Intel SSD 320 a 311 „Larson Creek“, Lenovo RapidBoot (TEST)

Dostali jsme od Intelu možnost otestovat dva nové SSD disky, čehož jsme rádi využili jak pro ukázku výkonu samotných disků, tak pro ukázku Lenovo RapidBoot na ThinkPadu T420s. Prvním testovaným vzorkem je nová generace “třístovkových” SSD disků Intel 320, která přináší vyšší výkon, spolehlivost a zabezpečení. Pro zajímavost jsme si půjčili spíše desktopové SSD 311 Larson Creek, které do stolních počítačů přináší z notebooků známou kombinaci malého SSD sloužícího jako velká a rychlá cache a velkého mechanického disku pro data.

Tip: Zkušenosti s SSD diskem v ThinkPadu R400 (vč. obecného úvodu do SSD disků)

Intel SSD 320 (160 GB)

Třistadvacítka je momentálně vlajkovou lodí pro Intel mezi běžně nabízenými SSD disky pro koncové spotřebitele. Nový model přináší především jednu zásadní změnu a to přechod na 25nm Intel NAND paměťové čipy, stále se jedná o typ MLC. Mezi klíčové vlastnosti patří především vysoká rychlost dosahující až 270 MB/s při čtení a 220 MB/s při zápisu (rozhraní je stále SATA 3 Gb/s, které rychlostně pořád dostačuje) – otestujeme, spolehlivost, která je podpořená hned několika funkcemi: samozřejmostí je nahrazování opotřebovaných sektorů novými, dále je to inteligentní práce s cache (disk disponuje mechanizmem chránícím před ztrátou dat v průběhu přesouvání z vyrovnávací paměti za ztráty napájení), no a důležitá je také standardní 5letá záruka (při zápisu 20 GB denně, střední doba chyby 1 200 000 hodin), která dokazuje, že Intel svým NAND pamětem věří. Data jsou zároveň chráněná 128bitovým AES šifrováním.

Otestovali jsme 160GB variantu (firmware 0302), která má dle specifikací maximální sekvenční rychlost 270/165 MB/s (čtení/zápis), nejvyšší rychlosti nabídne 600GB varianta. Více už poví testy, u kterých okomentuji jen skutečně výbornou rychlost práce s malými 4K bloky, zvlášť při jejich zápisu.

Intel SSD 311 Larson Creek (20 GB)

Druhým testovaným diskem je 20GB Larson Creek ze série 311, který do jisté míry vlastně přináší do desktop segmentu funkci známou z notebookových mSATA disků Soda Creek, kdy spolu s mechanickým pevným diskem je v počítači také menší, zato rychlý SSD disk, který slouží (zjednodušeně řečeno) jako velmi rychlá vyrovnávací paměť v RAID režimu – systém se učí, které soubory používá uživatel nejčastěji a ty přesouvá na SSD pro svižnější chod. Mezi desktopy toto funguje se základními deskami s technologií Intel Smart Response (čipová sada Z68). Jedná se o podobnou techniku, jakou najdeme u hybridních disků, nicméně s tou výhodou, že SSD úložiště je několikanásobně větší (viz. typické 4 GB oproti 20 GB u Intel 311) a můžete navíc kombinovat s diskem libovolné velikosti.

Larson Creek využívá NAND paměti klasického 34nm výrobního procesu, nicméně se jedná o čipy SLC (stejně jako u hybridních disků), které mají oproti MLC samozřejmě výrazně vyšší životnost. Důvod je prostý – u takového úložiště se počítá s větším počtem přepisů. Rychlosti jsou oproti “rychlíkovi” 320 nižší, dosahují tak papírově 200/105 MB/s sekvenčního čtení/zápisu, rozhraní je tak stále SATA 3 Gb/s.

Testovali jsme 20GB 2,5″ model (firmware 02M5) v ThinkPadu T420s, desktop pro zkoušku Smart Response jsme neměli, nicméně dá se předpokládat, že vše funguje stejně jako na mSATA verzi v noteboocích, tu si prověříme zanedlouho na finálním IdeaPadu Y570. Každopádně, jak je vidět z testů níže, maximální rychlosti jsou skutečně znatelně nižší než u Intel 320, nicméně ve čtení malých 4K bloků si s výkonnějším diskem nezadá a i v tomto případě dosahuje prakticky totožných hodnot.

9,5, nebo 7 mm?

Vzhledem k tomu, že se objevuje čím dál větší množství notebooků se ztenčenou šachtou pro pevný disk kvůli nízké tloušťce a rozměrům šasi (viz. např. Lenovo notebooky E120/125, T420s, X1, E220s, X220), určitě je důležité podívat se na to, v jakých rozměrech se Intel SSD disky vyrábějí. Pokud pomineme 1,8″ variantu, která má samozřejmě rozměry odlišné a také jiný konektor, používá se výjimečně (viz. např. ThinkPady T400s/T410s, X301), zůstane nám klasická 2,5″ verze.

Intel vyrábí SSD disky standardně se 7mm pouzdrem, na trhu se však prodávají s dodatečným přišroubovaným plastovým rámečkem, který disk zvýší o dodatečných 2,5 mm, aby jej bylo možné montovat do standardních notebooků. Tento rámeček je možné odšroubovat, čímž získáme 7mm disk (na zahraničních fórech se vyjadřoval Intel v tom smyslu, že uživatel neztratí záruku, nicméně na samotném pouzdře je nápis zcela opačný – odstranění jakéhokoliv šroubku znamená ztrátu záruky; oficiální vyjádření se nám od Intelu zatím získat nepodařilo, jakmile bude, brzy doplníme). Je však nutné vzít v potaz, že není možné použít původní dlouhé (6mm) šrouby pro smontování disku bez rámečku, a tak musíme dokoupit 3mm šroubky.

Veselá historka z natáčení, neboli odstrašující příklad, aneb toto doma nezkoušejte: My jsme samozřejmě 3mm šroubky u sebe zrovna neměli, a tak posloužila standardní izolepa. Je jasné, že kombinaci ThinkPadu a Intel SSD disku nemohlo takové operativní řešení dělat žádný problém, to ani nemluvím o rozlitém kafi, jehož hlavní dávku T420s s SSD 320 dostal a – opět samozřejmě – přežil bez úhony. Jen škoda, že nebyl zrovna po ruce foťák. Snad Intel pro tentokrát promine a nenechá nás předhodit lvům! A snad nám ještě někdy něco půjčí…

Lenovo RapidBoot na ThinkPadu T420s (video)

Oba disky jsme testovali v ThinkPadu T420s a zároveň měřili rychlost bootování. Vždy se jednalo o totožnou instalaci Windows 7 Professional x64 SP1 s nainstalovanými ovladači, ThinkVantage Tools a RapidBoot. Zkoušeli jsme samozřejmě bootování jak v režimu BIOSu (MBR), tak UEFI (samozřejmě s GPT), které by mělo být rychlejší.

Jak je vidět z grafu, oba disky vykazují prakticky totožný výkon, kdy bootování v režimu BIOS s MBR trvalo 22, resp. 23 vteřin. Stejná instalace v režimu UEFI s GPT zrychlila nabíhání operačního systému o 14, resp. 17 %, kdy jsme se dostali pod 20 vteřin. Kdybychom lépe optimalizovali nabíhání Windows, určitě bychom byli schopní čas ještě trochu stlačit (tomu jsem se prakticky nevěnoval). Zhruba třetinu času však stále zabírá samotná činnost notebooku (POST a podobně), zbytek nabíhání Windows.

Shrnutí

Oba SSD disky samozřejmě přináší klasické výhody platné pro všechna úložiště bez mechanických částí, a sice především spolehlivost. Určitě můžeme hovořit o snížení spotřeby (při typickém provozu oba disky spotřebovávají 150 mW, v idle je to dokonce pod 100 mW) a přirozeně vysoké rychlosti odezvy. V reálném provozu od sebe oba disky skutečně jen těžko poznáte – v obou případech je práce s počítačem samozřejmě příjemně svižná, při čisté instalaci Windows máte dokonce pocit, že se vaše povely provádí ještě předtím, než je skutečně potvrdíte. I to ale k SSD diskům (a čistým instalacím) patří. Disky od sebe jen těžko rozeznáte ale především proto, že dosahují skutečně velmi vysoké rychlosti při práci s malými bloky dat, na kterých celý úspěch SSD disků a tedy také kýžené zrychlení chodu počítače stojí.