ThinkPad Ultrabase: To není jen dražší dock

Občas se setkávám s názory, že UltraBase je jen drahý dock a ještě bez napájecího adaptéru. To samozřejmě není pravda a my se dnes podíváme proč. Chtěl bych se dnes zaměřit na historii UltraBase, výhody a porovnání aktuální verze s klasickým dokem. 

Úvod

Již je tomu poměrně dlouho, co světlo světa spatřil ThinkPad 570. Jak se k pracovnímu notebooku i tenkrát patřilo, mezi jeho příslušenstvím nesměla chybět dokovací stanice. Nicméně u tohoto typu notebooku vyvstala potřeba ještě jiného druhu dokování. Přenosného.

Pohled do minulosti

ThinkPad 570 s UltraBase a klasickým dockem

Jak bylo řečeno již v úvodu, myšlenka je jasná: potřebujeme dokovací stanici, kterou bude moci uživatel používat jako rozšíření portů a schopností svého mobilního notebooku i mimo kancelář. Například pokud ví, že bude potřebovat na cestě (mimo kancelář) použít CD mechaniku, což tenkrát a potažmo ani dnes není výbava přenosných řad (X), a hlavně to jako celek musí umět fungovat i bez síťového adaptéru – jen na baterii.

Tenkrát se tedy ještě u IBM zrodil nápad přenosné dokovací stanice – UltraBase. V té době ještě nebyl klasický UltraBay slot jak ho známe dnes, ale byl to jeho předchůdce zvaný UltraslimBay do kterého šly samozřejmě CD, DVD, ZIP, HDD. UltraBase první generace uměla použít ve speciálním slotu také přídavnou baterii nebo FDD mechaniku. Uměla ještě jednu kouzelnou věc, kterou bych na dnešních UltraBase a slim baterií také ocenil – notebook s připojenou UltraBase šlo vložit do klasické dokovací stanice. Jednoduše měla na spodu klasický dokovací konektor.

UltraBase X1

Rozšíření konektorové výbavy tenkrát nebylo v tak hojném počtu, ale o to bylo to rozšíření podstatnější. UltraBase oplývala již zmíněným UltraslimBay slotem a šachtou pro druhou baterii či disketovou mechaniku. Z klasických rozhraní byl navíc jeden USB port ve verzi 1.1. Včetně notebooku to byly tedy 2 USB. Dále zde byl zastoupen výstup zvuku a lepší ozvučení v podobě stereo reproduktorů. Dnes již vymizelý MIDI/game port a zdířka pro zámek Kensigton byly taktéž přítomny, čímž výčet rozšíření konektorů první UltraBase končí. Počet konektorů nebyl velký, ale je potřeba si uvědomit, že tenkrát notebooky neměly tolik konektorů jako dnes a už vůbec ne notebooky velikosti ThinkPadu 570.

Mezidobí a změny charakteru

Následovaly další generace modelů UltraBase X2, X3, X4, X6 a pak Series 2 pro X200/X201 a Series 3 pro X220/X230, která má unifikované konektory s velkými dokovacími stanicemi, tudíž svou X220/X230 můžete poprvé používat jak v UltraBase, tak v klasickém doku, což je podle mě velká výhoda a jak já málokdy říkám – tady někdo přemýšlel.

X230 v klasickém doku (vlevo) a v UltraBase (vpravo)

Na druhou stranu v průběhu času UltraBase ustupovaly od některých svých výhod. Například žádná UltraBase po první generaci neumožňovala zadokování notebooku s připnutou UltraBase do klasického doku, což je velká škoda, navíc to není nemožné, jak ukázala první generace. Nebo další věc, jejíž odstranění nevnímám jako plus, je, že UltraBase Series 2 uměly dobíjet druhou baterii pro notebook formou konektoru připojení baterie přímo do UltraBase, což se s příchodem Series 3 odstranilo. Také je škoda, že UltraBase neumožňuje používání UltraBay baterie jako druhého akumulátoru.

Pohled do přítomnosti

Dnešní UltraBase a mobilní řada ThinkPadů jsou samozřejmě úplně někde jinde a z toho plynou i změny a například mé chápání UltraBase. Například v předchozí a starších generacích UltraBase měla výhodu, že nabízela digitální výstup obrazu, což přenosné ThinkPady až do nedávna nativně neuměly. A to trochu smazává jeden z důvodů koupit UltraBase, ta by totiž měla představovat mobilní rozšíření vašeho notebooku, pokud je to potřeba, přitom toto rozšíření by mělo být co nejširší a nejpodstatnější a ještě navíc přímo na míru řadě X.

Jak bylo řečeno v úvodu, spousta potenciálních uživatelů dnes vnímá UltraBase jako tu “dražší dokovací stanici, ke které je navíc potřeba dokoupit napájecí adaptér”. Pokud by ji člověk chtěl použít stejně jako klasický dock a stejně tak na ni i nahlížel, pak se prostě nevyplatí. Nicméně UltraBase nabízí vychytávky navíc.

Konektorová výbava

Asi nejpodstatnějším důvodem ke koupi UltraBase je (z mého pohledu) UltraBay šachta. Ať už UltraBay budete u řady X chtít občasně použít mobilně s mechanikou na optické disky či rámečkem na disk nebo stacionárně ve své kanceláři stejným způsobem, oboje poslouží dobře. Je určitě příjemné přijít s ultramobilním ThinkPadem X do kanceláře a po zadokování do UltraBase mít k dispozici optickou mechaniku, nebo druhý disk. Z toho tedy vyplývá, že na rozdíl od minulosti lze do aktuální UltraBase vložit pouze mechanika, disk, nebo záslepka.

UltraBay příslušenství – bohužel na baterii se UltraBase může jen dívat

Co se týká konektorové výbavy aktuální UltraBase, tak zde se projevuje fakt, že vychází z velké části z předchozí generace. Z toho plyne, že zde najdeme 4x USB pouze ve verzi 2.0. I když se sluší říci, že je zatím USB 3.0 příslušenství tak málo, že není problém vyjít pouze s jedním portem na notebooku. Na druhou stranu by bylo vhodné udělat upgrade jako v případě klasických dokovacích stanic. Věc, kterou dnes již na ThinkPadech nenajdeme, jsou rozdělené audio konektory – zvlášť vstup pro mikrofon a výstup pro reproduktory v typických barvách. Dále zde najdeme ethernet, VGA a DisplayPort. Samozřejmě nechybí napájecí konektor. Konektorová výbava na klasický dock ztrácí co do rozmanitosti.

Z dalších „výčnělků“ výbavy UltraBase zmíním Kensington zámek, tlačítko pro oddokování a jeho kontrolku. Mechanickou páku pro odepnutí UltraBase a starší ovládací prvek pro vysunování Ultrabay. Nachází se zde také tlačítko napájení pro zapnutí notebooku.

Mechanismus vysouvání UltraBay šachty jako u starších ThinkPadů

Speciality UltraBase

Jelikož UltraBase je jen pro řadu X, tak jí samozřejmě sedí přesně na míru a má tak některé originální prvky. Jmenoval bych hlavně mřížky pro výstup reproduktorů – aby se reproduktory nedusily pod plastem, tak mají volný průchod. Notebook se do UltraBase také vkládá trochu jinak, než jsme zvyklí od klasického dokování – musíte notebook přední hranou zachytit o „zobáčky“ a poté teprve „zacvaknout“ její zadní část s dokovacím konektorem. I když to možná vypadá, že to nejde provést rychle, tak je to opravdu dílem okamžiku – na postup si snadno zvyknete. Také oddokování probíhá jinak. Musíte nejdříve stisknout tlačítko, které odpojí elektronické prvky, a až po zhasnutí kontrolky vyklopíte páčku do strany (chce to trochu síly a zvyku) a notebook povyskočí ven.

Vložení a vyjmutí X230 a její UltraBase

Co bych si představoval jinak?

Koncept zařízení, jako je UltraBase, mě jako technicky založeného člověka poměrně nadchnul, ale jsou věci, které by se daly vylepšit a přednosti UltraBase by ještě více vynikly. Jednak bych chtěl, aby se do UltraBay šachty dala vložit baterie a po dlouhé době se tak pomocí UltraBay dala zvýšit i výdrž na baterii. Ocenil bych návrat již zatracených vychytávek, jako je nabíjení druhé baterie pomocí bateriového konektoru. Bylo by také vhodné, aby UltraBase prošla modernizací a bylo jí přidáno USB 3.0. Uvítal bych, kdyby UltraBase prošla trochu zeštíhlovací kůrou, přeci jen je dnes silnější než samotný notebook a osobně se domnívám, že by nemusela být. Poslední ani ne tak výtkou, ale spíš návrhem by z mé strany bylo zmenšit její “hloubku”. UltraBase si totiž nechává nad konektory místo pro 9článkovou baterii, ale vzhledem k proporcím notebooku a UltraBase to hrozně bije do očí, jak je velká. No a ještě bych pomýšlel nad tím, aby se notebook dal s UltraBase zadokovat do klasického doku… To bych ale už mohl chtít moc.

Závěr

UltraBase je jedinečné zařízení, jehož paralelu budete na trhu hledat marně. Pokud máte či používáte notebook z řady X a občas potřebujete pracovně na cestách využít optickou mechaniku či v kanceláři druhý disk a dokování je pro vás samozřejmost, pouvažujte nad UltraBase.