Yoga Tablet 2 10″: První Android, který nevyhodím z okna!

Nemám rád Android a tři roky s ním tomu nepomohly. Dostal jsem ale Yoga Tablet 2 10″, který ve mně něco zlomil – pořád nemám rád Android, ale tenhle tablet je tak dobrý, že i přesto ho používám.

Zbytečně dlouhý úvod…

Vždycky jsem často měnil mobily, jsem už prostě takový (a nikdy se to nesetkávalo s kladným ohlasem u maminky, později partnerky, ani dnes se toho moc nezměnilo) – jen jednou v životě jsem měl jeden mobil dva roky, „střední doba výměny“ se obvykle pohybovala mezi 6-12 měsíci. Díky tomu si troufnu tvrdit, že jsem dostatečně prověřil většinu mobilních operačních systémů od uzavřených Nokií (ach 3330!), Siemensů (vzpomínám na Siemens Fan Web), Sony Ericssonů (ach K800i!) či Linux/Java hybridů od Motoroly (ach RAZR2 V8 se safírovým sklem!), přes Symbian, Windows Mobile, až po Android (verzí 2, 3, 4), od kterého jsem rád, úspěšně a k mé maximální spokojenosti utekl k Windows Phone.

Zpočátku jsem byl z Androidu nadšený – otevřený systém, kupa aplikací, rozsáhlé nastavení a možnosti. Jenže jednojádro (ať slabší nebo silnější) nestačilo. Dvoujádro a 1 GB RAM už pak taky ne… A tak bych mohl pokračovat. Nechci tento systém hanit, chápu, jaké má výhody a potenciál, ale jeho největší výhoda, otevřenost, je taky jeho největší nevýhodou a pro mě jeho hřebíček do rakve. Ve světě Androidu platí, že „co pes, to jiná ves“, ať už se bavíme o zařízeních samotných, jejich launcherech, uživatelských rozhraních, ale i o samotných aplikacích (z pohledu člověka, který používá unifikované systémy, jako je iOS nebo Windows Phone, je nepochopitelné a velmi frustrující, proč má jedna aplikace menu tady, druhá tady; proč v jedné aplikaci vyvoláte podržením položky menu a v jiné se nestane nic; proč má jedna aplikace ikonu hranatou, jiná kulatou; proč má jedna aplikace plastické widgety, jiná ploché a další průhledné…).

Nyní máte zhruba představu, jak jsem se asi tvářil, když mi v ruce přistál Yoga Tablet 2 10″ s Androidem…

Když zařízení převáží nedostatky systému

Už od uvedení první generace Yoga tabletů jsem věděl, že se Lenovu podařilo uvést na trh něco jedinečného, něco, co opravdu má smysl a geniálně jednoduchý, ale přesně díky tomu efektivní nápad – onen jedinečný válec, za který se zařízení skvěle drží (nelze srovnat s jakýmkoliv jiným tabletem), vejde se zde zároveň praktický stojánek (dnes i věšák), slušné repro a velkoryse silná baterie.

Přesto ve vzduchu ale visel odér onoho zeleného robota, který v mých očích všechny ty skvělé nápady a vychytávky přebil a já stále oddaloval první zapnutí tabletu. Nakonec jsem to však udělal, přičemž mě mile překvapil nový, jistý chod zapínacího tlačítka a jeho elegantní bíle osvícení okolním prstencem. Pro jednodušší psaní na softwarové klávesnici (protože tu kupu účtů a jejich hesel prostě přidat musíte, aby měl tablet nějaký smysl) jsem otevřel stojánek, který má příjemně plynulý chod s jasnou aretací. A světe, div se, na softwarové klávesnici se najednou dalo celkem pohodlně psát (až na občas až tragicky neznalý slovník v systému) – to je něco, co jsem u tabletu dodnes nezažil.

Protože tablet nebudu používat jen já sám, ale (výjimečně) ho do ruky vezme i přítelkyně (která má však k Androidu v podstatě stejný vztah jako já), velmi mě potěšilo, že Android celkem obstojně zvládá více uživatelů – tablet mi hned na začátku dal možnost vytvořit jich více, přepínám je tak snadno na zamykací obrazovce.

Velký nezvyk je uživatelské rozhraní od Lenova, které mi prostě nevyhovuje. Vždycky jsem měl rád (a z Windows Phone či Windows 8/8.1 jsem na to zvyklý dvojnásob), když byly oddělené aplikace, které jsem si dal na domovskou obrazovku (plochu, nabídku start, případně tomu říkejte, jak vám velí vaše návyky), tedy takové, které často používám, od všech aplikací. Jsem uživatel, který má v notebooku, tabletu i telefonu desítky aplikací, ale používám z nich pravidelně jen několik, ostatní třeba zapínám jen při obdržení notifikace. To Lenovo launcher zcela potírá a všechny nainstalované aplikace „cpe“ na plochu. Lze nainstalovat launcher jiný, ale nakonec jsem si zvykl a vždy se vrátil k původnímu, protože je odladěný a na tabletu běhá plynule. Jen ty widgety jiných aplikací…

Výkon, multimédia

10″ Yoga Tablet 2 má v kombinaci s Full HD (resp. WUXGA) rozlišením opravdu jemné – alespoň pro mě víc než dost – zobrazení, leč mám dojem, že Android s ním neumí dobře pracovat, nebo je problém jinde. Stále mám pocit, že se systém jakýsi rozmazaný, webové stránky se ale zobrazují (subjektivně) hezky ostře. Displej jako takový je IPS, rozhodně ne nejvyšší kvality, ale funguje dobře. Mile mě potěšily režimy zobrazení a zvuku (které sice nenechávám automaticky přepínat – mám rád kontrolu), kdy je možné přepínat ladění obrazu (studenější barvy, syté/výrazné barvy, režim na čtení – obraz je méně agresivní pro oči) i režimy rozšíření Dolby. Naopak ale jako u mnoha jiných Android zařízení od Lenova bojuju s automatickou regulací jasu, která má občas nepochopitelné tendence příliš ztlumovat jas.

Když už jsem zmínil Dolby, musím zmínit i zvuk jako takový. Ač nemá Yoga Tablet 2 10″ subwoofer (jako větší, projektorová sestřička Yoga Tablet 2 Pro), nabídne dva reproduktory ve válci, které – musím uznat – hrají na tablet velmi solidně, to ani nemluvě o vylepšení Dolby, které z nich dostane skutečně maximum – neměl jsem problém se sledováním seriálů u jídla, občasným pouštěním hudby nebo Skype. Dolby dokáže ladit zvuk i ve sluchátkách a mám pocit, že celkem obstojně.

Lidi dnes asi řeší foťáky. V mobilu to chápu, v tabletu ne. Přesto jsem ale foťák v Yoga Tabletu 2 10″ samozřejmě vyzkoušel a zklamaný jsem rozhodně nebyl, spíš naopak. Ale focení s tabletem je pro mě stejně pořád činnost ze soudku „zvláštní“.

No a výkon? Android má tendenci se zpomalovat sám o sobě, to není nic nového (a ubíjí mě, že pokaždé, když tablet zapnu, nainstalují se alespoň tři aktualizace aplikací), ale na jeho poměry je Yoga Tablet 2 10″ dobře a celkem svižně použitelné zařízení, které mě nebrzdí. Líbí se mi inteligentní správce běžících procesů a zabezpečení Lenovo Security HD. Herní výkon neznám, hraju jen certifikované Xbox hry a těch na Android moc není. Prý ale běží GTA: San Andreas na maximální detaily plynule.

Použitelnost – když válec kraluje

Už v úvodu jsem zmínil všem dobře známý válec, což je vlastně středobod galaxie Yoga Tablet, okolo kterého se vše ostatní točí. Když sedím u televize nebo cestuju a chci se podívat na internet, přečíst si nějaký zajímavý článek, pohodlně uchopím tablet za válec do levé ruky a pravou nerušeně roluju, zadávám adresy a klikám na odkazy (ještě si mohu přepnout na režim obrazu pro čtení). Sedím-li na hotelu ráno či večer u stolu či na posteli a už nemám sílu ani náladu vytahovat notebook, vyřídím e-maily díky podstavci (kloubu) na tabletu i se softwarovou klávesnicí (nedávno jsem to tak týden na zahraniční pracovní cestě provozoval). Pouštím si Simpsonovi k večeři? Není problém – stojánek se slušnými repro poslouží skvěle. Zatím jsem nepoužil nové oko ve stojánku pro zavěšení, ale to jen proto, že jsem měl vždy smůlu na příliš velké věšáky (kuchyně, pracovna, dopravní prostředky). To jsou všechno věci, které s běžným tabletem prostě tak pohodlně nedokážete, nebo nedokážete vůbec.

No a pak přijde na řadu vnitřek válce – opravdu giganticky velkorysá baterie. Psal jsem o týdenní zahraniční cestě a vyřizování mailů ráno a večer, plus nějaké krátké cestování a poslouchání hudby. Za celý týden jsem tablet nenabíjel a po příjezdu ukazovala baterie 48 %. Čili 18 hodin výdrže, o které Lenovo básní, je naprosto reálná a bez problému dosažitelná hodnota. I přesto, že jsem o dlouhé výdrži věděl, vyrazila mi dech.

Jen kdyby s Windows!

Tablety Yoga jsou geniálně vymyšlená zařízení (jen ta „třináctka“ s projektorem je na mě už fakt moc velká). Jsou tak dobrá, že se kvůli nim vracím k mnou nenáviděnému Androidu skoro každý den, protože jsem s lepším tabletem nikdy nepracoval, resp. tablet Yoga je prvním tabletem, se kterým si umím představit každodenní život. Verze s Windows musí být dokonalé!