USB 2.0 Port Replicator with Digital Video – USB replikátor s DVI (krátký test)

Dlouho jsme se na Lenovo Blogu nezabývali příslušenstvím. Před drahnou dobou jsme testovali DisplayLink adaptér od Lenova (USB-to-DVI) a dnes se podíváme na kompletní univerzální dokovací řešení USB 2.0 Port Replicator with Digital Video, což je typický USB replikátor portů, avšak obohacený o digitální video výstup (DVI) v podání již představeného DisplayLinku.

Rozvádět, co je to dokování, asi není pro čtenáře Lenovo Blogu potřeba. Běžné notebooky neoplývají dokovacím konektorem, a tak rozšířit jejich konektorovou výbavu, případně nějakým způsobem nahradit možnost dokování není jednoduché. Lenovo s souvislosti s rozšiřováním notebooků bez nativního dokovacího konektoru (typicky vše kromě ThinkPadů Classic) nabízí hned několik produktů. Původní, starší verze replikátoru nedisponovala ani ethernetem, ani digitálním videem. Dále existuje již zmíněný USB to DVI Adapter, což je Lenovem brandovaný DisplayLink adaptér, resp. další digitální obrazový DVI výstup prostřednictvím běžného USB portu. No a pak tu stojí řešení, které kombinuje oba produkty – USB replikátor, audio, ethernet i DisplayLink, vše skrze jediné USB 2.0. Dodám ještě, že tyto adaptéry Lenovo nabízí dva, funkčně de facto totožné, jeden je však s ThinkPad brandingem.

USB 2.0 Port Replicator with Digital Video

Dnes se krátce zaměříme na konzumně laděný replikátor portů USB 2.0 Port Replicator with Digital Video. Ten je nabízený v černém, veskrze matném provedení a na první pohled působí jako malý nettop – jedná se o zaoblenou krabičku s podstavcem s několika konektory na obou stranách. Replikátor se do notebooku připojuje jedním USB kabelem, čímž našeho přenosného společníka snadno rozšíříme o čtveřici USB 2.0 (dva vepředu, dva vzadu), dva standardní audio konektory, ethernet (10/100 Mb/s LAN), ale co je nejdůležitější, o obrazový DVI výstup pomocí čipu DisplayLink (včetně redukce na VGA). Replikátor má své vlastní externí napájení (5 V / 3 A), a tak se kromě přenosové rychlosti nemusíme bát ničeho. Dodám ještě, že samozřejmostí je zdířka na zámek Kensington, kdybyste si chtěli replikátor přikurtovat ke stolu. Na čelní straně nad USB porty je skrytá dvojice diodových ukazatelů. Modrý signalizuje aktivní napájení, zelený zase připojené USB zařízení.

V balení najdeme USB kabel pro propojení s notebookem a redukci DVI-VGA pro připojení analogového monitoru. Instalace probíhá vcelku jednoduše – připojíme replikátor a bez instalace ovladačů je k dispozici USB hub. Z přiloženého CD nainstalujeme ovladače síťové karty, zvukového vstupu a výstupu, no a samozřejmě také (a především) DisplayLink adaptéru, tedy obrazového DVI výstupu. Poté dojde k restartu Windows a vše můžeme bez problémů používat. Pro informace o DisplayLinku doporučuji náš starší článek o USB to DVI adaptéru.

Samozřejmě se ale stále jedná o pouhý replikátor, a tak omezení z tohoto faktu vyplývající jsou jasná: nejedná se o nativní dokování, a tak veškeré přenosy jsou omezené propustností USB 2.0 (tedy teoreticky všechny výstupy najednou si tuto rychlost mezi sebou musí rozdělit). Dále DVI výstup je silně závislý na výkonu procesoru (viz. náš minulý článek, nebo viz. zkušenosti níže). No a poslední jasné omezení spočívá v tom, že replikátor notebook samozřejmě neumí dobíjet, a tak vždy bude třeba připojit minimálně dva kabely – USB 2.0 od replikátoru a nabíječku notebooku.

Zkušenosti s replikátorem

Replikátor jsem testoval s následujícími notebooky: ThinkPad W520, ThinkPad Edge E220s, E320 a E125. Nikde nenastal žádný problém, stačila krátká instalace, restartování počítače a vše již fungovalo. Jako výchozí zvukové zařízení (jak vstup, tak výstup) se automaticky po připojení replikátoru nastaví právě to v replikátoru. Dále už následují pouze zkušenosti s DisplayLink DVI výstupem na uvedených noteboocích (Full HD rozlišení, rozšíření obrazu):

• ThinkPad W520 (Intel Core i7-2820QM)
  Nejvýkonnější profesionální ThinkPad se čtyřjádrovým procesorem samozřejmě neměl s obrazovým výstupem problém. Obraz byl za všech okolností plynulý, zatížení procesoru se drželo prakticky vždy do 20 %, dokonce i při přehrávání Full HD videa docházelo ke snížení kvality obrazu (snížení rozlišení) pouze zřídka.
• ThinkPad Edge E220s (Intel Core i5-2537M) a E320 (Intel Core i3-2310M)
  Na obou noteboocích (ať už s procesorem se sníženou spotřebou i5-2537M, nebo s klasickým a známým i3-2310M) bylo používání obrazového výstupu zhruba stejně příjemné – obraz byl ve většině případů plynulý, nebo téměř plynulý, vytížení procesoru jen zřídka přesáhlo 40-50 %. Také přehrávání Full HD filmu dopadlo dobře, jen s občasným snížením kvality.
• ThinkPad Edge E125 (AMD C-50)
  Jen pro srovnání mě napadlo využít i nejslabší notebook, který momentálně mám k dispozici – Edge E125 s AMD Fusion procesorem C-50 (dvoujádro na 1 GHz se spotřebou 9 W včetně grafické karty). Minule jsem DisplayLink zkoušel i na jednojádrových Atomech, a tak mě zajímalo, jak dopadne Fusion. Při běžném používání je obraz reálně použitelný se zatížením 30-40 %. Film si už ale řekne o 80 % se sníženou kvalitou obrazu, jakékoliv HD rozlišení už je ale nepoužitelné.

Stejně jako při testu USB-to-DVI adaptéru, i zde (logicky – je použita stejná technologie) je vidět, že obraz z DisplayLinku je i se základním procesorem použitelný pro běžnou práci. Téměř bez jakýchkoliv kompromisů bude používání externí obrazovky připojené přes DVI na replikátoru až na notebooku se čtyřjádrovým procesorem. Pracujete-li však s převážně statickým obrazem (kam by kancelářská práce měla spadat), bude vám stačit v podstatě jakýkoliv notebook, včetně těch nejslabších.