ThinkVision L2321x – dva obrazy v jednom rámu

V dnešním příspěvku se podíváme na poměrně zajímavého zástupce pracovních monitorů rodiny ThinkVision – 23″ displej L2321x, který disponuje kromě business provedení (typickým pro produkty Think), LED podsvícení a Full HD rozlišení také pokročilým podstavcem a zajímavou funkcí zobrazení dvou obrazových vstupů najednou. Jak to funguje? A jedná se o použitelnou funkci?

Představení

ThinkVision L2321x dává znalcům značení Lenovo produktů jasně tušit své parametry: “L” značí plochý LCD displej, dvojčíslí “23” zase úhlopříčku 23″ a “x” na konci LED podsvícení. Monitor patří do série Performance, jedná se tak o zobrazovadlo pro běžné kancelářské použití, ovšem s nadstandardní výbavou. Design je pro řadu ThinkVision naprosto typický – celé “šasi” monitoru je vyvedené v matných, tmavých barvách (střídá se tmavě šedá a černá) s maximálním důrazem na jednoduchost a ergonomii. Té jednoznačně nahrává pokročilý podstavec, který umožňuje nejenom naklápění, ale rovněž změnu výšky, správu kabeláže, případně režim pivot (displej je otočený na výšku).

Osazený panel s TN maticí je naprosto obyčejný, jehož vlastnosti korespondují s použitou technologií – běžné barevné podání a mírně horší pozorovací úhly; nabídne však slušný jas a samozřejmě matnou povrchovou úpravu. Úhlopříčka je udávaných 23″ při rozlišení Full HD (1 920 × 1080 bodů). Parametry jednoznačně nasvědčují kancelářskému využití díky hrubšímu zobrazení (větším bodům), které je pro každodenní dlouhou práci vyloženě vhodné.

Technické parametry uváděné výrobcem:

• Úhlopříčka: 23″
• Rozlišení: 1 920 × 1080 bodů
• Podsvícení: LED
• Jas: 250 cd
• Rozhraní: VGA, DisplayPort

Nejvíce společného má L2321x s již představeným L2251x. Proto se podrobnějším popisem displeje v článku zaobírat nebudu, vše si můžete přečíst právě v představení L2251x. Uvedu pouze základní rozdíly: L2321x nedisponuje integrovanou webovou kamerou, USB hub na levém boku čítá namísto dvou hned tři konektory a stejně jako menší kolegové je L2321x z rubu vybavený madlem pro jednoduchou manipulaci. Oba monitory mají sice jiné úhlopříčky a poměr stran (21,5″ 16:10 u L2251x oproti 23″ 16:9 u L2321x), nicméně hustota zobrazovaných bodů je velmi podobná a na výšku pár bodů přibylo, proto bych se přechodu z 16:10 na 16:9 v tomto případě nebránil a nechal si klidně novější model líbit. Dodám ještě, že subjektivně mi přišel obraz mladšího brášky o něco lepší, světlé barvy tolik nesplývaly ani při nejvyšším jasu.

Spotřeba a ekologie

Starší model L2251x jsem pořizoval právě kvůli nízké spotřebě, kterou Lenovo slibovalo díky LED podsvícení. Monitor v tomto směru dosáhl slušných výsledků, a tak jsem musel prověřit také novější L2321x, který však logicky kvůli vyššímu rozlišení a větší úhlopříčce musí vykazovat o něco vyšší spotřebu. Rozdíl však výrazný není – při nejvyšším jasu se spotřeba vyšplhá na maximálních 30 W ve špičkách (menší L2251x dosáhl maxima 28 W), což je opět velmi příjemná hodnota.

Vzhledem k tomu, že se L2321x skutečně drží vzoru svých předků a nové politiky Lenova, také tento monitor splňuje velmi přísné ekologické a standardy Energy Star, EPEAT Gold a další. Na jeho výrobě se z 65 % podílely recyklované materiály. Notebook je v krabici zabalený ve velké recyklované tašce z netkané textilie přirozeně s nápisem ThinkVision.

Dva obrazy

Jak jsem zmínil v úvodním odstavci, ThinkVision L2321x disponuje poměrně zajímavou funkcí – dokáže zobrazovat obraz z obou vstupů (VGA a DisplayPort) najednou. Jak krátce ukáže přiložené video, kromě běžného přepínání vstupů na celém displeji dokáže L2321x dle uživatelského nastavení dělit obraz v několika režimech:

• 1:1 (dva obrazy vedle sebe s ideálním rozlišením 960 ×      1080 bodů)
• 1:2 / 2:1 (dva obrazy vedle sebe s rozlišením 1280 ×      1080 a 640 × 1080 bodů)
• PIP, obraz v obraze (640 × 480 bodů, s možností volby,      ve kterém rohu bude obraz zobrazen)

Režimy uživatel přepíná prostřednictvím menu, které zároveň informuje o optimálních rozlišeních. Pořadí obrazových výstupů je samozřejmě možné měnit. Jak ovšem celá záležitost funguje technicky? Vše řeší monitor prostřednictvím vlastní elektroniky, která pouze dělí zobrazení a smršťuje posílaný obraz na daný rozměr/poměr (monitoru je tedy de facto jedno, jaké rozlišení pošleme – lidově řečeno elektronika obraz vezme a smrskne na daný poměr stran). Počítači se i po přepnutí na některý z režimů dvojice obrazů monitor stále hlásí jako dvojice Full HD výstupů. Pakliže tedy nezměníme rozlišení na takové, které nám doporučuje menu monitoru (leč které počítač automaticky nemůže rozpoznat), obraz bude deformovaný v takovém poměru, jaký jsme nastavili. To samé platí i pro režim PIP, ve kterém má překryvný rámeček s druhým “monitorem” rovněž pevný poměr stran (4:3 a rozlišení 640 × 480 bodů).

Velký nedostatek vidím v tom, že běžně nedostanete k dispozici nestandardní rozlišení 640 × 1080 bodů potřebné pro rozdělení 2:1/1:2, a tak budete muset grafickou kartu a operační systém přesvědčovat pomocí uživatelsky vytvořeného rozlišení, což úplně nezapadá do kompetencí běžného uživatele počítače. Jak komentuji i na videu, v případě ThinkPadu W510 (nVIDIA Quadro FX 880M) to skutečně nebylo úplně jednoduché (bylo nutné v ovladači nejprve vytvořit vlastní rozlišení, to pak ale aktivovat přes hlubokou nabídku Windows); v případě karty Intel to ale problém nebyl (vlastní rozlišení se vytvořilo a hned aktivovalo). Tak či onak budete muset navštívit nastavení vaší grafické karty a rozlišení počítači vnutit. To je jednoznačně nešťastné, protože běžný uživatel se nebude chtít složitým nastavováním zabývat a zapnutí zobrazení dvou obrazů najednou ho může napoprvé vyděsit, jakmile uvidí dva “smrsklé” obrazy vedle sebe. Navíc, přestože na svém webu Lenovo uvádí existenci jakéhosi software ThinkVision Duo, žádnou takovou aplikaci nenajdete ani na přiloženém CD, ani na internetových stránkách podpory. K dispozici je pouze běžný balíček s ovladačem a profily.

Přesto však výhody v zobrazení dvou displejů vidím – varianta 2:1 by mohla být vyloženě vhodná pro uživatele, kteří mají rádi stále viditelné nástrojové lišty, případně informační okna či miniaplikace – ty si mohou přesunout na “druhý” displej a hlavní činnost vykonávat na (téměř standardním) rozlišení 1280 × 1080 bodů (vzpomínáte na 5:4 LCD displeje?), které pro běžnou kancelářskou práci – např. práce s textem – nabídne dostatek prostoru jak horizontálně, tak vertikálně; objeví-li se však náročná tabulka, není problém vrátit zpět Full HD rozlišení. Otočíme-li displej do režimu pivot (na výšku), umím si představit reálné využití rozložení 1:1 (viz. na videu), kde by byly dvě plochy nad sebou (event. obraz ze dvou počítačů); dvojice monitorů by poskytla hned čtyři použitelné plochy bez nutnosti dokupování speciálního stojanu/ramena pro čtveřici displejů. V určitých směrech je takové řešení variabilnější a poměrně efektivně šetří prostor. Umím si představit také využití režimu PIP (obraz v obraze), kdy by bylo možné na monitoru normálně pracovat, ale v malém okně mít zároveň spuštěný obraz z bezpečnostní kamery, videokonferenci apod.