IdeaPad S400: druhý pohled

S400 je zástupce levnějších, lehko přenosných notebooků a spadá pod IdeaPady. Tento notebook se již podrobil recenzím a testům na konci loňského roku. Nyní je tedy správný čas na druhý pohled, který bude trochu odlišný a nebude se dopodrobna zabývat technickými údaji.

Dnes jsem si pro vás připravil druhý pohled na IdeaPad S400 (s S300 jsou téměř identické, krom uhlopříčky). Z počátku jsem měl poněkud strach, přeci jen se tak nějak řadím mezi konzervativce co se týče notebooku, jejich vzhledu a hlavně funkčnosti. Přeci jen dlouhou dobu (krom prvních přešlapů) používám jen stroje z business sféry. A abych pravdu řekl, mám trochu averzi vůči dnešnímu boomu Ultrabooků a jim podobným zařízením, ale budu se snažit přistupovat k S400 objektivně.

Tip: Recenze finálního českého kusu S400 ve stříbrné barvě zde (včetně testů, fotografií a videa).

Vzhled a provedení

Měl jsem na test červenou S400. Na první pohled se jedná o poměrně elegantní stroj, nemusel jsem se za něj stydět, kdekoliv jsem ho používal, ať už ve škole, v kavárně, nebo cestou vlakem. Kdekoliv se v mém okolí objevila slečna, zeptala se mě, co je to za hezký notebook. Nejčastěji používané superlativy byly typu “nádherně tenký”, “lehký jako pírko”, “elegantní červená”, atd. Tolik ke vzhledu. Myslím si, že cílová skupina jsou právě dívky, slečny, ženy, a to převážně studentky. V případě stříbrné varianty pro opačné pohlaví, ale nehledě na genderové předpoklady, záleží na chuti a vkusu každého z nás.

K provedení mám jen pár výtek, jako největší problém vidím bohužel lesklý displej, jelikož osobně používám notebook právě nejvíc v „terénu“, kde se nedají úplně dobře eliminovat odlesky, je toto velmi nepříjemné. Další, z čeho jsem měl trošku strach, je poměrně měkké víko. Je potřeba si na to trochu dávat pozor. Ale na druhou stranu musím pochválit konektorovou výbavu: 3x USB, HDMI, 3,5 jack, čtečka karet, ale hlavně ethernet! Tomu poslední dobou hrají trošku umíráček, nebo se mi to jen zdá?

Displej a zvuk

Displej je dnes (bohužel) standardní HD, tedy 1366 x 768 bodů, u 14″ je to na pováženou, u 13″ se to dá ještě skousnout. Barvy jsou naprosto v normě, jedná se o panel typu TN s podsvícením pomocí LED diod a nelze tedy čekat žádné zázraky, protože parametry jsou dané technologií. Stejně tak podsvícení a kontrast. Displej nenadchne ani neurazí. Nad displejem najdeme webkameru disponující rovněž rozlišením HD.

Zde přidávám svůj osobní názor, který není úplně k tématu: Tento trend se mi prostě nelíbí, většina výrobců označí daný panel HD a je to vyřešeno. Například u 15″ strojů je to dle mého názoru bída, když v dnešní době mají stejné rozlišení i mobilní telefony (!). Jediné vysvětlení je pro mě to, že výrobci si tak nechávají prostor pro osazení lepších panelů do notebooků vyšší kategorie, což se dá pochopit. Kupodivu mi to u tohoto stroje ale nepřijde divné, protože se jedná o tenký notebook s dobrým výkonem a cenovkou kolem 11 000 Kč. Prostě se někde muselo ušetřit a toto je místo, kde to nejspíš nejméně bolí. Jak koho tedy.

Zvuk patří k tomu lepšímu, co se dá u notebooku slyšet, což je poměrně překvapivé, když uvážíme „tloušťku“ pouhých 22,4 mm. Určitý podíl na tom jistě má software Dolby Advanced Audio v2.

Klávesnice a touchpad

Zde jsem se, abych pravdu řekl, obával problému, ale nakonec jsem byl velmi mile překvapen. Klávesnice je klasická (dnes již bohužel) 6řadá chiclet. Klávesnice má velmi příjemný chod, jen odezva by mohla být o něco lepší. Párkrát se mi stalo, že jsem vynechal písmeno, protože jsem si nebyl jist, jestli jsem jej stiskl.

Tip: Clickpady a gesta pod Windows 8.

Touchpad/clickpad. Další věc, ze které jsem měl strach, touchpad nepoužívám minimálně 5 let. Přes počáteční fázi, kdy jsem si zvykal a učil se gesta, mi práce na něm časem přišla svým způsobem zcela intuitivní a jednoduchá. Má velmi příjemný povrch, což se třeba nedá říct o profesionálních modelech ThinkPad T.

Výkon a konektivita

Měl jsem S400 v konfiguraci stejné jako v předchozím testu, proto bych (s prominutím) tuto kapitolu přeskočil. Jen tedy podotknu, že notebook disponuje výkonem, který by v dnešní době měl stačit naprosto každému běžnému uživateli. Ti, kteří potřebují víc výkonu, se stejně dívají na stroje z jiné kategorie. Kdyby notebook nedisponoval „jen“ 24GB mSATA SSD jako cache, ale vyměnil by se za minimálně 64GB model, jednalo by se o už velmi svižný stroj, který by svou odezvou přeskočil některé dražší modely.

Konektivita je, jak jsem již přednesl na začátku článku, na slušné úrovni, zvlášť uvážíme-li, že se jedná o levný lehko přenosný notebook: 3x USB (z toho 1x USB 3.0), HDMI, ethernet, čtečka pamětových karet.

Hlučnost, zahřívání, výdrž na baterii

V případě, kdy by mohl systém běžet čistě z SSD a tím pádem by se nemusel celou dobu točit plotnový disk, by se jednalo o hodně tichý stroj. I při maximálním vytížení se jedná o stroj, který svým zvukem výrazně neruší. V případě kdy stroj není vytížen, jediné co vás bude rušit, je točení plotnového disku a rychlé přesouvání hlaviček při vyhledávaní. Ani co se týče zahřívání jsem během testování nezaznamenal žádný velký problém nebo alarmující hodnoty.

Bohužel, co je velká škoda, je výdrž na baterii, kdy při intenzivnějším používání dojde notebooku „šťáva“ během 2 hodin. Když ztlumíte jas displeje a budete S400 používat jako psací stroj, dostanete se na výdrž kolem 4 hodin. Je to daň za vyměnitelnou (nevestavěnou) baterii, nízkou cenu, lehkost a kompaktní rozměry.

Nahoře: Pro porovnání baterie z S400 (32 Wh) a T420 (9článek 99 Wh). Myslím, že je jasné, která baterie patří ke kterému notebooku… Omlouvám se za kvalitu, ale mobilní telefon to bohužel lépe nezvládne.

Shrnutí

Závěrem jen podotknu, že mě tento stroj mile překvapil, dalo by se říct, že je to hodně muziky za málo peněz (skoro Ultrabook). Konstrukce je povedená, výkon dostatečný, design hezký, chlazení tiché, hmotnost malá. Pro studentky (převážně) a také studenty příjemný společník na studia. Jediné, co zamrzí, je lesklý displej, lesklý rámeček okolo něj a slabá baterie.