Regulace otáček na Lenovo G560

O tom, že se legendární bestseller Lenovo G550 dočkal nástupce, už víte. Kromě kosmetických změn vzhledu a nového hardwaru přináší také vylepšené chlazení a propracovanější regulaci otáček ventilátoru. Dnes si o ní něco z laického pohledu povíme…

Regulace otáček ventilátorů obecně

Není nic otravnějšího než hlučné chlazení (u notebooku). Jelikož hliníkové či měděné pasivní chladiče a teplo odvádějící trubice heatpipes hluku mnoho nenadělají (tady bychom mohli bez nadsázky říct, že jsou tiché jako myšky), jakkoliv je regulovat je proti zdravému rozumu. V systému chlazení je ale jiný prvek, který nás, co se hluku týče, zajímá, a to samozřejmě samotný ventilátor, jehož úlohou je odvádět teplý vzduch vyprodukovaný pasivy a heatpipes, eventuelně je zároveň ochlazovat, což ale jde ruku v ruce. U něj už regulace své místo má, jelikož ve většině případů by byl jeho plný výkon při nejmenším zbytečný, nehledě na míru hluku, který v by takovém případě vydával. (Jen na doplněnou – samotný ventilátor, což je v podstatě malý elektromotorek s připevněnou sérií lopatek, samozřejmě také žádný hluk nevydává, o to se postarají právě ony lopatky rozrážející vzduch.)

Obecně se dá říct, že možnosti regulace otáček ventilátoru jsou dvě – začneme jednodušším způsobem, a sice lineární regulací. Ta probíhá jednoduše tak, že ventilátoru snižujeme napětí (typicky z 12 či 5 V), díky čemuž se mu v odpovídající míře snižují otáčky, neboli hluk. Tento systém má ale svá úskalí – jednak se jím nedá dosáhnout velmi nízkých otáček, protože samotný větráček potřebuje určité napětí jen k tomu, aby se roztočil, takže pokud by takové napětí bylo (hypoteticky vzato) 5 V a my mu poslali pouhé 3 V, ani s ním nehneme (to je ten důvod, proč je u notebooků rozdíl mezi nulovou rychlostí a tou nejnižší tak znatelný). Za další – tento druh regulace vyžaduje využití nějakého druhu odporu či reostatu, čímž dochází ke ztrátám energie ve formě tepla. Poslední nevýhodou je zvýšený odběr proudu při nízkém napětí.

Druhým způsobem je tzv. PWM (Pulse Width Modulation) regulace, tedy pulzně šířková modulace. To samo o sobě zní hrozně, rozhodně hůř než slovo “lineární”, takže opět plynule přejdu k vysvětlení. Inu, v tomto případě funguje regulace tak, že napětí ani proud nesnižujeme (pořád si jedeme na svých 12 či 5 V), ale tuto “plnou salvu” do větráčku posíláme jen po chvilkách (typicky stokrát za vteřinu). Čím je chvilka delší, tím vyšší je i rychlost ventilátoru a naopak. Jelikož se posílá celé napětí i proud, není potřeba žádný odpor, nedochází tedy k téměř žádným ztrátám (uvádí se ušetření až 40% energie). Toto řešení zároveň přináší i další výhody – jednak řeší palčivý problém lineární regulace s nízkými otáčkami a jednak dosahuje vyššího výkonu při nižších otáčkách. (Pokud se bojíte, že se vám každou vteřinu stokrát zastaví větrák, nemějte strach – setrvačnost mu to nedovolí.)

A co Lenovo G560?

Hádáte správně – G560 používá právě tento druhý, lepší způsob regulace. Nehledě na to, že jsme se díky tomu také zbavili nutnosti používat pevně nastavené hladiny rychlosti otáčení ventilátoru. Jinými slovy – notebook se nyní chová inteligentněji, otáčky plynule reguluje v rozmezí nastavených hodnot. Názornou ukázku naleznete níže.

Za další, G560 přichází s jiným konceptem detekce teplot, částečně okoukaným z ThinkPadu – kromě čidel v čipech přidává i svá vlastní externí čidla, která kontrolují teplotu v různých místech těla notebooku.