Živé srovnání 14″ ThinkPadů T440s, T440 a T440p

Lenovo rozšířilo 14" ThinkPady T s mechanickým dockem o nový model, nyní tak máme hned tři: prémiový Ultrabook T440s, tenký a lehký T440 a klasický, vysoce výkonný T440p. V dnešním článku si tyto tři notebooky porovnáme. Je T440s opravdu tak prémiový? Je T440p tak výkonný? A pro koho je T440?

Tip: Naše představení nových 14" ThinkPadů T.

S uvedením nových ThinkPadů s procesory Haswell Lenovo nepředstavilo pouze nový design, přepracovanou klávesnici a TrackPad, ale také změny v 14" nabídce ThinkPadů T. Již od roku 2009 jsme si zvykli na (dnes již) tradiční tenký “slim” model s přídomkem “s” (T400s, T410s, …), čili 14" ThinkPady T byly již dlouho standardně dva. Lenovo tentokrát přidalo další model, z dvou jsou tak tři

Tip: Naši recenzi T440p najdete zde. První pohled a zkušenosti s T440s zde, testy zase zde.

Při pohledu na nabídku se však spousta potenciálních uživatelů potýkala s problémem, jak tyto tři modely od sebe rozlišit, jaké má každý z nich určení, možnosti, funkce a pro jakého zákazníka se vlastně hodí. Právě proto dnes přinášíme porovnání těchto tří modelů, na které se podíváme snad ze všech možných úhlů pohledu – od provedení a konstrukce, přes výkon, až po výdrž na baterii.

Představení jednotlivých modelů

Zleva: T440s, T440, T440p

T440s v nabídce 14" ThinkPadů představuje (jednoduše řečeno) prémiový Ultrabook, ovšem vybavený nativním dokovacím konektorem. Oproti minulým generacím “esek” je T440s tenčí, celkově kompaktnější, znatelně lehčí, dokáže nabídnout kvalitní IPS (i dotykový) displej a představuje – dá se říci – alternativu k ThinkPadu X1 Carbon pro každého, kdo řeší každý milimetr a gram, ale nechce se vzdát plných možností ThinkPadů, jako je mechanické dokování, snazší upgrade (klasický 2,5" disk, slot pro RAM, dvojice baterií apod.) nebo širší, plnohodnotná nabídka konektorů. Je však jasné, že T440s nabízí ULV (nízkonapěťové – úsporné) procesory.

T440 byl dlouho velkou neznámou (navíc ani my na blogu jsme až doposud neměli tu čest se na tento stroj podívat). Po vzoru minulých generací by se očekávalo, že se jedná o klasické “téčko” bez kompromisů, ale T440 má mnohem blíže k T440s než ke klasickým “téčkům”. Vlastně se dá říct, že právě T440 je přímý nástupce “eskových” ThinkPadů T, protože od T440s se – když to řeknu velmi zjednodušeně (více v části o konstrukci) – T440 liší kromě nižší výbavy jen vyšší vahou a pár milimetry po stranách (ač tenký je stejně). T440 je tedy nový business standard – tenčí a lehčí než minulé generace “téček”, ale znatelně levnější než T440s.

T440p je právě ten plnokrevný, klasický ThinkPad, kterého jste čekali od T440. Lenovo se vrátilo k přídomku “p”, který dříve používalo (a v rodině IdeaPad ještě nedávno využívalo) u výkonných modelů. V tomto případě tedy “p” značí výkonný notebook s plnokrevnými procesory, který absolutně neřeší nějaké gramy nebo milimetry – T440p je dokonce tlustší než minulé generace – zato přináší vysoký výkon čtyřjádrových procesorů Core i7, které se ve 14" ThinkPadech objevují vůbec poprvé.

Vzhled, konstrukce, materiály

Vlevo: T440p vs. T440, vpravo: T440 vs. T440s

Z konstrukčního hlediska a použitých materiálů asi nepřekvapí, že se od zbytku “týmu” odlišuje T440p, nicméně rozdíl mezi T440 a T440s je také výrazný, ač není vůbec poznat na pohled. V tomto směru by se spíše dalo říct, že se odlišuje především T440s, který cílí na nízkou váhu, nabídne také mírně jinou povrchovou úpravu těla.

Shrnu nejprve společné vlastnosti všech tří strojů, tedy: barevné provedení je ve všech případech grafitové, nejblíže má k tmavě šedé, ale je to zajímavá barva (která je efektnější na hladších površích) a její použití se mi líbí. Odstraněna byla drtivá většina diodových ukazatelů, zbylo pouze pár v klávesnici, zelená dioda ve vypínači zrcadlená červenou v logu ThinkPad ve víku, no a občas si zabliká čtečka otisků a indikace webové kamery. Panty víka displeje – ať už mají jakékoliv provedení – mají kovová lůžka s tmavě kovovým vzhledem.

Nyní se dostaneme k odlišnostem ve vzhledu a konstrukci:

V tomto oddílu bude lepší, když začnu z druhé strany, tedy od T440p. Tento model se nejvíce hlásí k předchozím generacím, protože až na drobné optimalizace a modernizace v konstrukci zachovává klasické vrstvené provedení – základna je z vnějšku obalena plasty vyztuženými vlákny (obvykle uhlíkovými), které mají tradičně hrubší povrchovou úpravu. Pod plasty se však nachází tvrdá kovová kostra (Roll Cage), ve které je zasazena základní deska a další komponenty. Základna T440p je tedy bytelná, tvrdá, ačkoliv si občas může vrznout. Víko displeje, které má tradiční “gumový” (soft-touch) povrch, spojuje se základnou dvojice pantů v úrovni nad klávesnicí, víko displeje je opět o něco tenčí než loni, vyztužené skelnými vlákny, ale opět o něco měkčí. Pořád je tuhé dostatečně a být notebook lehčí a tenčí, neřeknu ani popel, ale v kontrastu s tlustou a tvrdou základnou působí až nepatřičně.

Konstrukce T440 už ne na půli cesty k tenčímu bráškovi, je odlehčená, méně vrstvená a o něco blíž má přeci jenom k T440p nebo minulým generacím “eska”. Základna je primárně z plastu vyztuženého skelnými vlákny, ovšem prošpikovaná je rovněž hořčíkovými odlitky. Víko displeje je také z plastu vyztuženého skelnými vlákny, panty však nejsou nad základnou, ale displej se otevírá za ni. Veškeré povrchy jsou stejné jako u T440s (hrubší plast a “pogumované” víko), tedy až na vanu základny, která má u T440 jakýsi “protiskluzový” povrch, také podobný soft-touch. Celkově působí konstrukce T440 velmi bytelně, ale notebook je na své rozměry opravdu těžký.

Vlevo: hořčíkový rám T440p, vpravo: hořčíková výztuž T440s

T440s posouvá konstrukční možnosti tenkých ThinkPadů T zase o kus dál, využívá při tom poznatky z modelu X1 Carbon, a tak si mohl dovolit nejenom jiné materiály, ale i jejich odlišnou povrchovou úpravu. Povrchy T440s nejsou hrubé ani pogumované, ale jaksi saténově, matně hladké. Grafitová barva zde mnohem víc vynikne a víc zařízení sedí. Základna je převážně ze slitiny hořčíku – a to jak její vana, tak lícní strana, ovšem líc je (pro pohodlí) překryt plastem – to je ostatně typické. Víko displeje je z plastu, ovšem tentokrát dražšího a pevnějšího, protože je vyztužené uhlíkovými (karbonovými) vlákny. Oproti T440 je T440s výrazně lehčí (pocitově mnohem víc než při porovnání čísel), ačkoliv v ruce už kvůli tomu začíná působit trošičku “dutě”. Konstrukce je celkově bytelná a pevná. Dodám ještě, že oproti T440 i T440p má T440s (po vzoru X1 Carbon) jednolitý rámeček displeje díky gumovému lemu (namísto polštářků) – drobnost, ale potěší.

Je lepší pogumovaný, nebo hladký povrch?

Na závěr tohoto oddílu si ještě dovolím drobné zamyšlení – jak jsem uvedl, T440 a T440p používají klasické povrchy, a tedy také “pogumované” soft-touch víko displeje. Oproti tomu T440s (po vzoru nového X1 Carbon) nasadil saténově hladké povrchy. Nabízí se proto jasná otázka: co je lepší? Inu, odpověď není lehká, ale pokusím se shrnout moje zkušenosti z třítýdenního používání T440s (který už schytal pár šrámů)…

Na “pogumovaném” povrchu je dobré, že jednak lépe drží v ruce (T440 má tímto povrchem – podobně jako dříve některé ThinkPady Edge S – pokryté víko i vanu základny), protože neklouže z ruky. Dalším pozitivem jsou škrábance – jistě všichni znáte, jak to s soft-touch povrchem na víku ThinkPadu funguje: když se objeví menší škrábanec, lze jej “vyleštit” a prakticky zmizí. Na druhou stranu zase na soft-touch víku zůstávají mastnoty a další nečistoty z prstů, které lze jen těžko vyčistit (ani když budete čistit alkoholem, zcela se jich kvůli poréznímu charakteru povrchu nezbavíte), suchým hadříkem se špatně čistí, protože “drhne”. Nehledě na to, že každému ThinkPadu se po nějakém čase přenášení “vyleští” rohy (pogumovaná vrstva se odře na samotný plast).

Hladký povrch (T440s, nový X1 Carbon) má výhodu v tom, že si s mastnotou poradí lépe, jednodušší je také jeho čištění (protože nedrhne) a je příjemný na dotek (zejména pozitivní je to na opěrkách zápěstí). Je poměrně odolný vůči poškození a škrábancům, ale nakonec se objeví lesklé šrámy, které prostě nevypadají dobře a “nevyleštíte” je. Na druhou stranu není ani vyloženě snadné takový šrám “vyrobit” a vidět také až tak snadno není. Dlouhodobým odíráním (čti: používáním) je možné povrch “vyleštit” (sedře se matný povrch a zůstane opět plast). V ruce povrch nedrží tak pevně jako “pogumovaná” verze.

Klávesnice, polohovadla

Zleva: T440p, T440, T440s

V oblasti klávesnice a polohovadel působí na pohled všechny tři stroje naprosto shodně a v podstatě je to i pravda, ovšem i v tomto případě se T440s mírně odlišuje a opět jde “jen” o materiály.

Klávesnici mají všechny tři modely shodnou a zaměnitelnou (jako u minulých generací se jedná o stejný díl). Hovoříme zde samozřejmě o ostrůvkové (chiclet) klávesnici s šesti řadami kláves, která je voděodolná – obsahuje i odtokové kanálky. Zajímavě je u nových modelů řešený její podklad, který je jednolitý, kovový (bez odlehčovacích prolisů), nabídne pouze otvor pro spojovací kabely klávesnice se základní deskou, který je navíc ještě utěsněný gumovou “zátkou”. Volitelně může být klávesnice bíle podsvícená ve dvou krocích. Osobně chápu, že není podsvícená standardně u T440 a T440p, ale u prémiového zařízení, jakým je T440s, tomu nerozumím a ještě dnes jsou na trhu konfigurace bez podsvícení!

Polohovadla jsou také ve všech třech případech shodná – pákový ovladač TrackPoint v klávesnici mezi písmeny G, H a B najdeme u všech, nově je více zapuštěný (je zajímavé, že u některých klávesnic je pohodlně ovladatelný – není tak “utopený”, u některých je naopak zaražený tak hluboko, že se s ním nepracuje zrovna příjemně; zřejmě dvě různé revize či výrobci klávesnice, protože červená čepička je shodná). Velká dotyková plocha TrackPad pod klávesnicí sdružuje touchpad včetně tlačítek jeho i TrackPointu. Jeho stisk je rovnoměrný po celé ploše.

Vlevo: pohodlný TrackPoint, vpravo: “utopený” TrackPoint

Pozn.: Částečně se dá proti utopenému TrackPointu bojovat skrze nastavení jeho rychlosti/citlivosti v ovládacích panelech myši. Nepomůže to však, pokud se TrackPoint opírá o klávesu B – v takovém případě totiž “vázne” jen jeden směr, a tak nám v ostatních bude kurzor létat jako divý.

Vlevo: jednolitý podklad klávesnice, vpravo: těsnění kabeláže klávesnice – obojí shodné T440s, T440, T440p

Čím se tedy liší T440s od zbytku skupiny? Stejně jako X1 Carbon nabídne TrackPad ze skla. Oproti tomu T440 a T440p disponují plastovým (Mylarovým) TrackPadem, který – jak jsem si všiml – je hlučnější a, když se soustředíte a máte možnost přímého porovnání, má méně pohodlný povrch než skleněná verze (Mylarová verze je nepatrně hrubší). Bez přímého porovnání bych to však (až na vyšší hluk) nepoznal. To je ostatně důvod, proč jsem žil v domnění, že pouze ThinkPady E a L mají Mylarový TrackPad.

Konektivita

Vespod T440p, uprostřed T440, nahoře T440s

Konektivita od sebe tyto tři notebooky odlišuje rovněž. Je to ale logické – už když se zamyslíme nad určením, hlavními vlastnostmi jednotlivých modelů a základními parametry, je jasné, že “tlustý a těžký” T440p má v tomto ohledu alespoň potenciálně jasně navrch. Co je však zajímavé, že lehčí a tenčí T440s paradoxně překonal těžšího brášku T440. Podívejme se ale na rozdíly konkrétně…

Nejprve je třeba zmínit jednu hlavní informaci, která však zazněla už v samotném perexu článku – všechny tři notebooky nabídnou nativní mechanické dokování tak, jak jej léta známe (jen nové docky jsou o něco menší, zase se s nimi o něco lépe manipuluje a nabídnou i nějaký ten USB 3.0 konektor). Má to však ale háček a zase se budeme točit kolem T440s – pokud totiž zvolíme konfiguraci s přepínatelnou grafickou kartou nVIDIA (o konfiguraci a výkonu až dále), dokovací konektor se už na základní desku nevejde, a tak se budeme muset obejít bez dokování. Já osobně sice nevidím důvod mít v “esku” dedikovanou grafiku, zvlášť s moderními integrovanými Intel čipy (a neviděl jsem ho ani nikdy předtím), nicméně možné to je, pár takových konfigurací na trhu najdete, a tak jsem považoval na důležité na to upozornit. T440 tímto omezením netrpí, protože dedikovaný čip nenabízí ani volitelně, T440p je zase natolik rozměrný notebook, že v tomto kompromisy dělat nemusí.

UltraBay v T440p a výměna jejího obsahu

To bychom tedy měli. Jak je to se zbytkem rozšiřitelnosti? Co se počtu konektorů týče, je na tom logicky nejlépe T440p. Nabídne totiž hned 4 USB konektory (2x USB 3.0 a 2x USB 2.0 kvůli kompatibilitě, z nichž jedno je stále napájené – je škoda, že stále napájené není USB 3.0, podávalo by lepší výkon), z obrazových výstupů jak digitální miniDP i se zvukem, tak plnohodnotné VGA, gigabitový ethernet, typický sdružený audio konektor, ale také čtečku paměťových karet a volitelně i čtečku čipových karet. Ten tam už je rozšiřující slot ExpressCard. T440p jako jediný z trojice nabízí optickou mechaniku a tedy také univerzální šachtu UltraBay – místo mechaniky je možné vložit přídavný pevný disk. Záměna zařízení v UltraBay se však nově již neobejde bez šroubováku.

Na druhém místě se těsně umístil nejlehčí a nejkompaktnější T440s, který nabídne hned 3 USB 3.0 (jedno stále napájené), dále miniDP, plnohodnotné VGA, gigabitový ethernet plné velikosti, sdružený audio konektor, čtečku paměťových karet a volitelně čtečku čipových karet. Vzhledem k rozměrům a váze zařízení hodnotím konektorovou výbavu až překvapivě pozitivně.

Konektorová nabídka T440 je shodná s nabídkou T440s, dokonce i rozmístění konektorů je stejné, nabídne však o jedno USB 3.0 méně, tedy celkem dvě.

V oblasti bezdrátového připojení a obdobné komunikace se od sebe T440s, T440 a T440p neliší – u všech běžně najdeme Bluetooth 4.0, Wi-Fi Intel standardu AC, volitelně 3G modem (Ericsson; pracuje o poznání lépe a stabilněji než u generace x20) a rovněž volitelně NFC pod TrackPadem.

Displej a zvuk

Už dříve jsme psali o tom, že se Lenovo snažilo polepšit v oblasti displejů. Skutečně se tak stalo, ale jenom tak nějak napůl. Toto tvrzení neplatí jen pro naše tři porovnávané modely, ale v podstatě pro celou nabídku ThinkPad. Teď se ale zaměříme jen na T440s, T440 a T440p.

Jak tabulka jasně ukazuje, pozitivním faktem je, že T440s a T440p umí nabídnout IPS panel s Full HD rozlišením. V případě T440s dokonce s dotykovou vrstvou (která však zvyšuje váhu i tloušťku stroje, a tak se nejeví příliš lákavě). Všechny ostatní displejové konfigurace však představují to samé, co u ThinkPadů už léta potkáváme – sice matné a úsporné, ale hluboce podprůměrné displeje se slabými pozorovacími úhly, průměrným jasem a velmi nepěkným podáním barev. Je mi líto, že HD+ displeje, které na 14" preferuji a do vyššího rozlišení bych se nepouštěl, nejsou v kvalitě loňského ThinkPadu X1 Carbon. Pokud by byly, nestěžoval bych si ani trošku. U T440 takový displej navíc můžete vybavit dotykovou vrstvou, která jasu i kontrastu ještě ubere a na silném slunci jej v podstatě nelze používat.

Pozn.: Bohužel, ale 14" HD+ displeje se podle všeho v IPS variantě nevyrábí, čili touto cestou Lenovo jít nemohlo. Kvalitnější TN by však rozhodně neuškodilo.

Zvuk se nám ale zlepšil všeobecně – vestavěné reproduktory hrají u všech modelů solidně, s rozumnou měrou prokreslení a hlasitostí, zlepšil se i zvukový čip a ovladač analogových výstupů, které jsou nyní schopny fungovat nezávisle na sobě (sluchátkům umíte nastavit jinou hlasitost než vestavěným reproduktorům). Zvuk je ještě podpořený rozšířením Dolby. Všechny modely mají reproduktory umístěné na spodní straně základny. Výhodou takového řešení je, že do mřížek nepadají nečistoty a lícní strana základny je také jednolitá, bez perforací. Za zápor tohoto umístění můžeme samozřejmě považovat “dušení” zvukového výstupu, pokud notebook položíme na měkkou podložku. Na tvrdé podložce ale zase vyniknou basy.

T440s a T440 reproduktorům vyhradily – stejně jako X1 Carbon – místo v rozích základny, T440p volí jiný přístup – jsou uprostřed. Je to nezvyklé, kazí to stereo efekt, ale koho to upřímně na business stroji zajímá, že?

Hardware a výkon

Výkon už naše tři mušketýry mezi sebou odlišuje už mnohem více, resp. především T440p od zbytku skupiny. Důvod je jasný: T440 a T440s kvůli tenkému provedení a dlouhé výdrži nabízí energeticky úsporné, nízkonapěťové ULV procesory a dedikované grafiky se zde příliš nenosí. T440p však jde za výkonem, a tak nabídne plnohodnotná mobilní CPU i nVIDIA grafiku.

Konfigurace T440 a T440s je proto podobná, liší se spíš jen s ohledem na cenu, kdy T440 je prostě a jednoduše “chudý příbuzný” prémiového “eska”. Základem v obou případech je ULV Haswell architektura se dvěma jádry, v případě T440 začínáme už na Core i3, T440s nabídne pouze Core i5 nebo i7. Grafickou kartou je integrovaná Intel HD 4400, u T440s ji můžeme doplnit o přepínatelnou nVIDIA GeForce 730M, ovšem přijdeme tak o dokovací konektor. Operační paměť je samozřejmě úsporného typu DDR3L, ovšem část (4 GB) jsou pevně připájené na základní desce, volný je jeden slot, a tak je možné ji rozšířit momentálně až na 12 GB.

T440p tady představuje těžký kalibr. Jedná se totiž o první 14" ThinkPad, který přináší podporu pro 4jádrové procesory s plnohodnotným mobilním výkonem. Osadit tak notebook můžeme širokou škálou procesorů od Core i3, přes Core i5, až po dvou- a čtyřjádrové Core i7. Grafická karta zde povýšila na Intel HD 4600, lze ji však doplnit přepínatelnou nVIDIA GeForce GT 730M. Pro operační paměť typu DDR3L jsou k dispozici dva sloty, tedy až 16 GB RAM.

Výkonnostně tedy T440s a T440 spadají do klasického ultrabookového spektra, s přehledem tak budou plnit běžné pracovní i zábavní úkoly od práce s dokumenty, prohlížení webu či e-mailové korespondence, přes přehrávání obsahu v HD rozlišení, až po hraní méně náročných her, případně her nových na nízké detaily. T440s s dedikovanou grafikou nVIDIA si s hrami poradí o něco lépe, přesto se ani zdaleka nejedná o herní grafický čip. T440p už zastane – s vyšší spotřebou, samozřejmě – práce výrazně více. Čtyřjádrové Core i7 z generace Haswell už je procesor, který se dá účelně použít i pro náročné výpočty, práci s obrovskými tabulkami či převod HD videa. Když jej doplníme o čip nVIDIA, který zde nepřidává jen dvoj- až čtyřnásobek grafického výkonu, ale také schopnost zobrazovat více obsahu s vyšším rozlišením, případně urychlení skrze výpočty CUDA, máme už solidně vybavenou, kompaktní a univerzální mobilní pracovní stanici (ač ne primárně pro práci s náročnou grafikou).

Porovnání výkonu

Čistě “papírově” vzato mají ThinkPady T440 a T440s, vybavené úspornými, nízkonapěťovými ULV procesory, zhruba o 20-30 % nižší výkon než obdobně vybavená konfigurace T440p s plnohodnotným mobilním procesorem. V praxi je však nutné si uvědomit, že úsporné procesory si neporadí dobře se špičkovým výkonem, a tak zapojíme-li do hry výpočetní i grafická jádra – která jsou u Haswellu na jednom čipu – zjistíme, že ULV procesor “škrtí” výkon jedné či druhé části (případně obou), aby nepřekročil povolený odběr energie. S tímto standardní procesor v T440p problém nemá. Pokud navíc T440p vybavíme čtyřjádrovým procesorem, je jeho výkonnostní náskok obrovský, konkrétně zhruba 2,5násobný.

Podobná situace panuje i v oblasti grafického výkonu, kde T440 i T440s shodně nabídnou integrovaný čip Intel HD 4400. T440p oproti tomu ve všech verzích disponuje vyšším modelem HD 4600, který však přidává pouze minimum výkonu (reálně cca 10-15 %). Zajímavější je však situace po doplnění o dedikovanou grafickou kartu nVIDIA GeForce GT 730M (kterou může být vybaven i T440s, ale úplně jeho parketa to není), kdy se zdvoj- až zečtyřnásobí i výkon grafický.

Pozn.: Není možné uvést přesně, o kolik se výkon s čipem nVIDIA zvýší, protože porovnání závisí také na konfiguraci operační paměti – s jedním kouskem RAM je integrovaná grafická karta výrazně méně výkonná než s dvoukanálovou konfigurací operační paměti. Nárůst může být až o 70 %.

Chlazení, hlučnost

Pro tento test jsme získali všechny tři notebooky ve velmi podobné konfiguraci, a tak je můžeme přímo porovnat. Čerpat však budu i z předchozích článků o T440s (kde byla konfigurace s ohledem na procesor mírně nižší) a T440p (kde jsme zase našli konfiguraci vyšší, i s dedikovanou grafikou nVIDIA).

Všechny tři notebooky jsem v jedné místnosti (podkroví, 27°C), na jednom místě pustil ve stejný čas a spustiti zátěžový test (kombinaci Prime95 a FurMark). Výsledky komentuji níže. Dodám ještě, že všechny tři notebooky mají výdech i průduchy chlazení umístěné na levé straně, T440p zachovává díky pantům nad základnou ještě “staré” rozmístění chlazení, kdy jsou žebra chlazení a ventilátor v rohu základny, a tak má notebook výdech chlazení jak na boku, tak vzadu.

Vlevo: chlazení T440p, vpravo: chlazení T440s (T440)

Hluk

Co se hlučnosti týče, za běžné zátěže je T440s v podstatě neslyšným společníkem, protože povětšinou nemá vůbec zapnutý ventilátor (a pokud ano, nedokážete jej zaslechnout). T440 je mírně hlučnější, zapíná ventilátor o něco častěji, nicméně stále dokáže být tichým společníkem a stěžovat si na něj určitě nebudete. T440p ale o sobě dává mírně vědět neustále – i za nízké zátěže mírně provětrává žebra chlazení, stále se však jedná o velmi mírný, nerušivý zvuk.

Za plné zátěže se pořadí nemění, jen se od sebe notebooky více vzdalují, nejvíce logicky utíká T440p. “Péčko” začne velmi vydatně foukat, nicméně budiž mu k dobru, že se jedná pouze o silné šumění, bez pisklavého či svištivého doprovodu, a tak není nepříjemné, hlasité však ano. T440 jen silněji šumí (v porovnání s T440p jen mírně) a zaslechneme mírný, ale znatelný svištivý nádech. T440s je na tom i v tomto případě z trojice nejlépe – projev má de facto stejný jako T440, ovšem dokáže zřejmě zvuky maskovat, nebo fouká na nižších otáčkách, protože je tišší, vlastně jen mírně šumí.

Ke stejným závěrům jsem došel při testování T440s dříve, stejně jako Petra při jejím dřívějším testu T440p.

Teploty

Co se teplot za vysoké zátěže týče, T440 a T440s se držely na velmi podobných hodnotách, ale přesto má T440 díky mírně většímu tělu a také dost možná kvůli jiným materiálům a jejich kombinaci o trošku nižší teploty jak šasi, tak čipů. Inu, čipy T440 se zahřály na cca 60°C, procesor se držel (kvůli úspoře celkové spotřeby, kterou musel rozložit i na grafický čip) na frekvenci 1,0-1,2 GHz. Základna se držela hluboko pod tělesnou teplotou, pouze na rubu u procesoru (levý prostředek šasi) dosáhly teploty na 42°C. T440s na tom byl velmi podobně (63°C na procesoru, 1,0-1,1 GHz), pouze rub byl o dva stupně chadnější.

V případě T440p s dvoujádrovým Core i5 se zahřála pouze levá část základny blíže k displeji, klávesnice v tomto místě dosáhla na 37°C (prostor mezi klávesami 40°C), procesor se držel kolem 85°C, zachovával takt mezi 2,8-3,0 GHz, čili celou dobu jel v režimu Turbo. Rubová strana zařízení u průduchu chlazení se zahřála na 41°C. Model T440p s dvoujádrovým Core i7, který testovala Petra, se prohřál více. Lícní strana se na levé straně blížila 45°C (klávesnice i levá opěrka), rub zařízení si sáhl jen na 43°C. GPU nVIDIA měla 89°C, CPU pak 85°C.

Napájení, výdrž na baterii

Podobně jako v případě hardwarové a konektorové výbavy se od zbytku skupiny odlišuje T440p. Lehčí a tenčí modely přináší dvojici baterií – hlavní, vestavěnou, a přídavnou Power Bridge, kterou lze kdykoliv za provozu vyměnit či rozšířit. T440p zůstává u klasického konceptu jedné hlavní, vyměnitelné baterie.

Vlevo: přídavný 6článek T440s, vpravo: vestavěná baterie T440s

Hlavní baterie vestavěná pod opěrkami v T440 a T440s je tříčlánková a disponuje nominální kapacitou 23,5 Wh. Doplňuje ji základní, 3článková přídavná, vyměnitelná Power Bridge baterie o shodné kapacitě. Ve výsledku má tak T440 a T440s už po vybalení z krabice kapacitu odpovídající jiným Ultrabookům – kolem 47 Wh. Tím získá zařízení výdrž mezi 4 (při vysoké zátěži) a 8 (při nižší zátěži) hodinami. Pokud však základní 3článek zaměníme za 6článek (který z těla notebooku vyčnívá směrem dolů), rázem proměníme 47 W na celkových 95,5 W, reálně jsme tak s T440 nebo T440s schopni pracovat až 16 hodin.

Jak jsem zmínil, T440p k problému přistupuje osvědčenou metodou jedné klasicky vyměnitelné hlavní baterie, která může být buď 6článková (nevyčnívá z těla) s kapacitou 56 Wh, nebo 9článková (vyčnívá dozadu) s kapacitou 100 Wh. S 9článkem se Petra v recenzi pohybovala mezi 6 až 15 hodinami, u 6článku to bude zhruba 3-7 hodin.

T440p

Nabíjení baterie zajišťuje nový napájecí adaptér s plochou koncovkou, který je nově společný pro všechny notebooky (a další zařízení) Lenovo. T440 a T440s s integrovanou grafickou kartou nabídne v balení maličký a lehký 45W adaptér (radost z něj kazí jen evropská třížílová šňůra s masivním konektorem), T440s s dedikovaným grafickým čipem už nabídne 65W adaptér a T440p má hned na výběr z adaptérů tří – od 65W pro základní verzi s dvoujádrem a integrovanou grafickou kartou, až po 135W pro verzi s čtyřjádrem a nVIDIA grafikou. 135W adaptér už je skutečný macek, který váží i bez přívodního kabelu bezmála půl kila.

Závěr

Co říci na závěr? Myslím, že vše podstatné zaznělo, proto spíše než nějaké obšírné shrnutí vám doporučím přečíst si jednotlivé oddíly článku, ve kterých je vždy zhodnocení jednotlivých vlastností a aspektů, podle kterých jsem notebooky porovnával.

V závěru se naopak chci zaměřit na něco jiného: čím se vlastně doopravdy tyto tři notebooky liší. Jejich určení a obecné vlastnosti jsem vypsal už v úvodu, teď bych chtěl okomentovat to, co nebylo ihned od začátku patrné – např. čím se odlišuje T440 od T440s, ale také od T440p nebo proč je T440s považován za “prémiové” zařízení.

T440 – z neznámé známou

Už od začátku mě T440 velice zajímal, protože je to notebook, o kterém jsem doposud nic konkrétního nevěděl, tedy až na to, že má až nápadně hodně společného s T440s. Nicméně aby to byla pouze “nižší konfigurace” T440s (podobně jako bývaly konfigurace ThinkPadů T s “i” na konci), mi nedávalo smysl – T440 se od T440s mírně odlišovala i z produktových fotek. T440 mě upřímně zmátl natolik, že jsem jej zvažoval jako druhého kandidáta pro svůj nový notebook namísto T440s. Teprve až jsem T440 mohl vzít do ruky, vyšlo najevo, čím se vlastně liší. T440 je totiž úplně skvěle navrženým modelem stojícím přesně mezi T440s a T440p. A přestože se to může zdát nelogické, není zde navíc, nepere se s vedlejšími modely, naopak si našel své místo. Jak? Proč? Právě díky tomu spojení. T440 je vlastně tím, čím dříve bývaly “slim” ThinkPady T – provedením, designem, materiály a povrchy se kloní jednoznačně ke klasickým “téčkům”, tedy i k T440p – hrubé plasty, “pogumované” víko, polštářky na rámečku displeje, ale také velmi tuhá, solidní konstrukce s (oproti moderním Ultrabookům) poměrně silnou vahou a zapomenout nemůžeme ani na nativní dokovací konektor, solidní rozšiřitelnost v čele s konektorovou výbavou nebo druhou baterii. Přesto je T440 znatelně tenčí než jsme byli u klasických ThinkPadů T zvyklí, což z něj dělá moderní pracovní standard. Pro mě tedy T440 dává smysl, protože jej ocení každý, kdo chce pracovní notebook v moderním provedení (tedy ne těžký, ne tlustý), avšak se zachováním typických vlastností a s rozumnou cenovkou. Proto jej ocení i firmy – za dané peníze jej mohou dát do ruky každému, kdo dříve měl běžné “téčko” (čili jako běžný firemní notebook), ale bylo pro něj zbytečné, ať už s ohledem na výkon nebo váhu či rozměry.

T440s – opravdu prémiový

Teď bych se chtěl věnovat sumarizaci toho, co dělá z T440s “prémiové” zařízení, prémiový pracovní Ultrabook. Inu, budu upřímný, ani já sám jsem netušil, jak moc se T440s od zbytku skupiny liší a co všechno nového a moderního se Lenovu – aniž by si toho člověk všiml – podařilo vtěsnat do jeho těla. “Prémiový” je T440s vlastně především díky konstrukci, resp. použitým materiálům. Konstrukce totiž využívá nejmodernějších poznatků načerpaných během tvorby ThinkPadu X1 Carbon: odlehčené materiály z uhlíkových vláken (víko i základna) doplněné o hořčíkové kompozity. Díky tomu má T440s oproti T440 (se “starší”, tradičnější konstrukcí) o pěkných 200 gramů méně. Pokračovat můžeme displejem, který nabídne až Full HD rozlišení s obrazovkou IPS, na kterou je radost se dívat (ačkoliv standardní HD+ varianta je stále bídná, leč pro mě nezbytná). No a také TrackPad je hodnotnějšího provedení, protože stejně jako u jeho vzoru, ThinkPadu X1 Carbon, používá jeho skleněnou, nikoliv plastovou verzi. To vše sice může z popisu vypadat jako drobnosti, malichernosti, ale jakmile zařízení uchopíte do ruky (a potom sáhnete po takřka stejném T440), poznáte jak váhový, tak “materiálový” rozdíl na vlastní kůži. A možná (jako já) už po T440 znovu nesáhnete. A nebo naopak ano – třeba zjistíte, že vám T440s oproti T440 nenabízí tolik vylepšení, aby stálo za to si (nemálo) připlatit.

Za zapůjčení ThinkPadů T440 a T440p děkujeme Lenovo Exclusive Store v Plzni!