Přepínání grafik nVIDIA Optimus v roce 2012

Už několikrát jsme zde na blogu psali o známé a zároveň (marná sláva) v současnosti nejlepší technologii pro přepínání grafických karet nVIDIA Optimus. S novou generací grafických čipů GeForce řady 600 (a jejich derivátů) byl tento systém zase vylepšený. V dnešním krátkém článku se podíváme na to jak.

Proč přepínat grafické karty?

S funkcí přepínání grafických karet, resp. grafických jader, se setkáme pouze u notebooků, desktopy těmito funkcemi nedisponují. Je poměrně jasné proč: možnost přepínat grafické čipy (typicky je k dispozici úsporný, ale méně výkonný integrovaný grafický čip v procesoru či čipové sadě, a vedle něj samostatně stojící, výkonnější, ovšem s vyšší spotřebou energie) je pro notebooky výhodná, protože když není třeba výkonu – kancelářská práce, sledování třeba i HD videa, prohlížení internetu – tak stačí energeticky úsporný čip, který prodlužuje provoz na baterii. Naopak v náročných aplikacích či při hraní her se hodí výkonný diskrétní čip, protože úsporný by už výkonnostně nedostačoval. No a technologie přepínání těchto čipů na toto myslí za uživatele a automaticky tuto činnost obstará, v ideálním případě tak, jak by si přál uživatel.

Tip: Náš předchozí článek o přepínání grafik.

nVIDIA Optimus ve vývoji

Technologie přepínání grafických karet v dikci společnosti nVIDIA se nazývá Optimus a již několik let se úspěšně vyvíjí s každou generací čipů. Z původně neohrabaného a celkem neefektivního systému, který navíc ještě ke všemu neměl podporu v aplikacích a počítačových hrách, je dnes robustní a už poměrně inteligentní technologie, která má širokou podporu a našla si dokonce využití i v profesionálních zařízeních, jako jsou mobilní pracovní stanice formátu ThinkPadu W530. Už i to dokazuje, že je technologie dostatečně zralá i pro profesionální nasazení.

Video

Nicméně není všechno zlato, co se třpytí. Přepínání grafik nVIDIA Optimus je bohužel dostupné pouze a jenom pro nejmodernější verze operačního systému Windows (ve verzi XP si přepínání neužijeme) a, ačkoliv nVIDIA vždy vydávala schopné ovladače pro Linux, podporu technologie Optimus ke smutku uživatelů operačního systému s tučňákem ve znaku dlouhodobě vůbec oficiálně neřeší. Existuje však nezávislý projekt pro podporu Optimu pod Linuxem (Bumblebee) a dle tvrzení jeho autorů je už dostatečně stabilní. Třeba si ho někdy otestujeme…

Optimus včera a dnes

Poměrně dlouhou dobu vlastním notebook s minulou generací čipů nVIDIA (konkrétně ThinkPad T420s s NVS 4200M), a tak dokážu zhodnotit všechny radosti a strasti takového řešení, navíc jsem měl možnost sledovat vývoj technologie Optimus už od začátku na různých platformách díky množství notebooků, které mi prošly pod rukama. Ačkoliv se v posledních dvou letech nejedná o žádné revoluční změny, přepínání grafik od nVIDIe jde stále kupředu a limitně se skutečně přibližuje dokonalosti, entropické nule, chcete-li. Hlavně si cením toho, že výrobce stále pracuje na úspoře energie, protože spotřeba se v dnešní době, pokud je čip nVIDIA neaktivní, prakticky rovná spotřebě notebooku bez dedikované grafiky.

Optimus je už od minulého roku velmi vyspělý systém, který je stále inteligentnější v rozhodování o tom, které aplikace skutečně vyžadují akceleraci výkonným grafickým čipem a které nikoliv. Díky tomu je stále úspornější vůči baterii v notebooku. Ještě loni tvrdohlavě upřednostňovala přepínací logika výkonný čip i pro Internet Explorer a jeho Flash, veškerá HD videa a podobné činnosti, pro které skutečně bohatě stačil moderní integrovaný čip. Uživatel dnes dokonce může sledovat využití a aktivitu dedikované grafiky, aniž by musel instalovat dodatečný software – informační ikonu v oblasti oznámení (u hodin na hlavním panelu) je možné aktivovat v samotném ovládacím centru nVIDIA. Pokud je grafika aktivní, hned také vidíme, která aplikace ji využívá a můžeme ji okamžitě ukončit.

  HDMI, DVI, DisplayPort

Ačkoliv úplný med to také není. Stane se, a to ne zcela výjimečně, že zůstane na nVIDIA grafice nelogicky “zahákovaná” aplikace, od které bychom to nečekali, a to především v případech, kdy využíváme digitální obrazové výstupy (DVI, HDMI, DisplayPort), které jsou na noteboocích obvykle připojené pouze na čipu dedikovaném – v takovém případě se samozřejmě aplikace přednostně spouští na grafice nVIDIA, která je stále aktivní. Výjimku tvoří letošní ThinkPady T, jejichž všechny obrazové výstupy vedou z grafiky Intel (což může být zase nevýhoda proto, že nelze aktivovat pouze grafiku nVIDIA kvůli kompatibilitě s Windows XP či Linuxem), ovšem pod Windows takové řešení takřka úplně eliminuje problémy, které popisuji s nelogickým “hákováním” aplikací na dedikovaný čip. Ideálem v tomto směru je proto asi ThinkPad W, který má obrazové výstupy napojené na čipy oba.

U nových ThinkPadů 2012 jsem tak zahlédl zase o kus úspornější chování nVIDIA Optimu nejenom díky napojení výstupů na integrovaný čip: jednak už prakticky nedochází k tomu, že by aplikace zůstaly viset na dedikovaném čipu jenom proto, že jsme připojili digitální monitor, televizi nebo jsme notebook jen zadokovali. No a za další se dedikovaný čip aktivuje skutečně až ve chvíli, kdy je vyloženě třeba, tedy (použiji-li za příklad počítačovou hru) až v momentě, kdy je třeba 3D vykreslování, nikoliv ihned po spuštění aplikace. To je další pozitivní posun vpřed.