Haswell vs Broadwell architektura: Co je nového?

Broadwell je nová (pátá) generace procesorů Intel. Ta bude pohánět většinu nových notebooků a stolních počítačů. Uvidíme v dalších měsících, kde všude tyto procesory uvidíme. Lidé si příchod strašně přejí. Včetně nás.

Broadwell je pátou generací populární řady procesorů Core od Intelu, která by nám měla ukázat, jakým směrem se chce Intel v budoucnosti ubírat. Vyplatí se ale nákup takto vybaveného počítače, nebo si v klidu vystačíme s minulou (čtvrtou) generací Haswell? To se vám budu snažit v tomto článku přiblížit.

„Tik ťak“

Intel své produktové řady aktualizuje co rok až 18 měsíců. Pokaždé se ale nemusí jednat o zcela novou architekturu.

Vše je podřízeno plánování „tik ťak“ (v angličtině Tick-Tock), něčemu, co Intel představil už v roce 2007. Co ale ono „tik ťak“ znamená? Jestliže upgrade v jednom roce přinese zcela novou architekturu, další rok se pak nese jen v duchu dotváření té stávající, a to typicky formou zmenšování. Zmenšování architektury obecně znamená vyšší účinnost, i když to nemusí nutně znamenat (radikální) nárůst výkonu. A přesně toto se koná i v našem případě… Haswell byla nová „zásadní“ architektura, Broadwell je pak jen dotvoření a zmenšení Haswellu. Haswell byl tedy „ťak“ – nová architektura, Broadwell je „tik“ a Haswell trochu více zefektivnil.

Intel se chystá do meziprostoru

Když jsme u otázky zmenšování – jak je na tom tedy Broadwell? Zmenšování architektur se nese v duchu zmenšování tranzistorů, ze kterých se procesor skládá. Haswell architektura využívá 22nm tranzistory, oproti tomu Broadwell využívá 14nm tranzistory. Když se podíváme zpět do roku 2006, kdy byly představeny první Core procesory, tak se velikost tranzistorů pohybovala na úrovni 65 nm. V těchto 8-9 letech jsme prodělali pořádný kus v inovacích, procesory jsou nyní de facto třetinové.

Pokud se ptáte, jak velký je asi 1 nm, rád vám odpovím. Představte si lidský vlas. Ten má tloušťku přibližně 90 tisíc nm. Pokud si představíte tranzistory, pak vás musí okamžitě napadnout, že jsou neuvěřitelně malé, dokonce i ty nejstarší. Právě tranzistory jsou tím spouštěcím mechanismem, který nám dovoluje vypočítávat nejsložitější matematické a logické funkce. Procesor se s nimi pak už jen „vypořádá“. V moderních CPU je takových tranzistorů více než miliarda.

Proč je tenkost IN?

Proč je kolem Broadwellu takový „hype“? Hlavně proto, že je až o 30 % účinnější než předchozí generace. „Bere“ si o 30 % méně energie, ale přitom poskytuje o chlup více výkonu na stejných frekvencích.

I Haswell byl neskutečně velký pokrok vůči Ivy Bridge. Díky Haswellu se opravdu konečně vyplatilo pořídit notebook, protože vydržel na baterii opravdu dlouho. Pokud se podíváme na to, co dokázal Haswell, představte si, že Broadwell je ještě o něco dále. Dokonce i ty nejmenší optimalizační řešení mohou vyústit v obrovský nárůst výdrže.

S Broadwelly bychom se mohli dostat na potenciálních 15 hodin výdrže, možná i více! To ostatně dokazuje ThinkPad X250 s výdrží až 20 hodin (reálně testováno!). Přichází doba, kdy notebooky ve výdrži předčí nynější tablety?

Odstartuje Broadwell revoluci?

U Broadwellu nepůjde samozřejmě jen o výdrž na baterii. Můžeme se také konečně posunout ve vývoji displejů v noteboocích.

V posledních letech notebooky lehce zaostávaly za telefony a tablety, je to bohužel tak… Pokud máte dobrý telefon a průměrný laptop, je docela dobře možné, že displej vašeho telefonu bude mít více pixelů než notebook. Když se nad tím zamyslíte, je to celkem k pláči…

Vyšší efektivita také zaručí to, že i notebooky s menší baterií budou moci mít skvělé displeje s velkým rozlišením a přesto se to nijak extrémně neodrazí na snížené výdrži. Nelze sice očekávat, že v levných noteboocích hned najdeme 4K obrazovky a podobně, nicméně i tato možnost tu do budoucna je. Naše displeje konečně nebudou vypadat jako Minecraft – kostičky!

Broadwell bude tedy hlavně důležitý pro tenké notebooky, které budou chtít využít displeje s extrémními rozlišeními.

A jak je to s grafikami?

Všechno se netočí jen kolem procesorového výkonu a baterie – zaměříme se i na grafický výkon. Core procesory nejsou jen procesory, jsou to výpočetní jednotky, které obsahují i grafická jádra. Zkratka, která označuje jak CPU, tak GPU, se souhrnně nazývá APU. Jsou to tedy jednotky, které nabízí procesorový i grafický čip v jednom.

Grafický výkon samozřejmě také závisí ale především na tom, jakou variantu procesoru si zvolíte. Je zde velký rozdíl mezi nejlevnějšími Core i3 a top modely Core i7. Je ovšem pravda, že nárůst výkonu bude znatelný v každé cenové kategorii.

Předpokládá se, že Broadwell procesory budou využívat jmenovitě tyto grafické čipy:

• Intel HD 5500
• Intel HD 6000
• Intel Iris HD 6100

Jména nám tedy sice nic moc neřeknou, není tomu tedy potřeba věnovat tolik pozornosti. Nová grafická jádra by však měla být až o 20 % efektivnější a výkonnější, a o to tady jde především!

Je také možné, že budou integrovaná grafická jádra natolik výkonná, že by mohla zahýbat s trhem levnějších dedikovaných grafických karet. První testy výkonu naznačují, že se výkon posunul až o neuvěřitelných 40 %, nicméně si na skutečné závěry raději ještě počkejme.

Kdy dojdou nové Broadwelly?

Některé procesory architektury Broadwell jsou už tady, jedná se především o Core M procesory, které budou cílit na zařízení, kde nebude potřeba enormní výkon, ale půjde především o výdrž na baterii (viz Yoga 3 Pro). Těšit se samozřejmě můžeme i na bezvětráčkové přístroje 2v1. Rok 2015 bude rok Broadwellu.

Ne všechny modely procesorů budou dostupné ihned. Na některé verze musíme ještě nějakou dobu počkat. Jako první přijdou procesory typu Y, U a H. Toto označení bylo použito již u Haswell architektury.

Procesory typu Y jsou přímo určeny pro ty nejméně výkonná zařízení, která pro svůj běh nebudou vůbec potřebovat větráčky. Tyto procesory jsou naprosto nevhodné pro použití v noteboocích. Zkuste na nich chvilku pracovat s RAW formátem souborů a nebudete šťastní ani vy, ani počítač, tomu věřte. Nicméně právě takto nízkovýkonná zařízení budou mezi prvními, která se objeví.

Asi nejdůležitějším typem bude právě typ U… Tento typ čipů bude bude pohánět ultrabooky roku 2015. I v tomto případě se sice jedná o nízkonapěťové čipy, nicméně poradí si bez problému i s náročnou editací fotek a videí. Zároveň se stávají notebookovým standardem, a to i ve výkonných strojích.

Pro opravdové fajnšmekry tu pak bude typ H… Budou to ty nejvýkonnější čipy, které budete moci sehnat. Jejich hlavní uplatnění bude především v desktopových herních bestiích a dalších nástrojích, kde tolik nepůjde ani tak o spotřebu energie, ale o opravdový výpočetní výkon.

Rozjezd Broadwellu je bohužel trochu pomalejší, protože se Intel potýkal s pár problémy, hlavně v oblasti zmíněného zmenšování architektury. Proto se trochu prodlužují i sekvence upgradu notebooků výrobců.

Co bude následovat po Broadwellu?

Je jasné, že se Intel u Broadwellu nemůže zastavit a není tedy tajemstvím, že má již plány na jeho nástupce, dokonce i s pojmenováním.

Nová generace se má jmenovat Intel Skylake a bude to plnohodnotný nástupce Broadwellu. Skylake bude obsahovat novou architekturu, nicméně pořád na 14nm výrobním procesu.

První odhady dávají tušit, že nárůst v oblasti grafického výkonu bude v případě Skylake ještě o dalších 50 % posunut. Vždy je ale důležité sledovat efektivitu čipů, než na surový výkon.