ThinkPad Edge S430: Druhý pohled
3. 12. 2012 | 2
Do rukou se mi dostal aktuální model luxusněji zaměřeného notebooku z řady ThinkPad Edge, S430, a to konkrétně v nejvyšší verzi. Standardní test již na blogu najdete, a proto jsem článek, resp. “druhý pohled” pojal jako shrnutí mých dojmů z testování.
ThinkPady Edge řady S
Tato série notebooků vychází z velké části z rodiny základních Edge a měla by představovat jejich luxusnější verzi, což se podle mě ve většině ohledů daří (a to nejen cenovkou). V minulé generaci byly notebooky řady E s přídomkem s (E220s, E420s), aktuálně se Lenovo rozhodlo vyčlenit je a vytvořit samostatnou řadu S.
Předem je třeba si říci, kam tato řada cílí: Z mého pohledu na spotřebitele, kteří chtějí mít hezký až neobyčejný notebook zaměřený na multimédia, kancelářskou práci a volný čas. Jsou ochotni za něj utratit větší peníz pro určitou míru exkluzivity a nevyžadují od něj až extrémní vlastnosti ThinkPadů Classic. Zároveň očekávají výkon, který je nebude za žádných běžných okolností brzdit a postačí na nenáročné hraní. Výdrž na baterie není nejpodstatnější a převládá potřeba reprezentace a bonus mohou představovat ThinkPad záruky. To je asi můj pohled na cílovou skupinu řady S. Není to moje cílová skupina, přesto se budu snažit přistupovat k hodnocení objektivně a zdůraznit výrazné prvky, ať už pozitivní či negativní.
Zpracování šasi
Dominantní barvou S430 je kávově tmavá hnědá. Musím říct, že tato barva mě na první pohled poměrně výrazně nadchla. Je elegantní a přesto hodně originální. Navíc je kompletně celý povrch (kromě rámečku LCD, klávesnice, pantů a proužku okolo LCD) pogumován měkkým sametovým povrchem “soft-touch”. Působí to opravdu luxusně a příjemně na dotyk. Notebook zároveň není lesklý a neulpívá na něm tak viditelně špína a otisky prstů.
Tělo je příkladně pevné. Zkoušel jsem prohýbat základnu, která se téměř vůbec nezkroutila. Celkově jsem za dobu používání nezaslechl jediný pazvuk ze základny – ta je totiž opravdu příkladně zpracovaná. Co se týče tuhosti víka, tak tam to už na pění ód není. Přesto notebook nijak nevybočuje z multimediálního standardu.
Výrazným prvkem, který mě potěšil, jsou panty a lišta okolo LCD. Jsou opravdu kovové. Sice lesklé, aby dobře ladily se zbytkem notebooku, mají také nádech do kávové hnědé. Působí to dost nezvykle a notebooku to doslova sedne a vedlejším efektem tohoto nahnědlého odstínu je, že se neleskne tolik jako obyčejný lesklý plast. Působí to prostě hodnotně.
Displej má okolo černý rámeček, který je lesklý. Vzhledem k tomu, že má notebook osazen příjemný HD+ matný displej, tak mě to docela rušilo. Přestože by to bylo možná dražší, řekl bych, že by se k tomuto notebooku hodilo mít tento rámeček přinejmenším méně nápadný. Každopádně vychytávka, která se mi líbí, je dorazová guma mezi displejem a palmrestem. Guma je nepřerušovaná po celé délce okraje, což přispívá k ochraně zavíraného displeje a formuje zvuky při tom vznikající do příjemnější podoby. Navíc nikde nenajdete rušící gumičky pro dorazy, které není těžké časem odloupnout a omezit jejich funkci.
Klávesnice, polohovadla a vychytávky
Klávesnice v S430 je notoricky známá chiclet z řady Edge. Mně osobně se na ní píše velice dobře, až se tomu sám divím. Nicméně několik výhrad bych k ní měl. Na klávesnici se píše dobře, pokud používám jen písmena. Jakmile chci použít ostatní klávesy pro pohyb v textu či v systému, tak mi přijde, že je v tom velký zmatek a chaos, opravdu špatně se mi používá rozložení této klávesnice. Chybějící mezery mezi funkčními klávesami jsou hotovým neštěstím. Tvar jednotlivých kláves je příjemný a přirozený. Až na Esc a Delete, které jsou roztažené do šířky – to považuji za zbytečné. Předpokládám, že záměr byl tyto klávesy zvýraznit, aby je člověk poznal po hmatu, jenže je to úplně zbytečné – klávesy úplně na kraji přece poznáme, aniž by bylo potřeba je zvýraznit. Stejně tak mi přijde až na hlavu padlé umístění klávesy PrintScreen. Z jiné strany musím pochválit opravdu velké a výrazné klávesy pro šipky. Klávesnice má ještě jednu obrovskou chybu a tím je její lesklý podklad, který má už od první generace řady Edge. Velice snadno se tato lesklá vrstva upatlá, špatně čistí a její nepraktičnost se prohlubuje přítomností ThinkLight – v noci si rozsvítíte a světélko se neodráží jen od kláves, ale přímo od zrcadla pod nimi. ThinkLight uznávám jako lepší řešení než podsvícená klávesnice a jsem nadšen, že ThinkLight může posloužit i jinde než v ThinkPadu Classic, ale v tomto případě a kontextu považuji podsvícení klávesnice za lepší řešení.
Co se týká mechanických vlastností, tak mám pocit, že je klávesnice na větších klávesách jako Enter a backspace poměrně hlučná, klávesy tak zvláštně a nepřirozeně cvakají a místy se dokonce lehce prohýbá. Ale jsou to projevy, které musíte vyloženě hledat, jinak si jich asi nevšimnete. Všimnul jsem jednoho zvláštního problému – pokud měním hlasitost tlačítkem (F2, F3), clickpad přestane po tuto dobu reagovat na pohyby. Když už jsme u funkčních tlačítek, pokud je máte nastavené výchozím způsobem, kdy mají primárně na starosti ovládání funkcí, tak nelze používat zkratku Alt + F4, což už jsem viděl jako již vyřešeno a mrzí mě, že na S430 to nefunguje. Samozřejmě lze v BIOSu nastavit horní řadu kláves tak, aby fungovala jako standardní F klávesy a až po zmáčknutí Fn jejich ovládací funkce. Stejně tak lze přehodit mezi sebou klávesy Fn a Ctrl.
Jedno z polohovadel, které zde nalezneme, je notoricky známý TrackPoint. TrackPoint funguje samozřejmě skvěle, pokud jste na něj zvyklí, tak ho za nic nevyměníte. TrackPoint je v této chiclet klávesnici (na rozdíl od ThinkPad Classic klávesnice) tak zvláštně zapuštěn hlouběji mezi klávesy. Jeho přidružené klávesy jsou širší a plošší než bývalo zvykem. Osobně trackpoint preferuji, nicméně ne ve všech případech, takže asi nikoho nepřekvapí, že jsem používal hlavně ten.
Clickpad na S430 je asi nejlepší, který jsem měl možnost na notebooku kdy používat. I přesto chci zdůraznit, že je podle mě pořád lepší průměrný touchpad než výborný clickpad. Clickpad je vyveden ve stejné matné barvě jako tělo S430 a taky má svůj “soft-touch” povrch, což sice může vypadat nestandardně, ale používá se naprosto skvěle. Jeho ukotvení v těle není dokonalé, malá vůle lze najít, ale není to nic hrozného. Clickpad kromě oblasti pravého tlačítka reaguje po celé plošce na stisknutí jako na levé tlačítko, bohužel tlak potřebný k tomuto úkonu není stejný po celé ploše, což jsem zažil už na jiných clickpadech. Naprosto bezvadně funguje scrolování gestem pomocí dvojice prstů a také podle mě výborné rolovací scrolování (“Chiral Motion”), u kterého točíte prstem po clickpadu dokola pro scrolování jedním směrem a do protisměru pro scrol směrem druhým. Mimochodem, ve všech běžných prohlížečích funguje plynulé scrolování. Clickpad je přesný, příjemný a hlavně není přespříliš velký, což oceňuji – honba za co největší plochou podle mě není nejergonomičtější volbou. Ještě jednou zdůrazním, že jsem neměl doposud příležitost pracovat s lepším clickpadem, i když nebyl dokonalý.
Výkon, chlazení, baterie
Notebook mi dorazil v konfiguraci s i7-3520M, 4GB RAM, 16GB SSD + 500GB HDD, 14″ HD+, GeForce GT 620M. V cenících se ještě objevila konfigurace stejná, jen s GT630M.
Je to v podstatě nejvyšší konfigurace. Jedinou brzdou je HDD a pro mě osobně občas 4GB RAM. Výkon procesoru jsem asi nikdy naplno nevyužil. Ale zpět k faktům výkonu. Procesor i7 nemá s většinou, na co by potenciální uživatel pomyslel, sebemenší problém. 4GB RAM považuji za dostatečné. Osobně bych volil nižší konfiguraci kvůli nevyužitelnosti procesoru. To jsou věci, které mě prostě nijak nepřekvapily, a nemám větší potřebu se k nim vyjadřovat.
Překvapila mě však hybridní kombinace pevného disku a SSD. Osobně preferuji větší SSD na systém a plotnový disk o slušné kapacitě na data, a proto mě tato kombinace asi tolik příjemně překvapila. Prakticky se uživatel nemusí vůbec o nic starat a ničeho si všímat a systém je prostě mnohonásobně rychlejší. Hlavě u častých a opakovaných úkonů jako start systému. Prostě to SSD mechanickému HDD skvěle asistuje, aniž by se o tuto funkci musel někdo starat a musím říct, že výkonnostně je to opravdu postřehnutelné. Tento systém si navíc zachovává výhodu velké kapacity HDD, která je podle mě na multimediálně založeném notebooku poměrně důležitá.
Co se týká grafické karty GT 620M, tak ta mi přijde poměrně zbytečná v kombinaci s Intel HD 4000. Abych rozvedl tuto myšlenku: Osobně si myslím, že člověk, který si pořídí notebook a zatoužil by o technologii Optimus, tak to bude ve většině případů ze dvou důvodů. Prvním bude výkon dedikované karty pro hraní her, nicméně GT 620M ani GT 630M nemá výkon pro hráče, pouze pro příležitostné oddechové hraní bez větších nároků na výkon. Druhým důvodem může být kompatibilita aplikací. Jako příklad bych uvedl CAD aplikace či podobné profesionálního zaměření, na to si ale člověk nepořídí S430. GeForce nabídne přibližně o čtvrtinu vyšší výkon a lepší kompatibilitu s minoritou aplikací. Troufám si tvrdit, že většinu věcí, které rozchodíte na GT 620M, nebude problém provozovat na HD 4000. V celkovém závěru musíte mít na GeForce další ovladače, spotřebuje energii navíc a chladič musí uchladit další součástku (k čemuž se ještě vrátím). Optimus asi u řady S moc lidí používat nebude. Dal bych jednoznačně přednost integrovanému řešení.
K hardwaru patří také chlazení. To pro mě bylo spíše zklamáním. Chlazení běží v podstatě vždy, když na notebooku třeba jen prohlížíte web. Na druhou stranu je to jedna z nejnáročnějších běžných činností, kterou dnes na PC můžete provozovat. Vzhledem k tomu, jak je velký pasiv, tak jsem předpokládal, že notebook bude schovávat velký a tichý ventilátor a ne žádný fén. Opak je pravdou – nejen že ventilátor běží prakticky pořád, ale mě i docela dost rušil svým pískavým projevem při (řekl bych) docela zbytečně vysokých otáčkách, které mu nejsou cizí. Pokládal jsem si proto otázku, jak je to možné, když Lenovo většinou zvládá chlazení na poměry trhu nadprůměrně, proč do notebooku této cenové kategorie dá chlazení tolik podprůměrné? Došel jsem ke třem závěrům: chlazení je prostě mizerné, což nepředpokládám. Další myšlenka byla, že na i7 to už prostě nestačí. Jako poslední a nejpravděpodobnější mě trklo, že to chlazení prostě není stavěno na i7 ještě s dedikovanou GT 620M. To je jeden z dalších důvodů, proč bych rozhodně zvolil variantu s integrovanou kartou.
Další věc okolo chlazení, která pro mě byla zklamáním, je, že notebooku topí palmrest nad šachtou pro HDD. Opravdu logo ThinkPad nepřestává být vlažné až horké při zátěži, což je jeden z neduhů, které jsou mým největším nepřítelem. Mimochodem, chlazení má výdech na pravé straně, což samo o sobě považuji za nešťastné. Ohřívat si ruku s myší není dobrý pocit, jakkoliv se to zdá malicherné.
Notebook je dodáván s vestavěnou, uživatelsky nevyměnitelnou baterií se čtyřmi články a kapacitou 48 Wh, což na dnešní dobu není moc a zkrátka je to daň za tenčí tělo. Baterie pod mým používáním je ochotna sloužit 3 – 4 hodiny, když na notebooku píši a prohlížím web. Pokud notebook nechám jen tak běžet bez jakéhokoliv zatížení, tak se výdrž pohybuje k pěti hodinám. Na druhou stranu díky své kapacitě je baterie plně nabita již za 2 hodiny při použití 65W adaptéru, což považuji za celkem krátký čas. V celkovém závěru o baterii zbývá říci, že funkce ustoupila formě a zvláště to platí pro kombinaci se žravější i7, což je další důvod, proč bych doporučil méně výkonný procesor. Věřím, že části cílové skupiny nebude vadit menší výdrž a ta druhá bude muset sáhnout zřejmě po klasickém Edge s větší a univerzálnější baterií.
Konektory
Jedna věc, co se týká napájení, se mi na S430 hodně líbí. Má napájecí konektor na podle mě nejideálnějším místě. Vzadu v rohu je podle mě nejlepší umístění, protože se kabel nikde neplete a zároveň nemusíte sklápět notebook a řešit kabely za displejem. Stejně tak to vidím s ethernetem.
Plynule jsme se takto dostali ke konektorové výbavě S430. Jak se dalo očekávat, není nijak rozsáhlá, na druhou stranu se nedá říci, že by jí něco scházelo. Díky multimediálním pantům naleznete veškeré konektory po stranách. Napájecí konektor na nejlepším místě jsem již zmiňoval, hned vedle něj je DVD mechanika. Ta má poměrně zvláštní tlačítko pro vysunutí. Někomu bude hodně vadit, že je zapadlé a špatně se mu mačká. Mně osobně vyhovuje o to víc – mechaniky se dnes téměř nepoužívají a mně se u ThinkPadu často stane, že tlačítko stisknu a vysunu mechaniku, aniž bych chtěl. U tohoto zapadlého tlačítka se to stát nemůže. Dále zde nalezneme čtečku na SD karty, USB 3.0 a jack pro reproduktory zkombinovaný s mikrofonem.
Přesuneme-li se na pravou stranu, nalezneme zde již zajímavější konektory. Jmenovitě gigabitový Ethernet, USB 3.0, mini-HDMI, kombinovaný Mini-DisplayPort a Thunderbolt. Pokud pominu pouze dvě USB, která nebudou představovat na takto cíleném notebooku asi většinou problém, tak je vše v pořádku až na jednu věc: mini-HDMI. Nevím, co k tomu koho vedlo, ale je to absolutně neracionální rozhodnutí. Multimediálně zaměřený notebook musí mít HDMI plné velikosti, jelikož toto rozhraní má kdejaký monitor, televize a celkově vzato velká část na média zaměřených produktů. S430 není Ultrabook, aby se řešila výška konektoru. Potenciální uživatelé S430 určitě nebudou neustále po kapsách nosit redukci. Až budou mít všechna zobrazovací zařízení Mini-HDMI, tak proč ne, ale do té doby to není dobrý nápad. Pravděpodobně zde měla funkce ustoupit formě znovu, ale na naprosto nevhodném místě i pro běžného uživatele a je to markantnější o to, že S430 nemá VGA konektor, který podle mě stále více převažuje u projektorů a monitorů. Zezadu notebooku nalezne ještě jednu na první pohled neznámou zdířku a je jí slot na SIM kartu. Je elegantně zapracován a prakticky mu nemám co vytknout.
Pokud bych měl shrnout konektorovou výbavu, tak je v pořádku, kvituji nad zavedením Thunderbolt, který bude do budoucna asi potřeba. USB 3.0 už má nativní podporu v čipsetu, takže mohou být rychlé všechny a přitom je lze použít bez ovladačů například na instalaci systému. Jako jediný opravdu velký problém vnímám mini-HDMI a obecné rozložení by se dalo ještě vylepšit (mechaniku situovat více dopředu a většinu konektorů co nejvíc dozadu aby se nepletly pod rukama zapojené kabely.)
Co se jinam nevešlo
Pár dojmů, které mi neseděly do jiné kategorie. Ačkoli je S430 hlavně designovka, tak i ta musí mít někde pár šroubků. Jsou klasickým způsobem zespodu přední hrany. Aby tolik nenarušovaly jinak čistý design, tak je v dírce před šroubkem přesně na míru udělán gumovo-plastový výlitek, který krásně sedí a udělá čistou plochu. Toto se mi líbí ale až do okamžiku, než jsem zjistil, že tento výlisek drží pouze silou vůle či tření. Už to vidím, jak běžný uživatel po roce všechny výlisky poztrácí. Líbilo by se mi zde řešení analogické jako u U300s: každý z těch výlisků bude pevně spojen s tělem gumičkou, takže se neztratí, dokud ho někdo neutrhne.
Dále mi je cizí dlouhodobá filozofie ThinkPadů Edge a jejich absence informačních diod – i běžný uživatel, když vidí, že tam něco bliká, tak mu dojde, že to něco dělá, což není na škodu.
Pokud Lenovo System Update nabízí ke stažení ovladač na Dolby audio, tak ho stáhne, ale instalace vždy skončí neúspěchem, pokud ručně nenainstalujete driver na Realtek audio, který ale systém update už nenabízí. Analogie je to s USB 3.0, ony díky podpoře chipsetu tak nějak fungují, přesto systém potřebuje dodatečné ovladače, které systém update není schopen nabídnout. Tyto nenalezené drivery mohou být dány testovací konfigurací, která nemusí mít správně složenou databázi, přesto jsem se o tom chtěl zmínit.
Dále se mi velice líbí, že Lenovo do S430 dává Windows 7 Pro, což vzhledem k její ceně považuji už jako slušnost a samozřejmost. Nicméně v dnešním světě, kdy výrobci dají i do herního stolního PC za 100 000,- Windows Home Premium, to nejde nevyzdvihnout.
Závěr
S430 je velmi osobitý notebook. Pokud uvážím specifickou skupinu uživatelů, která je ochotna si připlatit za výjimečnost a design a neřeší až tak moc technickou stránku věci, tak jim S430 poslouží dobře a bude je dobře reprezentovat. Z důvodů, které jsem vypsal, bych volil variantu s integrovanou grafickou kartou a slabším procesorem. Jediná chybička, která bude i těmto uživatelům vadit, je mini-HDMI. Nic není dokonalé, ale přesto hodnotím tento notebook velmi dobře. Rozhodně dělá dobrý dojem.
Related
AUTOR: Adam Ležák
Odpovědět
Zrušit odpověďOblíbené články
Komentáře
Štítky
#LenovoTechWorld AMD AMD Ryzen Android Broadwell Dolby Dolby Atmos Dolby Vision gaming IdeaCentre IdeaPad Intel Intel Core JBL KitKat klávesnice Legion Lenovo Moto Motorola NAS (síťová úložiště) notebook nVidia problém recenze retro Skylake smartphone SSD tablet ThinkBook ThinkCentre ThinkPad ThinkVision TrackPoint Vibe video výběr notebooku Windows Windows 8.1 Windows 10 Windows 11 X1 Carbon Yoga řešení
Velice kvalitní článek, dobře napsané!
Ahoj,
také se přidávám k ocenění článku. Vzhledem k tomu, že jsem vlastníkem první generace Edge, text mi dává možnost ocenit řešení a design při porovnání s následovníky. Vím, že krása je velmi subjektivní dojem, ale musím se přiznat, že nesouhlasím s názory, že druhá generace je hezčí. Podle mne se jí podařilo zabít ducha Edge propracovanou unifikací. Je smutné, jak Lenovo na jednu stranu „zabije“ klávesnici T řady ve snaze evoluce a na straně druhé udělalo z EDGE multimediálku. Příjde mi, že Lenovo už není co bylo – jak SW, tak HW. Alespoň když porovnán starší generace T řady se svou T520 (EDGE doma, T520 je služební).