Mini klávesnice Lenovo: dálkové ovládání k počítači a HTPC

Před pár dny jsme živě představovali miniaturní desktop IdeaCentre Q180, který je možné použít také jako domácí multimediální centrum. Lenovo (nejen) k němu nabízí zajímavé příslušenství v podobě malé bezdrátové klávesničky, která padne do ruky jako dálkové ovládání a je pomocí ní možné počítač ovládat. V současnosti jsou k dispozici dva modely: starší s trackballem a nový s optickým trackballem, rolováním, multimediálními tlačítky a podsvícením. Na obě se dnes podíváme.

Pokud člověk používá počítač (třeba po připojení k velké LCD televizi a výkonnému zvukovému systému) jako domácí multimediální centrum, vždy narazí na problém, jak počítač ovládat. Běžnými drátovými myšmi a klávesnicemi to nejde: kabely jsou krátké, nehledě na to, že by se pak obývák lehce změnil v hřiště pro skákání gumy. Další alternativou je bezdrátová klávesnice a myš. To už je o něco příjemnější, ale na druhou stranu asi málokdo chce mít v obýváku na stolku či gauči klávesnici s myší. Třetí možností, tou nejčastější, je pořízení dálkového ovladače pro Windows Media Center. Ten však nikdy ani zdaleka nenahradí myš s klávesnicí (i když disponuje polohovadlem a zástupnou klávesnicí).

Existuje však rozumný, relativně pohodlný kompromis: univerzální miniaturní bezdrátová klávesnice (podobná těm v dřívějších chytrých mobilních telefonech) skombinovaná s polohovadlem, která dobře padne do ruky. Lenovo takovou klávesnici už před delší dobou začalo vyrábět a zde v Čechách ji – řekl bych ke škodě – skoro potají uvedlo na trh. Nedávno spatřila světlo světa už její druhá generace, která možnosti ještě rozšířila. Dnes se proto podíváme na obě verze, porovnáme je a zároveň zhodnotíme, jak se s nimi pracuje a zda jsou vůbec použitelné…

Videopředstavení

Bezdrátové mini klávesnice N5901 a N5902

Mini Wireless Keyboard N5901

Původní model, který nesl ještě název Mini Wireless Keyboard N5901, přinesl základní koncept, kdy v horní rozšířené části ovladače najdeme 5řadou klávesničku, které nechybí žádná základní klávesa ani klávesy pro pohyb v textu. Ovšem některé i poněkud frekventovanější klávesy a znaky jsou přístupné pouze přes tlačítko Fn vedle mezerníku, což není vždy úplně pohodlné. Najdeme zde i vyhrazené tlačítko s kombinací Ctrl+Alt+Delete. Klávesnice má jistý, ovšem hlučnější stisk a vypouklé klávesy pro snadnou orientaci. Krajní sloupce nejsou však dobře zvládnuté s ohledem na rozložení: Page Up a Down jsou vysoké a namísto rozdělení a přidání Home a End jsou tyto funkce dostupné jen jako vedlejší. Na pravé straně je zase šipka doprava stejně široká jako Enter, což je silně matoucí.

Nad klávesnicí je šestá řada několika multimediálních tlačítek: oranžové, které by mělo mít definovatelnou funkci, ale běžně spouští průzkumníka, dále ovládání hlasitosti a čtveřice ovládání přehrávání. Mírným přehmatem dosáhnete palcem i na tato tlačítka.

Hned pod klávesnicí v horní části rukojeti najdeme polohovadlo s tlačítky: jedná se o miniaturní trackball zasazený do stříbrného prstence (pro ty, kteří neznají: můžete si představit jako starou kuličkovou myš, ovšem ovládáte samotnou kuličku), který je celkem rozumně citlivý a dá se s ním polohovat kurzorem s přijatelnou rychlostí, ačkoliv kvůli tomu někdy trpí přesnost, je to však o zvyku. Levé a pravé myšítko jsou vestavěné v lícním plastovém krytu (jako u některých myší), a tak se poměrně ztuha a hlučně mačkají.

Klávesnice je celá černá. Lícní strana lesklá, rub “pogumovaný” (soft-touch), což je však dnes u univerzálních ovladačů celkem standardní stav. V rukojeti se ukrývá úložiště dvou AAA baterií a USB donglu (nad klávesnicí najdeme diodu indikující stav baterie). V přední části najdeme vypínač napájení. Klávesnice je lehká, za což vděčí jednoduchému provedení a mikrotužkovým bateriím. Nejen díky tomu však v ruce působí trochu lacině a dutě, čemuž nepřidává ani lesklý černý povrch.

Multimedia Remote with Keyboard N5902

Nová verze, kterou už Lenovo přejmenovalo z “mini bezdrátové klávesnice” na Multimedia Remote with Keyboard N5902 (“multimediální dálkové ovládání s klávesnicí”), z konceptu svého předchůdce přímo vychází, ovšem napravuje přešlapy původní verze a přidává některá vyloženě vítaná vylepšení.

Klávesnice je opět pětiřadá, ovšem s jemnějším a tišším, avšak stále jistým chodem. Další změna cílila na rozložení: klávesy jsou nově cca o 20 % větší, což se projevilo v prodloužení části s klávesami, navíc byly napraveny v podstatě všechny výtky, které jsem měl k původní verzi: vedlejších funkcí je na klávesách minimum, drtivá většina kláves je nově dostupná bez nutnosti stisku Fn, Enter je nově dvouřadý, šipky ve správném tvaru i velikosti, vlevo najdeme kompletní blok kláves pro pohyb v textu. Nad klávesnicí si našlo místo větší množství tlačítek: zmizelo podlouhlé a zbytečné programovatelné tlačítko a kromě dřívějších sedmi přibyla ještě tlačítka pro spuštění internetového prohlížeče, otevření průzkumníka, na kterém je zároveň přes Fn dostupná zkratka pro zavření okna. Kvůli prodloužení vrchní části s klávesnicí je už však téměř nemožné tato tlačítka ovládat palcem.

Nejvýznamnější změnou však je podsvícení klávesnice, které musíme povolit na zadní straně (vypínač má nově tři polohy: vypnuto, zapnuto s podsvícením, zapnuto bez podsvícení) a následně aktivovat buď klávesou podsvícení (na Fn), nebo stiskem jakékoliv klávesy. Podsvícení je bílé, dostatečné, ovšem poměrně nerovnoměrné. Nic to však nemění na faktu, že nově je ovladač/klávesnice použitelná i za “promítací” tmy.

Polohovací část zůstala na svém místě, ale prošla také výraznou změnou. Namísto mechanického trackballu je zde optický trackball, neboli malý optický snímač s průměrem asi 1 cm, což je poměrně limitující. Ten je velmi citlivý a přesný, ovšem výrazně pomalejší něž řešení u předchůdce, je to tedy “něco za něco”. Jeho výhodou však je, že je možné jej stisknout, takže slouží také jako levé tlačítko myši. Dvojice tlačítek samozřejmě nechybí, jsou podsvícená spolu s klávesnicí a vestavěná v jejím stříbrném lemu. Tiskáme tak mnohem menší plochu, proto nekladou takový odpor a jsou tišší. Další novinkou je v rukojeti pod trackballem vestavěná hmatově odlišená rolovací ploška, kterou považuji za vynikající vylepšení.

Druhá verze klávesnice má už jen minimum lesklých ploch, jedná se v podstatě pouze o stříbrný lem kláves a černý podklad multimediálních tlačítek. Jinak je líc polomatný, tmavě šedý s jemnými třpytkami v plastu. Rub je opět pogumovaný. I v tomto případě je stejně řešené úložiště baterií (tentokrát tužkové AA, nad klávesnicí indikace jejich stavu) a USB donglu. Nová verze mini klávesnice je těží a v ruce díky tomu působí mnohem lépe. Při používání nemáme pocit “dutosti”, naopak.

Použitelnost a postřehy ze života

Je zajímavé, že v mém okolí jsem byl asi jediný, komu hned přišla mini klávesnice jako výborný nápad (zřejmě proto, že má poměrně rozsáhlé zkušenosti s různými metodami ovládání multimédií na počítači připojeném k LCD televizi k promítání). Všichni oponovali, že je to hloupost, že je to k ničemu a zbytečné. Zajímavé je, že už i po krátkém vyzkoušení všichni záhy měnili názor. Ti nejotrlejší tak, aby neztratili tvář, skončili s tvrzením: “Není to špatný, ale nekoupil bych si to.” To pro mě mluví samo za sebe.

Střídavě jsem používal obě klávesnice a i když je nová verze prostě skutečně lepší (především dojde-li na psaní), také stará verze má něco do sebe, protože mechanický trackball (který je velice volný, což také na dobrém pocitu nepřidá) je prostě rychlejší, což se někdy skutečně hodí. Je také dobré, že horní tlačítka stisknete s malým úsilím palcem. Na druhou stranu tím výhody starší verze končí. U nové se vám nestane, že byste omylem palcem drkli do trackballu a myš ustřelila pryč (nestává se tu úplně výjimečně), pro potvrzování nemusíte mačkat levé myšítko, ale prostě stisknete optickou plošku a dále optika neprokluzuje.

Další postřehy v bodech

• Klávesnice jsou k dispozici pouze s anglickým rozložením. Jelikož je však systém rozpozná jako běžné klávesnice, také je tak bere a aplikuje na ně místní rozložení. Potisk je tedy anglický, ale klávesy reagují jako české. To je matoucí proto, že některé znaky (hlavně čárky, tečky a speciální znaky) nejsou na svých místech, a tak pokud si nepamatujete, že na anglickém středníku je “ů” nebo na “[“ je “ú”, budete jen těžce tápat.

• Na klávesničce se dá psát oběma rukama (zase stejně jako na klávesnici komunikátoru), což je asi nejčastější způsob psaní, který budete používat, chcete-li psát alespoň trochu pohodlně. Jednou rukou je to vhodné maximálně na hledání prvních písmen názvu skladby a podobně.

• Starší verze má černý USB dongle, nová modrý. Pozitivní je to proto, že ho případně alespoň odlišíte od ostatních (myši, klávesnice a jiné).