První pohled na ThinkPad X1 Extreme Gen2

Vybalení a první pohled na extrémní pracovní notebook ThinkPad X1 Extreme v 2. generaci s Intel Core i9, GeForce GTX 1650 a 4K HDR displejem.

Tentokrát mám na test dva notebooky, konkrétně ThinkPad X1 Extreme Gen2, jako zástupce výkonných pracovních notebooků s 15,6″ displejem, a IdeaPad C340-14API, což je cenově daleko dostupnější 14″ konvertibilní notebook postavený na platformě AMD. Fakt, že zmiňuji oba, má své opodstatnění, ale k tomu se dostanu později, vlastně skoro u prvních detailních fotek. Ale dost bylo předbíhání, podíváme se na „Extréma“, který se ve zkratce dá popsat jako stolní mašina, co se vejde do batohu.

Teda normálně je dost relativní pojem, třeba já bych řekl, že normálně se za takové peníze kupuje něco jiného než notebooky, ale proto ho taky jen testuji, že…

Co se hardwarové výbavy týká, jedná se patrně o to nejvýkonější, co v podobě 2. generace X1 Extreme můžeme potkat – Intel Core i9-9880H se základním taktem 2,3 GHz a maximálkou na 4,8 GHz, 32 GB DDR4 RAM, 1TB NVMe SSD a grafický výkon zajišťuje nVidia GeForce GTX 1650 Max-Q (4 GB GDDR5), která posílá obraz na 4K dotykový displej.

Vybalení a první, ano opět otisky

Jak už u strojů s označením X1 bývá zvykem, i tento se dodává v elegantní krabici, která jasně dává najevo, že skrývá něco lepšího. A dojem je správný, jenže pozor, krabice je celkem tenká, takže skrývá notebook a to povinný papírový zlo (bezpečnostní pokyny a návod pro rychlé zprovoznění), jenže se tam nevešla celkem podstatná věc, a tou je zdroj, který měl být přibalen bokem. Ano, během přetrvávajících koronazmatků se opravdu stalo, že mi došel notebook bez zdroje.

No co, stát se může a vzhledem k tomu, že je to ThinkPad, tak vhodný zdroj mám, a tudíž se nejedná o problém.

Už při vyjmutí je jasné, že to nebude jen trošku větší Carbon, zařízení je o něco těžší, než by se, aspoň podle mého názoru, dalo přikládat pouhému zvětšení.

Jak si ho tak obracím v rukách, tak musím konstatovat, že preciznost zpracování se u Lenova nemusí hledat, protože je samozřejmostí, tedy alespoň u notebooků, na které se při testování zaměřuji. Bohužel jak chválím preciznost, tak volbu materiálu chválit nemůžu, ale to je asi trend poslední doby a ne jen u Lenova, že povrch je sice příjemný, takový jemnější na omak, ale strašně na něm ulpívají otisky a mastné fleky od rukou. Co se povrchu týká, tak se mi ze současných modelů asi nejvíc zamlouvají kovové IdeaPady.

Nicméně zpět k odhadu výkonosti – podle váhy je to jasná střelba od boku, ale co vám nejvíc napoví o výkonu použitého hardwaru a obzvlášť, když víme, že je procesor od „modrého týmu“? No, jsou to požadavky na napájení a ty na levé straně notebooku jasně prezentuje plochý napájecí konektor tzv. slim tip a v parametrech zmíněný zdroj o výkonu 135 W, ale vzhledem k zahřívání v zátěži bych radši viděl 170W nebo ještě o trochu výkonnější.

Víko, panty atd.

Zavřený vypadá zajímavě a byl jsem tedy zvědavý, jestli se Lenovu povedlo zopakovat dokonalé vyladění pantů, jaké jsem viděl u X1 Carbonu 6. generace.

Vzhledem k tomu, že X1 Extreme má z mého pohledu zcela nepochopitelně jeden centrální pant a ne, jak bývalo zvykem u starých „cihel“, dva panty směrem vzhůru či později panty vyklápějící se za a pod notebook (jako třeba na Carbonu), tak jsem sice zvědavý být mohl, ale bohužel, tento pant neumožňuje snadné otevření notebooku jednou rukou a ani změnu naklopení úchopem za roh nemohu doporučit, protože jak je víko jinak pevné a odolné vůči tlaku ze zadní strany, tak v kombinaci s takto nastaveným pantem se při tahu za roh viditelně kroutí. Nepředpokládám, že by tímto mohlo dojít k poškození, ale dobrý první dojem to nebudí, na druhou stranu tato tuhost pantu zajišťuje, že displej bude spolehlivě držet v nastavené pozici i při přenášení otevřeného notebooku.

Na závěr pohledu na víko a pant tu mám ještě jednu věc, která nebudí dobrý dojem, a tou je výdech chlazení směrem k displeji. Toto uspořádání nebudí dobrý dojem u slabších zařízení, tady to vidím na průšvih, kdy mi notebook buď uletí na větráku, nebo chladič nebude mít šanci teplo odvést a hardware bude permanentně přiškrcený tepelnou ochranou. A teď kontrolní otázka: Proč jsem na začátku psal o druhém zařízení na test?

Protože konvertibly mají průduchy téměř neustále volné, určité omezení může nastat v okamžiku, když je notebook otevřený na plocho (odklopení displeje o 180°), rozdíl je vidět na obrázcích níže.

Málem bych zapomněl zmínit, že na vršku displeje se nachází kamera s podporou rozpoznávání tváře.

Klávesnice a touchpad

Klávesnice spolu s touchpadem a TrackPointem je zase stará známá klasika, kdy je touchpad zarovnaný na střed mezerníku a na prodloužení jeho osy je mezi klávesami G, H a B usazen TrackPoint. Klávesy mají jistý chod a při stisku nevyluzují žádné pazvuky, jak se může stát u klávesnic v noteboocích na opačné straně cenového spektra. Ohledně klávesnice je potřeba zdůraznit, že u ThinkPadů zatím vítězí ergonomie nad snahou o zmenšení půdorysu klávesnice a kurzorové klávesy jsou tedy normální a ne aby vertikální byly slisované do velikosti jedné klávesy.

Přibližně vedle kurzorových kláves se nachází snímač otisků prstů a pokud zůstal alespoň na úrovni toho na Carbonu, tak se mohu těšit v podstatě na okamžité přihlášení.

Zajímavostí testovaného zařízení je, že kromě klasiky disponuje i dotykovým displejem s podporou ovládání perem, bohužel nestačí obyčejné pero (stylus), jako mám na ThinkPady S1 Yoga, ale zde je potřeba pero aktivní, tedy s vlastní baterií. Předpokládám, že velmi pravděpodobně by fungovala aktivní a v noteboocích nabíjená pera z vyšších řad Yogy, ale to fakt jen hádám.

Pozn.: ThinkPad X1 Extreme 2. gen. se volitelně dodává s perem Lenovo Pen Pro 4X80R02889, ale kompatibilní je i s ostatními aktivními pery Lenovo (Lenovo ThinkPad Pen Pro 4X80H34887, Lenovo Active Pen, Lenovo Active Pen 2 4X80N95873).

Konektorová výbava…

… se pomalu stává postradatelnou záležitostí na tělech notebooků, tedy alespoň se tohoto dojmu nemůžu zbavit, ať se koukám na zařízení libovolného výrobce, Lenova se dají považovat snad i za nadprůměrně osazené. Takže co tu máme?

Vlevo směrem od pantu 1× slim tip (nabíjecí), 2× USB-C s Thunderbolt 3, 1× HDMI 2.0, 1× „mini“ LAN a nakonec kombinovaný 3,5mm jack. Teď si asi říkáte, co je mini LAN – to je takový to, když notebook má vyvedenou síťovku, ale je potřeba si dokoupit a následně neztratit tzv. ethernet dongle (4X90F84315) neboli ocásek, který má na jednom konci RJ-45 zásuvku a na druhém pasuje do konektoru na notebooku. Je to stejné řešení jako u Carbonu, ale tam je zmenšený LAN konektor součástí přípravy na dokovací stanici. Tady na první pohled možnost dokování nic nenaznačuje, přesto tu ta možnost je, ale to si nechám do recenze.

Pravá strana nabízí Kensington lock, 2x USB 3.1, čtečku SD karet (ano, opravdu tu velkou) a až pod palmrestem se skrývá čtečka čipových karet.

Víc už takto nezjistím, takže ho zkusím spustit a uvidíme…

První spuštění

Tak jo, zmáčkl jsem vypínač a během pár vteřin mě vítá jasný a jemný displej a já mám podezření, že jsem notebook dostal uspaný… No tak znova, teď mám jistotu, že bude vypnutý, protože ho vypínám sám, mačkám vypínač a je to tu znova a stejně rychle, čili už při prvním pokusu byl vypnutý. X1 Extreme 2. generace má ten extrém v názvu oprávněně už pro rychlost startu, protože na přihlašovací obrazovku naběhl přibližně za šest či sedm vteřin, ale přesně dle předpokladu ohledně chlazení nahodil turbínu a chystá se předvést kolmý start, tak ho radši něčím chytnu ke stolu.

Když se utišilo chlazení, tak vám ještě prozradím, že jak větrák poslouchat nechcete, tak reproduktory rozhodně ano. A na zbytek si počkejte na recenzi.