ThinkPad L430: Ten nejlevnější, ten nejekologičtější?

Dnes se podíváme na zoubek levnému modelu ThinkPadů Classic s ekologickým přídomkem. „Elko“ se snaží nabídnout za dobrou cenu technologie, které ocení spíše velké podniky. Kvůli nízké ceně se ale někde ubírat muselo, a my se nyní podíváme na to, zda se cenová úspora vyplatí, a jestli se jedná pořád o právoplatného člena této řady pracovních notebooků. 

Tip: Náš první pohled na předprodukční kus najdete zde.

Dnes se podíváme na zoubek „nováčkovi“ v celé historii ThinkPadů – pokusu o levný model, s ekologickým přídomkem. Všichni máme ThinkPady v paměti více či méně jako černé, hranaté a odolné notebooky s červenou tečkou uprostřed klávesnice, které nemá kde kdo, a které si svou vysokou cenu kompenzují svou legendární pověstí a také kvalitou. „Elko“ na to jde ale jinak: snaží se nabídnout za dobrou cenu technologie, které ocení spíše velké podniky. Kvůli nízké ceně se ale někde ubírat muselo, a my se nyní podíváme podrobněji na to, zdali se cenová úspora vyplatí, a zejména jestli se jedná pořád o právoplatného člena této bezesporu již nesmrtelné řady pracovních notebooků.

Testovaná konfigurace:

Lenovo ThinkPad L430

• Intel Core i5-3210M (2x 2,5 GHz)
• 4 GB DDR3 RAM
• 500GB SATA HDD
• Intel HD 4000 (součást procesoru)
• 14″ 1600 x 900 matný displej
• Bluetooth, Wi-Fi (+ WiDi)
• Windows 7 Professional 64bit
• Cena udávaná výrobcem (bez DPH): 16 900 Kč

Zpracování, konstrukce

Že řada L představuje ty “levné ThinkPady” poznáte už v momentu, kdy L430 vybalíte z krabice a sejmete ochranný igelitový obal. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že tak typická vlastnost všech ThinkPadů – pogumované víko displeje – se v tomto případě nekoná. Při bližším prozkoumání si lze navíc povšimnout, že víko je zvenku poměrně výrazně vypouklé, což může být problém, pokud i vy někdy notebook využíváte na odkládání různých věcí na stole. Poněkud nedůvěřivý jsem byl i k tomu, že víko lze poměrně dost promáčknout, slitinová deska zpevňující displej se v tomto případě očividně nekoná. Samotný povrch je tvořen docela hrubým plastem, který navíc na osahání vydává typicky laciné zvuky. Kromě masivních pantů, log výrobce a počítače si lze na zavřeném počítači všimnout ještě typických indikátorů nabíjení a režimu spánku.

Otevírání počítače lze provádět i jednou rukou, panty jsou naprosto ideálně silné. Podíváme-li se na vrchní stranu víka, marně budeme hledat zamykací zoubky držící víko v zavřeném stavu, ale co je už hodně velký nedostatek – zmizel ThinkLight, jeden ze základních rysů každého ThinkPadu (hádám, že řada L je první řadou bez lampičky). Displej je matný a poměrně hluboko zapuštěný. Pod ním se nachází typická vystouplá lišta přerušovaná jen panty displeje, na níž je logo výrobce, model notebooku, a zejména pak mikrofon a dvojice indikačních diod. K těm trochu blíže – ani L430 se nevyhnul trend posledních let, a tak počítač zde indikuje pouze Wi-Fi a činnost disku. Proč tu není samostatná dioda pro Bluetooh, či alespoň Caps-Lock (ta se nenachází ani na klávesnici, indikace je softwarová)? Víko uzavírá webkamera.

Základna má klasický design, s klávesnicí mírně svedenou dovnitř počítače. Jednak to má punc modernosti, přesto se však příliš nevzdaluje od klasického ThinkPad stylu. Co se jejího povrchu týče, zde je plast o dost jemnější než na víku a působí příjemným pocitem. Kdo by na palmrestu nebo okolí čekal nějaké prohýbání, vrzání či jinou daň za nízkou cenu, bude překvapen, vše drží na svém místě (snad menší prohýbání je pouze v plastu nad klávesnicí, zde ale slouží pouze jako svrchní překrytí baterie). Boky počítače jsou pak vyvedeny znovu v hrubém plastu. Základna sama o sobě je dost tlustá a její celkový dojem a vzhled odpovídá ceně.

Zespodu je k rychlému odejmutí připraven pouze jeden velký kryt, přičemž jeho odejmutí se provádí povolením dvou šroubků a následným postupným „vylamováním“. Toto je běžná praxe u levnějších multimediálních zařízení, ThinkPadu to ale nedělá moc hezkou vizitku. Přes tento kryt se dostanete k několika komponentám, zejména k RAM a harddisku.

Celkový dojem z těla jako takového je tak poněkud rozpačitý. L430 bych po stránce zpracování zařadil mezi ThinkPady Edge – zde by si svou pozici obhájil bez problému, i když i tam jsou použité materiály lepší. Nízká cena si vyžádala odpovídající zpracování – plast, plast a plast – a to zkrátka nemá mezi opravdovými ThinkPady co dělat. Budete-li ale L430 brát jako již zmíněný Edge, dá se zpracování překousnout. Hodně také záleží na cílovém užití – zatímco velké firmy pořizují většinou podobné počítače zaměstnancům do kanceláří, kde se navíc ještě usadí do dokovacích stanic a už se s nimi dál necestuje, jednotlivci si pořizují notebook daleko častěji z důvodu jeho mobility. A zde byste u L430 mohli narazit – křehčí konstrukce než u jiných ThinkPadů, vyšší hmotnost a horší použité materiály, nemluvě o chybějící lampičce – to jsou věci, které firmám vadit nebudou, ale jednotlivcům majícím počítač pro soukromé využití rozhodně ano.

Klávesnice, TrackPoint, touchpad

O chicletových klávesnicích v ThinkPadech bylo již napsáno opravdu mnoho, pro mě nicméně šlo o úplně první dlouhodobé setkání. Klávesnice je velice sympatická, velké mezery mezi klávesami, jejich výborný tvar i jejich dostatečný zdvih zaručují pohodlné psaní, které nebude utrpením ani při delší práci. Klávesy i plast mezi nimi má stejný povrch jako palmrest, u nich se ale bojím rychlého oleštění. Zklamán jsem nicméně (a to dost) ze „semlení“ horní řady kláves do jednoho bloku. Jakkoliv hezky to vypadá, praktické to rozhodně není a používání klávesových zkratek poslepu se tak brzy stane noční můrou. Klávesnice navíc definitivně opustila modrou barvu, a popisky zkratek jsou vyvedeny v šedé barvě, což je na první pohled nijak neodlišuje od ostatních. Co je ale nejhorší – v noci si u běžných ThinkPadů pomůžete alespoň lampičkou či podsvícením klávesnice, zde se ale žádná pomocná technologie nekoná, a při špatných světelných podmínkách budete odkázáni pouze na svou úroveň schopnosti psát poslepu, či mžourat ve světle displeje po klávesnici. Samotné rozložení kláves už je pak na preferencích jednotlivce, osobně si myslím, že nahrazení kláves vzad a vpřed “pageupem” a “pagedownem” vedle šipek ocení spousta lidí (nepatřím mezi ně), přihlouple umístěný printscreen mi však připadá již jako zbytečný „luxus“. Klávesnice je po vzoru dražších ThinkPadů odolná proti polití, voda tedy proteče notebookem na stůl odtokovými kanálky, aniž by došlo k utopení komponent notebooku.

ThinkPadí TrackPoint snad ani nemá cenu dále popisovat, jeho kvalita je legendární nad všemi výrobci používajícími tento druh polohovacího zařízení. Funguje stále výtečně a pokud mu přijdete na chuť, těžko se s ním budete někdy u jiného notebooku loučit. Trojice barevných přidružených kláves sloužících jako tlačítka myši fungují dobře také, zejména u toho modrého prostředního jsem se nesetkal s žádnými potížemi reakce při stisknutí, jako občas u jiných modelů.

Touchpad je jedna z věcí, na kterou si musí každý udělat názor sám. Mně osobně se nelíbí hrubý povrch, ale jedná se o klasický touchpad, nikoliv v poslední době výrobci tolik oblíbený clickpad. Z čeho mám ale největší radost, jsou oddělené klávesy pro tlačítka myši. Zde se Lenovo drželo podobně jako u dražších „téček“ praktičnosti před vzhledem a touchpad v kombinaci s oddělenými tlačítky je tak stále skvěle použitelný, podobně jako u starých ThinkPadů. Malé výtky bych měl pouze k gestům (např. rolování po stránce dvěma prsty), kdy touchpad gesto někdy nerozeznal. V ovládacích panelech se nicméně nachází ovladač UltraNav, kterým lze jak TrackPoint, tak touchpad jednoduše donastavit ke svým preferencím (zejména k touchpadu jsou možnosti nastavení poměrně široké).

Shrnuto podtrženo – na klávesnici se píše opravdu výtečně, v příjemnosti psaní snese chiclet od Lenova jen těžko nějakou adekvátní konkurenci. Výhrady ale mám k rozložení, které zejména pokud pracujete s klávesami F1-F12 nebo zkratkami Fn + F3-F12, není rozhodně vůbec ideální. Tyto funkce ale rozhodně každý nevyužije – v tom případě nelze klávesnici vytknout skutečně nic. Již tradičně výborný TrackPoint pak může uživatel vyměnit za touchpad, který je rovněž neméně kvalitní.

Displej, zvuk

Ačkoli považuji rozlišení 1366×768 (HD) na uhlopříčce 14″ jako dostatečné, Lenovo zde osadilo panel s rozlišením 1600×900 (HD+) a rozdíl je opravdu znát. Matný povrch navíc zajišťuje, že se při jasném okolním světle nebude obraz odrážet. Problémy s problikáváním, které jsem pozoroval na X220, se zde nekonají. Dobré jsou i pozorovací úhly, navíc je sám považuji za ideální spíše menší – nemám rád, když je obsah displeje mého počítače čitelný širokému okolí a pomalu i z boku.

Reproduktory se neukrývají jako u běžných „téček“ vedle klávesnice, ale pod jednou velkou plastovou mřížkou na přední zkosené straně notebooku. Kdo by čekal kvalitní poslech, bude zklamán, zvuk je při vypnutém Dolby velmi plochý, postrádá jakékoliv středy, zkrátka nic moc. Při zapnutí pomocné Dolby ekvalizace se sice kvalita zlepší, ale zvuk má tendence se dost tříštit a „vlnit“. Neopovažujte se pak ani zkoušet zvolit v Dolby ovladačích profil „hudba“ a dát si notebook na stranu stolu, tj. poslouchat „z boku“ – za chvíli vás začne pěkně bolet hlava. Největší slabinou je ale maximální hlasitost – ta je sice srovnatelná s X220, ale od malého počítače člověk neočekává žádné řvaní, zato L430 v tomto ohledu dost ztrácí. Co naplat, že hlasitost lze velice precizně nastavit pomocí vyhrazených tlačítek v hodnotách 0-50, když je i naplno zvuk zkrátka příliš potichu? Zde s přehledem vítězí i má stařičká T41, která L430 přehlušuje na plné čáře (pravda, na plnou hlasitost jí už rezonuje pamlrest, ale to je daň za mé nešetrné přenášení). Někdo může namítnout, že to je hloupost, ale kdo z vás se ještě nikdy nesetkal s tím, že protějšek na Skypu má tichý mikrofon, či že video na YouTube je příliš potichu nahrané…? I zde ale záleží na použití – v budově narvané kancelářemi budete mít reproduktory zapnuté opravdu těžko, zatímco doma už to limituje dost.

Připojitelnost, konektory

Na levém boku počítače se klasicky nachází drtivá většina konektorů – jsou zde hned tři konektory USB (dva USB 2.0 a jeden modrý USB 3.0), dále miniDisplayPort (sloužící v korporátním prostředí jako náhrada za HDMI) a klasika ve formě nesmrtelného VGA analogu. Na zadní straně je již tradičně nalevo konektor pro napájení, v pravém rohu se našlo místo pro ethernet. Na pravém boku počítače je kombinovaná čtečka paměťových karet, sdružený zvukový vstup/výstup 3,5mm jack, optická DVD mechanika, zdířka pro zámek notebooku a konečně poslední čtvrtý, žlutý konektor USB (ve verzi 2.0), který je napájen i při vypnutém počítači a lze ho tak použít například k nabíjení telefonu (lze vypnout). Po odejmutí baterie se ukáže malý slot na kartu SIM. Jako důležitý parametr pro firemní klientelu je přítomnost dokovacího konektoru, kompatibilního s běžnými ThinkPadími dokovacími stanicemi.

Zklamán jsem byl ale z absence UltraBay šachty – optická mechanika je umístěna napevno, tudíž ji nelze jednoduše vyjmout, a rychle vyměnit například za další pevný disk, případně UltraBay baterii. Její absence je pochopitelná, jelikož by L430 získala ceněnou vlastnost vyšších modelů, a tudíž by jim konkurovala. Běžný zaměstnanec ve firmě však její absenci pocítí pouze těžko.

Výkon

Jako mozek testovaného kousku Lenovo zvolilo dvoujádrový procesor Intel Core i5 generace Ivy Bridge s taktem 2,5 GHz. Jeho výkon zcela dostačuje na běžnou práci, práci s většími multimédii, ale může (a také bude) brzdit integrovaná grafická karta Intel HD Graphics 4000. Pravda, s každou její novou generací je patrné postupné zlepšení, ale na konkurenci ve formě integrovaných karet AMD prostě stále nestačí (teď mluvíme o těch šťastnějších noteboocích, které dostaly od výrobců ke svým AMD grafikám i dostatečně odladěné ovladače). Co je ale nejdůležitější – film ve FullHD rozlišení zvládne i Intel HD bez problému (i na připojeném Full HD televizoru), nic náročnějšího asi nikdy běžná firemní klientela vyžadovat nebude. Intel HD má navíc jednu velkou výhodu – má velice nízkou spotřebu, a přidává tak cenný čas při provozu na baterii.

Základ počítače je naprosto dostačující lepší průměr, brzdičem ale bude nejspíše typ použitého datového úložiště. Lenovo pochopitelně vzhledem k ceně neosadilo SSD, a tak i v kombinaci se standardními 4 GB RAM budete někdy čekat, než standardní plotnový pevný disk (500GB, 7200 otáček) operaci „dochroupe“.

Chlazení a hlasitost větráčku

Zjednodušeně vzato by se dalo klidně napsat, že pokud nebudete provádět něco opravdu náročného, počítač těžko zaslechnete – při běžném procházení internetu, filmu či jiné normálně výkonově náročné činnosti zůstává větráček vypnutý, nebo pouze v nejnižších otáčkách. I výstupní teploty vycházející z notebooku při průměrném zatížení nejsou nijak zvlášť pocítitelné. Zde bych L430 pasoval jako jeden z nejlepších ve své třídě.

Pro pokus jsem v Power Manageru nastavil plný výkon, zapnul Turbo boost, instaloval větší program a procházel internet – kromě chroustání disku jsem o počítači nijak zvlášť neslyšel. Jednoznačně skvělý výsledek, který si zaslouží obrovské ocenění. Maličko se převtělím do těla známého „baviče“ Horsta Fuchse a dovolím si pronést, že: „Máte už dost uřvaných notebooků i v prakticky nulové zátěži? S L430 je tomu konec!“. Zde se L430 blíží vyšším ThinkPadům kromě vzhledu asi nejvíce.

Další vlastnosti a funkce

L430 disponuje čtečkou otisku prstů, kterou oceníte zejména k pohodlnému přihlašování do systému, lze jí ale také využít v jiných aplikacích, například internetový prohlížeč. Jedinou chybičkou budiž fakt, že nemá žádné vestavěné diody indikující o jejím stavu (připraveno / rozpoznaný otisk / nerozpoznaný otisk), otázkou ale zůstává, kolik procent uživatelů jí sleduje, a tak bych její absenci nijak zvlášť neřešil.

Active Protection System – čip s akcelometrem sloužící k detekci pohybu s notebookem, který automaticky zaparkuje hlavy pevného disku, aby se zamezilo jejich poškození.

Trusted platform module / TPM – bezpečnostní čip integrovaný v základní desce, pomocí kterého lze zabezpečit data před neoprávněným přístupem. Ocení zejména velké společnosti.

Součástí softwarové výbavy se již tradičně stal „balík“ různých „Think“ aplikací – jmenujme například Solution Center (náhrada za aplikaci ThinkVantage Toolbox, sloužící pro kontrolu stavu počítače, řešení problémů, a zjištění informací o záruce), dále Power Manager (pro pokročilou správu napájení procesoru, sběrnicí, nastavení časovačů pro přechod do režimu spánku atd.), Access Connections (vytváření připojovacích profilů s důrazem na pokročilé nastavením u jednotlivých sítí) či klasický Rescue and Recovery (systém pro zálohování a obnovu, dostupný také před startem systému pro jednoduchou obnovu či přeinstalaci celého počítače do továrního nastavení).

Baterie

Při běžném zatížení (procházení internetu se zapnutou Wi-Fi, s přibližně polovičním nastavením výkonu v Power Manageru a 2/3 jasem) se výdrž baterie pohybuje mezi 3-5 hodinami. Podobná výdrž se tak dá předpokládat například při běžné kancelářské práci při cestě vlakem do práce – na nenáročné podnikové účely ji tak hodnotím jako dostačující.

Samozřejmě lze v Power Manageru zapnout ještě Battery Stretch, který převede počítač do režimu nejnižší spotřeby (a logicky pak i nejnižšího výkonu), který je ideální například pro sledování filmů či psaní dokumentů na cestách, kdy je na okamžitý výkon počítače kladen minimální důraz.

Výhody

• Výtečná klávesnice
• Dobrý displej
• Velice tichý provoz
• Kvalitní touchpad s oddělenými tlačítky
• Dokovací konektor
• TPM čip
• Nízká cena (poměry TP classic)

Nevýhody

(psané kurzívou záleží na použití, v kanceláři je těžko pocítíte)

• Použité materiály
• Chybějící magnesitové výztuže
• Nedostatky chickletové klávesnice
• Nízký grafický výkon
• Absence UltraBay a ThinkLight
• Tiché reproduktory

Závěr

Objektivně zhodnotit počítač pro mě ještě nikdy nebylo tak těžké. Máme zde ThinkPad, snažící se zaujmout šetrností k životnímu prostředí a opravdu nízkou cenou (na poměry ThinkPadů). To se povedlo jen napůl – ThinkPad byla, je a vždy bude třída business strojů, které něco stojí, a většina jejich uživatelů i ví, proč stojí tolik. L430 jde ale na celou věc trochu jinak. S trochou nadsázky lze tak L430 přirovnat jako nový model Ferrari pro běžnou střední vrstvu. L430 přišla o pogumované víko, magnesiovou výztuž displeje a nastoupily levné plasty, zmizely i některé tradiční technologie, jako šachta UltraBay či natolik populární lampička ThinkLight. Z jednoduše bytelného počítače se stal běžný plastový kousek, který kromě vzhledu a loga nemá se řadou ThinkPad nic společného, ba co víc, i levnější modely ThinkPad Edge nabízejí o mnoho lepší použité materiály.

Na druhou stranu 95 % odběratelů budou firmy, a na běh v kanceláři se L430 hodí skvěle – máme tu například výtečný TrackPoint a touchpad, parádní klávesnici (její vady jsou již čistě osobní názor), kvalitní displej, bezpečnostní čip, konektor pro dokovací stanici či velice nízkou hlučnost a bohatou softwarovou podporu výrobce, což firemní klientela oceňuje víc, než velikou odolnost. Pro firmy bude Lenovo ThinkPad L430 ideálním počítačem splňujícím běžné firemní standardy za přijatelnou cenu. Pro jednotlivce ale nikoliv – počítač není stavěný na náročnější přenášení a častý provoz v tvrdších podmínkách.