Workstationy Lenovo: ThinkStation S20 a C20 – představení

Pracovním stanicím (alias „workstationům“) jsme se zde na blogu věnovali pouze povrchně, a tak je čas toto napravit. Přichází proto série článků jak o klasických, tak mobilních verzích těchto krasavců, nebudou chybět ani oblíbené benchmarky. V prvním díle si představíme ThinkStation S20 a C20.

Přestože spoustu z vás nemusím uvádět do děje, protože tyto stroje používáte, určitě se najdou i návštěvníci, kteří čtou tento článek jen pro zajímavost, a tak letmé přípomenutí neuškodí – pracovní stanice obecně jsou druhem počítačů, které jsou stavěné na speciální, obvykle velmi náročné úkoly – ať už složité výpočty (rendering obrázků či filmů, fyzikální a geografické jevy, meteorologie apod.), tvorbu grafiky či návrhářské aplikace (CAD atd.).

Z toho samozřejmě vyplývá, že oproti běžným domácím počítačům používají speciální hardware, který podobné úkoly pomáhá plnit efektivněji než ten standardní. Příkladem budiž procesory Intel Xeon (původně serverové modely) určené pro nepřetržitý provoz, s podporou obsluhy podstatně většího množství paměti včetně korekce chyb, základní desky osaditelné dvěma procesory pro ještě větší výpočetní výkon či profesionální grafické karty šité na míru návrhářským softwarům (samozřejmě s potřebnou certifikací).

O čem tentokrát?

Modely, které si představíme dnes, patří do řady ThinkStation, tedy řady profesionálních pracovních stanic Lenovo. Oba představované modely se řadí obecně k vyšší třídě.

S20 („Single“) zastává nejvyšší místo v nabídce jednoprocesorových pracovních stanic – pro méně náročné je v nabídce E20 („Entry“). C20 („Compact“) je sice číslo dvě, resp. tři, ovšem v portfoliu dvouprocesorových mašin, takže stojí nad S20.

Pracovní stanice Lenovo

Pro ThinkStationy jsou typické některé prvky designu (myšleno ve všech významech tohoto slova). Abychom si je nemuseli uvádět u každého typu zvlášť (nehledě na to, že platí i pro ostatní, dnes neprezentované zástupce rodiny ThinkStation), sesumarizujeme si je hned na úvod našeho povídání.

Skříň

Základem je typicky černá, do industriálního designu Lenovo laděná skříň z kvalitního materiálu (nejlehčí model váží přes 11 kg, standardně se však pohybujeme ve vyšších třídách od 17 kg výše; nikde se nic nekroutí, také bočnice jsou velmi pevné), která na první pohled zaujme odmontovatelným masivním držadlem (vpředu i vzadu) pro snadné přemisťování. Přední stranu skříně pokrývá plastové čelo vzhledově shodné pro všechny modely, díky celoplošné perforaci slouží jako nasávací otvor čerstvého vzduchu (většina modelů proudění vzduchu napomáhá vstupním ventilátorem).

Čelní panel s výstupy (standardně 2× USB 2.0 + audio, některé modely rovněž FireWire) v sobě zahrnuje i ukazatel činnosti pevného disku, tlačítko napájení a jeho indikaci. Líbí se mi, že ikona nad každým výstupem zeleně svítí (u nepřipojených výstupů je zhaslá). V přední straně skříně se nachází malý reproduktor – málokdo potřebuje u workstationu kvalitní zvuk, nákup reproduktorů si tak majitel může ušetřit.

Kromě nejnižšího modelu (E20) jsou skříně ThinkStationů zkonstruovány pro údržbu a přístup výhradně bez nutnosti použít jakékoliv náčiní – vystačíte si proto jen s rukama. To začíná u bočnice s otevíracím mechanismem (včetně zámku), pokračuje přes pevné disky či karty PCI a končí u optické mechaniky. Je nutné poznamenat, že v této třídě počítačů se samozřejmě jedná o standard, neřknu-li nutnost, ovšem je to příjemné.

Pro dostatečnou podporu výkonných (a velkých) grafických karet je ve skříních přítomný dvojitý mechanismus, který karty přidržuje – jeden pro krátké karty, druhý pro dlouhé.

„Cable management“

Vždycky jsem si potrpěl na čistotu, kterou zajistí propracovaná správa kabeláže té které počítačové skříně. Nejde jen o to, že to „dobře vypadá“ – je nutné brát v potaz i fakt, že kabely brání správnému proudění vzduchu a v neposlední řadě se přes ně počítač obtížně spravuje. Byla by velká škoda, kdyby v tomto směru ThinkStationy pokulhávaly a naštěstí tomu tak opravdu není. Jak to vypadá u konkrétních modelů, si ale povíme až v odstavcích věnovaných přímo jim.

Chlazení

Nic nedokáže člověka rozčilovat víc než hučící počítač. Když ho máte někde hluboko pod stolem, za změtí kabelů, dá se to ještě tolerovat, má-li vám být nablízku, je to k nevydržení. Lenovo si proto na chlazení dalo záležet, s výsledky tohoto snažení jsem celkem spokojený – pomaloběžné ventilátory s uchycením tlumícím vibrace, zdroje s regulací otáček ventilátoru a věžové chladiče procesru svou práci zastanou dobře a tiše. Chválím použití dodatečných tepelných čidel ve skříni.

Ekologie na závěr

Jak nová C20, tak i S20 (a zbylé ThinkStationy) se pyšní ekologickými certifikacemi. V případě S20 se jedná samozřejmě o Energy Star, EPEAT Gold a Greenguard Bronze + 50% recyklovaných plastů (26% po spotřebě, 24% z továren). C20 laťku posouvá ještě o kousek výš – Energy Star a EPEAT Gold zůstávají, trumfem je však Greenguard Gold, recylované plasty tvoří opět 50%, tentokrát jsou však všechny ze spotřeby.

Příslušenství

K ThinkStationům se standardně dodává USB klávesnice a myš – v obou případech běžné kvality. Že jsou na klávesnici oba entery modrou barvou a klávesy F1-F12 šedivou (leč takřka neznatelně, protože „business“ šedá, kterou Lenovo na některých Think produktech používá, je v malých plochách těžko rozeznatelná od černé), asi není v souvislosti s produktem Lenovo nutné dodávat. Je ale zajímavé, že anglická klávesnice má oproti té české tišší, kultivovanější chod, nižší tlačítka a bohužel taky kvalitnější potisk.

Kde je grafická karta?

Pokud si pracovní stanici sami nenakonfigurujete, běžně ji koupíte bez grafické karty. Má to logiku – dodavatel nemůže dopředu vědět, pro jaký účel má počítač sloužit, a tak než aby bylo nutné dovážet desítky variant, dodá se stanice bez grafické karty, kterou si zákazník dokoupí dodatečně.

Pro běžné zobrazování (např. v případě výpočetní stanice) bohatě postačí nejnižší nVIDIA Quadro NVS 295 s dvěma DisplayPort výstupy (popř. „čtyřkové“ verze s výstupy čtyřmi, tedy dvěma čipy). Jste-li náročnější, výběr grafických karet je nepřeberný, standardně dosahuje až k výkonné FX 4800, (výrobce je však na zakázku schopný dodat i FX 5800).

ThinkStation S20

Jednoprocesorová S20 stojí na vrcholu své třídy v rámci nabídky Lenovo. Zasloužila si to především podporou šestijádrových procesorů Intel Xeon W3680 (nižší E20 podporuje pouze čtyřjádra), až 12 GB RAM (díky šesti slotům pro 1 333 MHz DDRIII ECC), možností osadit hi-endovou profesionální grafickou kartou nVIDIA Quadro FX 4800 (1,5 GB GDDRIII 384 bitů, 192 výpočetních jednotek) a podporou SAS a SSD (MLC) pevných disků.

Testovaná konfigurace:

• Intel Xeon W3680 (3,33 GHz, 3,6 GHz Turbo Boost, 6 jader/12 logických procesorů)
• Čipová sada Intel X58
• 6 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM (3× 2 GB, tříkanál)
• nVIDIA Quadro FX 380 (256 MB GDDRIII, 128 bitů, 16 výpočetních jednotek)
• 500 GB pevný disk (7 200 RPM SATAII)
• 625 W zdroj

Komponenty S20 jsou umístěné ve skříni standardních rozměrů i rozmístění (tipoval bych miditower, zdroj je v horní části). V testovaném modelu bylo osazeno odlehčené chlazení (věžový chladič s 92 mm ventilátorem na procesoru, 92 mm výstupní ventilátor a samozřejmě 120 mm ve zdroji; vstupní osazený nebyl – jeho umístění je jinak velmi dobře vyřešené, protože proudění vzduchu nebrání žádná překážka). Celkově hodnotím chlazení na výbornou, protože je opravdu velmi tiché, schéma proudění vzduchu je na obrázku.

Pro snadnou manipulaci jsou „šuplíky“ s pevnými disky otočeny směrem k uživateli (běžná záležitost u „lepších“ skříní), volné pozice jsou celkem tři, přičemž jedna je samozřejmě osazena dodávaným pevným diskem. Chválím, že uchycení disků v šuplících je podpořeno gumovými podložkami pro redukci vibrací.

S20 může být (a většinou je) vybavena čtečkou paměťových karet 20 v 1 na čelní straně, optická mechanika je samozřejmostí (na výběr je z DVD-ROM, DVD-RW a také BluRay).

Jak jsem zmínil v obecné části, i ve skříni S20 jsou přítomné podpůrné držáky PCI karet. Z boku je pro podporu menších karet instalován plastový stavitelný držák, který může podpírat až dvě karty (máte-li například zapojení SLI či CrossFire). Řešení je to praktické, ovšem kovová konstrukce by ve mně vzbudila lepší pocit než provedení à la bakelit – při manipulaci se držák trochu kroutí, podporu ale poskytuje dostatečnou. Druhou podporou je sloupec s lyžinami vepředu (perforovaný, aby nebránil průchodu vzduchu vstupního ventilátoru), který podpírá dlouhé karty (např. Quadro FX 4800), ty ale musí být Lenovem vybavené speciální kovovou „ploutví“.

Správa kabeláže je v případě S20 na jednodušší úrovni, což je do jisté míry daň za standardní uspořádání skříně. Vodící lišty pro kabely přítomné nejsou, dostatek univerzálních spon ale ano.

Cena testované konfigurace: kolem 3 000 USD

ThinkStation C20 (a C20x)

V případě ThinkStation C20 se pohybujeme v docela jiné lize – C20 je nejkompaktnější dvouprocesorová bestie na trhu, což je fakt, na který je Lenovo právem hrdé. (Žádáte-li ještě vyšší třídu, a to bez redukce rozměrů, musíte sáhnout po nejvyšší D20.) C20 je navržená pro provoz naležato – např. pod monitorem, nebo (hlavně) vložená v serverovém racku (díky svým rozměrům se jich do racku 42U vejde hned 14); aby nerušil vzhled skříně, je i její spodní strana rovná v černé barvě. Orientace na šířku ovšem nebyla zvolena náhodně – právě toto uspořádání napomáhá minimalizovat tloušťku skříně, která je shodná s PCI kartou.

Perlička: ThinkStation C20 už patří do nové generace výrobků Lenovo, kde se používá jiný druh brandingu – značka Lenovo se odsouvá do ústraní, upřednostňuje se Think. To je důvod, proč se logo Lenovo zmenšilo a přestěhovalo dolů, jeho prominentní místo zabral velký nápis ThinkStation. Ten lze podle potřeby jednoduše natočit do pozice naležato, když sundáte čelo skříně. Viz. foto.

C20 samozřejmě můžeme osadit jen jedním procesorem, to bych ovšem považoval téměř za barbarství. V nabídce jsou pochopitelně pouze serverové Intel Xeony (ty jediné podporují tandemovou spolupráci) počínaje nejnižšími E5503 až po šestijádrové X5670. Díky šesti paměťovým slotům se dostaneme až na 48 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM. Čtveřice PCI-E patic (dvě 16×, jedna 4× a jedna 1×) nám v extrémní konfiguraci zaručí přítomnost až čtyř zobrazovacích karet (v takovém případě se nazvat grafickými kartami nedají), díky čemuž získáme možnost výstupu pro 16 monitorů (pro použití na informačních monitorech, sledování obrazu z kamerového systému apod.). Druhou stranou barikády je uspořádání nVIDIA Quadro FX 4800 společně s výpočetní Teslou C1060, čímž vyrobíte ultimátní výpočetní a grafickou bestii. Z nabídky pevných disků i zde můžeme volit mezi variantou klasických SATA (7 200 i 10 000 RPM) či SAS, SSD (MLC) jsou k dispozici přirozeně taky – s nimi získáte bleskovou odezvu.

Testovaná konfigurace:

• 2× Intel Xeon X5650 (2,66 GHz, 3,06 GHz Turbo Boost, 2× 6 jader/12 logických      procesorů)
• Čipová sada Intel 5520
• 12 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM (6× 2 GB, dva tříkanály)
• nVIDIA Quadro FX 4800 (1 536 MB GDDRIII, 384 bitů, 192 výpočetních jednotek)
• 150 GB pevný disk (10 000 RPM SATAII) / 128 GB SSD
• 800 W zdroj (Fortron)

Kvůli minimálním rozměrům je skříň, rozmístění komponent i uspořádání šité na míru (zdroj je mj. ve spodní části, což ale u uzpůsobení naležato není výjimka). Zdroj má speciální rozměry, vyrobený přímo pro Lenovo Fortronem – upravená délka kabeláže, pomaloběžný 80 mm ventilátor.

Chlazení je opět velmi tiché, přirozeně však mírně hlučnější než v případě S20 z důvodu nutnosti většího počtu menších ventilátorů. Skříň je inteligentně rozdělená na dvě části – spodní tunel a vrchní část. Ve spodní části se o proudění vzduchu stará zdroj, který vhání vzduch čelem skříně skrze šachtu s pevnými disky. Čerstvý vzduch v horní části zajišťuje vpředu umístěný 120 mm (pomaloběžný – s velkým středem) ventilátor. Ten při použití rozměrné karty (či kombinaci karet) zásobuje vzduchem především je. Oba procesory najdeme v horní polovině skříně – CPU 1 vlevo (s 80 mm ventilátorem), CPU 2 vpravo, skrytý pod optickou mechanikou (kvůli tomu je osazený speciálním chladičem se 70 mm ventilátorem v poloze „nastojato“, který tahá vzduch skrz hliníkový chladič přes průduchy v čele skříně; proudění vzduchu je tak redukované, druhý procesor se proto zahřívá o něco více než jeho kolega). Ven ze skříně teplý vzduch vypouští dvojice 70 mm větráčků. Proudění vzduchu je (dle mého názoru) vyřešené nejlépe, jak to šlo (viz. obrázek). Doplním jen, že kolem pamětí RAM je na základní desce nainstalovaný plastový „plůtek“ pro připevnění aktivního chlazení (C20, resp. C20x používá shodnou základní desku s vyšší D20, kde už chladiče RAM použité jsou).

Pevné disky (až 3) jsou samozřejmě i zde v totožných šuplících jako v případě ostatních ThinkStation, jen pro snížení tloušťky klasicky otočené směrem dopředu. Pro výměnu či upgrade disků je tak potřeba jednoduše sejmout plastové čelo skříně.

Podpora velkých PCI karet je v případě C20 řešená lépe – boční držáky jsou plastové, samozřejmě stavitelné, ovšem zasazené do masivního kovového křídla z milimetrového plechu, které zakrývá celou šířku skříně v prostoru PCI patic, což považuji za velmi spolehlivé a komfortní řešení (důvodem je ovšem především možnost postavení monitoru na bočnici, podpora PCI karet tak bok zpevní). Přední lyžiny jsou samozřejmě přítomné taky, pro Quadro FX 4800 (s instalovanou kovovou „ploutví“) nutné.

Úplnou lahůdkou je ale správa kabeláže, která musela být kvůli rozměrům dovedena k dokonalosti – všechny kabely jsou vedené ve speciálních lištách, a to i napájecí na základní desce, nepotřebné kabely jednoduše uklidíte do připravených prostor (hodí se především u dodatečného napájení PCI-Express karet, které konektory zacvaknete do podpůrných lyžin). Chlazení tak kladou odpor jen minimálně.

Cena testované konfigurace: kolem 7 200 USD / 7 600 USD s SSD diskem

Teze na závěr

Proč existuje navíc verze C20x?

C20x je kompaktní verze nejvyšší D20 (mají shodnou základní desku; klasická C20 má stejný layout a tištěný spoj, ovšem některé součásti nejsou osazené), která oproti C20 nabízí podporu většího množství operační paměti díky dvojnásobku slotů (až 92 GB RAM), druhý gigabitový ethernet, přímou podporu FireWire na základní desce a podporu výkonnějších, 130 W procesorů.

Proč nVIDIA nevyrobí tichý referenční chladič?

Jediným zabijákem příjemného, tichého šumění je grafická karta nVIDIA Quadro FX 4800, kterou výrobce nabízí jen s jedním druhem chlazení, a to referenčním, které k tichým vůbec nepatří. Je to ale škoda – v případě herních GeForce se s tímto problémem výrobci vypořádávají po svém, návrhem vlastního chlazení; s referenčním jsou pouze nejlevnější modely. U profi grafik toto bohužel možné není – tak, jak ji nVIDIA certifikovanou dodá, tak musí být použita.

Další zajímavé články

• ThinkStation D20 (Lenovo Blog)
• ThinkStation E20 (Lenovo Blog & Notebook Blog)
• ThinkStation C20 (Lenovo Blog)
• Testy workstation Lenovo (Notebook Blog)