Workstationy Lenovo: ThinkStation S20 a C20 – testy

V minulém dílu tohoto seriálu jsme se věnovali popisu pracovních stanic Lenovo. Zastoupení tu měla jednoprocesorová ThinkStation S20 vyšší třídy a kompaktní dvouprocesorová C20. Dnes se na ně podíváme z pohledu výkonnostního srovnání, C20 si představíme dokonce v jedné z nejvyšších dostupných konfigurací.

Přestože Swarm už ve svém článku nástřel výkonu C20 přinesl, doplním zde hojnější počet testů, včetně benchmarků s výkonnějším hardware v podobě hi-endové grafické karty nVIDIA Quadro FX 4800 a MLC SSD disku. O použitých sestavách se můžete samozřejmě více informací dočíst v minulém dílu.

Testované sestavy:

ThinkStation S20

• Intel Xeon W3680
• 6 GB RAM
• nVIDIA Quadro NVS 295 / FX 380 / FX 4800
• 500 GB 7200 RPM disk

ThinkStation C20

• 2× Intel Xeon X5650
• 12 GB RAM
• nVIDIA Quadro FX 4800
• 150 GB 10 000 RPM / 128 GB MLC SSD

Obecné poznatky na úvod

Během testování obou pracovních stanic jsem došel k několika do jisté míry zajímavým zjištěním. Největším překvapením pro mě byl fakt, že jednoprocesorová S20 velmi často dvouprocesorovou C20 buď porážela, nebo alespoň rozdíly mezi nimi nebyly ani zdaleka tak velké, jak by se čekalo. Přikládám to především nedostatečné optimalizaci použitých benchmarků/aplikací. Je to ale poměrně logické – speciální software, pro který jsou pracovní stanice určené, je pro obdobné „mašiny“ navržený a plně přizpůsobený. U běžných uživatelů, kteří používají běžné programy a benchmarky, se nepočítá s tím, že by doma na stole měli takovou bestii. Na druhou stranu je ale nutné poznamenat, že novější benchmarky (Cinebench 11.5, SPECviewperf 11, FurMark apod.) už výkon reflektují lépe.

C20 samozřejmě jasně porážela S20 hrubým výpočetním výkonem (když to přeženu, Cinebench 11.5 se renderoval téměř v reálném čase), ale velmi dobře si díky dvěma odděleným paměťovým „okruhům“ vedla i v procesech náročných na propustnost paměti (kupříkladu druhý průchod testu převodu HD videa, který je velmi závislý na paměťové propustnosti, byl byť ne zcela významně rychlejší na dvouprocesorové C20). Velká spousta testů ovšem nedokázala využít dvou procesorů, takže se ve finále souboj často scvrknul na to, který jednotlivý procesor je výkonnější (jediný Xeon W3680 proti jedinému X5650). Vzhledem k výrazně vyšším taktům tak vyhrával Intel Xeon W3680 v S20.

Komická situace nastala při testech v PCMark Vantage, který si nerozuměl s dvěma procesory v C20 a před spuštěním prostě spadl. Aby bylo test vůbec možné i za omezených podmínek provést, bylo nutné vypnout Hyper Threading (počet vláken tak klesl z 24 na 12 u C20, resp. z 12 na 6 u S20). Nakonec – pozdě – jsem bohužel zjistil, že se podle všeho nejedná o chybu aplikace, nýbrž samotných DirectX 9, které se takto na některých konfiguracích s více než 16 logickými procesory chovají (obejít lze tento problém úpravou registrů, ne vždy ve však funkční; funkčnost v tomto případě jsem tedy neověřil).

Zajímavostí bylo také drobné a velmi krátké zasekávání obrazu grafické karty nVIDIA Quadro FX 4800 výhradně na C20 (u S20 problém nebyl) v počítačových hrách a obdobných testech – při jakékoliv změně scény ve smyslu zobrazení zvláštních efektů, jako je střelba laseru, kouř, prach apod., se obraz na zlomek vteřiny zastavil a znovu rozběhl. Výkon to nijak neovlivnilo, nejednalo se o typické „sekání“ (alias „lagování“) v důsledku zahlcení počítače, mám dokonce pocit, že to neovlivnilo ani výsledky benchmarků; zdá se mi, že snímky se nevynechaly, jen se zobrazily se zpožděním.

Přestože se tato poznámka do profesionální kategorie workstation nehodí, neodpustím si ji – pro lovce vysokého “indexu uživatelských zkušeností” ve Windows jsou pracovní stanice opravdu dokonalým prostředkem – ve velké spoustě případů opravdu není vůbec problém dostat se, nebo alespoň přiblížit magické hranici 7,9 (zvláště výkon CPU u C20).

Perlička na závěr úvodu – na první pohled by se mohlo zdát, že SSD disk nemůže pocit z tak výkonné workstation, jako je C20, nijak změnit, ovšem opak je pravdou – rychlost odezvy počítače, tedy i pohodlnost a svižnost se dramaticky zlepší i proti výkonnému 10 000 RPM VelociRaptoru (který v testu mimochodem nedopadl zrovna nejlépe, ovšem jeho kvality nejsou jen v rychlosti, ale především přístupové době, která je oproti běžným diskům poloviční).

Výsledky testů

Pro ThinkStation S20 i C20 jsem měl na testy k dispozici poměrně širokou škálu grafických karet. Nepokryla samozřejmě celé spektrum ani zdaleka, bylo však možné si udělat představu o výkonu pouhých „zobrazovadel“ typu nVIDIA Quadro NVS 295, základních pracovních profi karet v podobě Quadra FX 380 a nahlédnout pod pokličku i do nejvyšší třídy s FX 4800 (ultra-hiend k dispozici nebyl). Jak jsem zmínil, pro C20 byl kromě základního 10 000 RPM VelociRaptora i 128 GB MLC SSD disk Toshiba.

Přestože podával VelociRaptor na běžný disk s rotujícími plotnami velmi dobré výsledky, zvláště co se přístupové doby týče, SSD disk jej s přehledem poráží přirozeně i v tomto ohledu. Ufinancovat RAID pole takových SSD disků by znamenalo opravdu ultimátní výkon.

Jak bylo zmíněno, pro správný běh PCMark Vantage na C20 bylo nutné deaktivovat Hyper Threading (více vláken na jádro), a tak byl pro relevanci deaktivován také na S20. Mísit výsledky nebylo možné, vypnutý HT totiž v některých případech představuje poměrně významný pokles výkonu.

Testy ScienceMarku 2.0 jsou bohužel v případě C20 naprosto irelevantní z důvodu naprosté nekompatibility, kterou program hlásil už při startu. Výsledky C20 proto berte spíše jako doplnění, když už byly provedeny.

Znovu upozorňuji na zapnutou vertikální synchronizaci obrazu (tedy maximálně 60 FPS).