTX 2060, 6 GB DDR6
- GPU2: Intel UHD Graphics 630
- Displej: 17.3″ FHD IPS, antiglare (1920 x 1080, 300 nits, 144 Hz)
- HDD1: Hynix BC501 512G M.2 2242 PCIe *
- HDD2: 2 TB Western Digital SATA 2.5″
- WiFi: 802.11ac + BT 4.2
- LAN: Intel 1Gbit
- Kamera: HD s krytkou
- Baterie: 52,5 Wh (udávaná výdrž cca 5 hodin) **
- Rozměry: 40cm x 29cm x 2,6cm (D x Š x V)
- Hmotnost: 2,9 + cca 1 kg zdroj
* Jak už označení 2242 napovídá, jedná se o krátké SSD. Co je důležité je fakt, že na pozici je uchyceno adaptérem, čili místo na delší disk se najde, nic tedy nebrání případném upgradu na 1 TB.
** Píšu udávanou kapacitu, dle popisku na baterii je kapacita 55 Wh, dá se předpokládat, že 2,5 Wh zřejmě padá za oběť slušnému zacházení s baterií, které nesvědčí vybíjení na spodní hranici.
Testovaný model je již možné objednat (budoucí majitel si asi nějaký ten den počká), ale důležité je, že už známe cenu… Opět se vyskytuje několik variant, a tak se cena pohybuje od cca 26 000 Kč (i7-9300H, 8GB RAM, GTX 1650 4GB GDDR5, 512GB SSD) do přibližně 40 000 Kč (konfigurace testovaného modelu s poloviční RAM).
Vybalení a první pohled
Notebook je celkem tradičně dodáván v robustní krabici, takže ohrožení nešetrným zacházením při přepravě je v rámci možností eliminováno, to je ovšem fakt, který u notebooků Lenovo nepřekvapí, takže jdeme dovnitř.
Už je to nějaký pátek, co jsem měl 17″ notebook, takže mi šlo hlavou při vybalování: „Sakra, je nějakej velkej,“ ale vzhledem k úzkým rámečkům displeje se nejedná o nic strašného. K notebooku je přibalen 230W zdroj a zde milé překvapení – zdroj nemá na vstupu Mickeymouse, ale konektor známý ze zdrojů stolních počítačů, tiskáren atd. Proč se jedná o milé překvapení? Každý, kdo má notebook, už určitě zažil situaci, kdy má vše až na napájecí kabel ke zdroji a všude se válí počítačové kabely a notebookový ani jeden. Druhá varianta je, že celý zdroj zůstal někde jinde, třeba ve vlaku, ale to jiný konektor moc neřeší. :-D Zdroj je sice důležitý, ale kvůli němu tu nejsme, takže zpět k notebooku.
Jak už jsem zmínil, první dojem bylo překvapení z velikosti, ale ještě větším překvapením je, že na 17″ až tak velký není, pro srovnání rozměry nedávno testovaného TP E580 jsou 32,4 x 21,7 x 1,6 cm. Inženýři Lenovo tady opět předvedli, co umí, protože ač 17″ displej lze otevřít a nastavit náklon i při úchopu za roh, aniž by se výrazně prohýbal, a nastavení pantů se pohodlností a precizností dá srovnat s manažerským hi-endem, každopádně otevírání za roh nedoporučuji, displej je velký a střed je prostě jistota.
Po otevření na první pohled žádné překvapení. Nebo možná ano, záleží na úhlu pohledu. Je fakt, že řadou Y530 zavedlo Lenovo nový vzhled svých herních notebooků, takže se dalo čekat, že Y540 v něm bude pokračovat.
Notebook je elegantní a decentní, klávesnice je podsvícená a to jednobarevně. Někdo by řekl, že pro herní notebook vysloveně nudný design, ale já to považuji za výhodu, protože tyto notebooky mají potenciál stát se velice univerzálními stroji s vysokým výkonem, které ale lze vytáhnout na pracovní schůzce a nevzbudit reakce typu „Co to dotáhl za kraksnu?“ nebo „A jéje, přijely kolotoče!“ a podobné. Nicméně drobná změna proti předchozí generaci tu je a já jsem za ni rád – kamera se dočkala krytky po vzoru ThinkShutteru známého ze současných ThinkPadů.
Kdo četl moje recenze a ví, jak vypadá klávesnice Legionu, tuší, že ta to zase schytá, ale ne kvůli numerickému bloku, který až překvapil použitelností a – i přes poněkud neprakticky umístěné kurzorové šipky – nabízí lepší pozice vůči Enteru směrem vlevo místo strefování „numerického“ Enteru, který tu ani není, malíčkem. Za co bych ale někomu nejradši natloukl, je, že zase něco narvali místo tlačítka kontextové nabídky čili mezi pravý Alt a Ctrl, u ThinkPadů je to printscreen a tady něco extra pro hráče – tlačítko pro streamování (nečekejte, že se tato funkce objeví v recenzi…). Abych řekl pravdu, asi bych byl nejraději, kdyby tato klávesa byla uživatelsky mapovatelná na libovolnou funkci, samozřejmě včetně funkce klávesy, která se tam na normálních klávesnicích vyskytuje.
Přechodem od klávesnice k displeji zásoba kritiky došla, protože displej je něco, co je prostě potřeba vidět – spousta lidí si sice asi řekne, že na Full HD v dnešní době radši nekoukat, ale ono Full HD je jen jinak zapsané rozlišení 1920 x 1080, čili rozlišení na hraní her naprosto dostačující. Co ovšem rozhoduje, že se na to dá či nedá dívat je rovnoměrnost podsvícení, podání barev a pro hráče i co nejrychlejší odezva a říct se k tomu dá jediné: podsvit i barvy jsou perfektní, odezvu vyzkouším jindy – na finální verzi notebooku.
Pár fotek
Co by to bylo za „první pohled“ bez skutečného pohledu?
Z venku se vlastně nic nezměnilo, je to notebook řady Legion, takže konektory jsou z většiny umístěny vzadu a chlazení má pro tuto sérii typický přesah za pant displeje.
Jdeme pitvat, aneb co se skrývá pod krytem
Již v úvodu se zmiňuji informace vyplývající ze znalosti vnitřku stroje, ano koukl jsem se dovnitř a o tu možnost se samozřejmě podělím.
Drobnou zajímavostí je zesílený proužek na spodním krytu sloužící pro lepší odvod tepla z SSD.
Kdyby někdo hledal RAMky, tak ty jsou ukryté pod plechem mezi baterií a mřížkou chlazení, kryt pamětí jsem nesundaval, protože jsem očekával použití tzv. thermalpadu ke zlepšení odvodu tepla jako u SSD.
Pacient operaci přežil (neudělal jsem si ostudu :-D ), takže se můžeme podívat na výstupy CPUz a dalších programů ke zjištění, co se vlastně v notebooku skrývá, o výsledky benchmarků se do testu „ostré“ verze dělit nebudu, protože jak jsem uvedl hned na začátku testovaný kus neměl ještě odladěné ovladače a možná ani firmware jednotlivých komponent.
Pokud tady někdo čekal detailnější odstavec o linuxu, tak má smůlu, ne snad z důvodu, že bych neuznával kombinaci linuxu a her, ale prostě proto, že v linuxu na tomto kusu skoro nic nefungovalo. Inu, nemůžu se dočkat až se mi dostane do rukou produkční kus, protože pokud bude fungovat i pod linuxem, tak mám asi horkého kandidáta na náhradu starého pracovního notebooku a možná i stolního PC.
To by bylo pro zatím vše, brzy se podělím o podrobnější recenzi.
Odpovědět
0 Komentářů