Základní diagnostika počítače

Dnes si ukážeme, jak udělat základní zátěžový test a přečíst SMART hodnoty disku. Námětem toho článku je stále rostoucí zájem o řešení problémů na fóru, ovšem bez znalosti těchto základních postupů se těžko radí.

StressTest

Co budeme potřebovat? V první řadě něco, čím budeme monitorovat teploty, osobně se mi osvědčil HW Monitor, ale je možné použít různé jiné alternativy. Dále software, který dokáže synteticky vytěžit všechna jádra procesoru na 100 %, takže OCCT nebo (pokud nemáte .NET Framework) stačí Orthos. Na vytížení grafické karty použijeme FurMark nebo Kombustor. Vzhledem k nestálosti odkazů některých serverů schválně neuvádím odkazy, ale najít dané programy je otázka minuty ve vyhledávači.

Jak správně testovat? Je to jednoduché, bude se jednat minimálně o hodinovou kombinaci Orthosu (Small FFTs – stress cpu) + FurMark (GPU Stress Test) a budeme sledovat hodnoty teplot. Výhoda u HW Monitoru je ta, že zoborazuje aktuální a Min/Max teplotu. Aktuální a minimální je pro nás nezajímavá, jediné, co nás zajímá, je maximální hodnota. Pokud použijeme OCCT, tak nám po hodině testování (nebo kolik si nastavíme) vyhodí grafy s průběhem frekvencí, napětí, atd….

Zde zvolíme položku GPU Stress Test

Nastavení

Průběh testování

Tady budeme sledovat především hodnotu MAX

Takže nyní už víte jak na to když někdo chce znát teploty Vašeho stroje. Tohle je jen jeden z mnoha způsobů jak notebooku/pc „zatopit“. Důležité je si uvědomit že jakákoliv náročnější hra většinou nevytíží CPU a GPU na 100%, proto je vhodné při podezření na přehřívání použít tento postup.

SMART

Tady je situace trochu horší. Pokud máme jen podezření, že není něco v pořádku, můžeme použít CrystalDiskInfo, ten nám v hezkém kabátu ukáže, co je a co není v pořádku. Ovšem je potřeba si uvědomit, že je to univerzální nástroj, který může některé hodnoty špatně interpretovat. Viz obrázek. Vždy je lepší použít přímo SW od výrobce disku.

Chybná interpretace hodnot

Protože může nastat situace, že notebook/PC „nejde ani zapnout“ (tím myslím to, že nenaběhne operační systém, ale disk je vidět v BIOSu), ukážeme si, jak si vytvořit bootovací flash disk a nabootovat např gParted, který je součástí UBCD, které vřele doporučuji mít vždy po ruce, protože je to mocný nástroj, schopný vyřešit spoustu problémů, a to díky velmi velkému množství programů, jež obsahuje.

1. Stáhneme a nainstalujeme si Rufus / Unetbootin
2. Stáhneme UBCD
3. Připojíme flashdisk
   

   1. umístění vašeho USB 2. volba ISO 3. najítí konrétního ISO 4. startujeme startem :)

   

   Linuxová verze
4. Vybereme obraz (*.iso) a také USB disk, poté stačí kliknout na OK
5. Restartovat notebook/PC
   

   Zvolíme – Default settings (pokud nemáme jiné přání)

   

   Zvolíme – PartedMagic
6. Ve většině případů pomocí klávesy F12 zvolit dočasné bootovací medium – vaši připravenou flashku.
7. Spustíme PartedMagic -> default setting
8. Až budeme na ploše -> DiskHealth ->  vybereme disk, který nás zajímá, v mém případě Samsung -> dvojklik -> identity – základní info -> Attributes -> View Output -> a teď buď klasicky označit vše a zkopírovat, nebo si můžeme výstup uložit jako .txt
   

   Smart hodnoty v „surové“ podobě

   

   Základní info

   

   Vybereme požadovaný disk

   

   Disk Health

A máme SMART hodnoty, které nám prozradí velmi mnoho informací o našem SSD/HDD. Pomocí této speciální distribuce se nám může podařit opravit rozbitý souborový systém, upravit velikost oddílů, nastavit příznaky, atd… Ale o tom zase jindy.