Universal USB 3.0 to VGA/HDMI Adapter: HDMI a VGA do kapsy pro každého

Od Honzy Solaře z amerického Lenova jsme obdrželi vzorek nového zajímavého příslušenství – jedná se o velmi kompaktní USB 3.0 adaptér s DisplayLink technologií, který poskytne de facto jakémukoliv Windows zařízení s USB portem HDMI a VGA výstup. Co na něj říkáme?

Je tomu už několik let, co nám Lenovo poprvé ukázalo technologii DisplayLink díky svému adaptéru USB to DVI. DisplayLink je totiž (velmi jednoduše řečeno) technologie, která dokáže jakýkoliv USB konektor proměnit v obrazový výstup s vysokým rozlišením. Už tenkrát nás technologie zaujala, ale v dobách slabých mobilních procesorů, netbooků a USB 2.0 konektorů stále ještě měla své mouchy. DisplayLink totiž funguje tak, že na USB portu emuluje grafický výstup. Ten nepočítá grafická karta v zařízení, ale procesor, následně ji převodník v adaptéru samotném přetransformuje v obrazový signál takřka libovolného formátu (analogové VGA, digitální DVI či obraz i se zvukem skrze HDMI). Technologie je tedy závislá na rychlosti procesoru a USB. Díky „superrychlým“ USB 3.0 portům a moderním procesorům se tak již DisplayLinku netřeba bát.

Na test k nám dorazil zcela nový adaptér (Lenovo Universal USB 3.0 to VGA/HDMI Adapter, PN: 4X90H20061) přestavený koncem března, který v České republice zatím není k mání. Nabízí nejnovější verzi DisplayLink technologie, rychlé USB 3.0 rozhraní a výstup pro analogový VGA a digitální HDMI obraz i se zvukem. Adaptér je velmi kompaktní a je užitečný hned z několika důvodů: kromě toho, že dokáže v podstatě jakémukoliv zařízení s Windows a USB 3.0 konektorem doplnit dnes již často chybějící plnohodnotné grafické výstupy a už téměř raritní analogové VGA, přijde vhod i častým prezentujícím, kteří zrovna na notebooku nemusí mít ten pravý konektor pro připojení k projektoru (HDMI a VGA jsou nejčastější), případně se naopak může stát povinnou výbavou každé prezentační místnosti.

Balení, vzhled

Univerzální USB 3.0 VGA/HDMI adaptér v podání Lenova se celkem logicky hlásí spíše k té profesionální části portfolia. Znalce Think zařízení a jejich příslušenství proto nepřekvapí stroze kartonové balení pouze s bílým štítkem informujícím o tom, co se skrývá uvnitř, a kompletně černé provedení adaptéru jako takového. Ten je ideálně skladný, v podstatě se jedná o několikacentimetrový USB 3.0 kabel s malou černou plastovou krabičkou na konci, která je tak akorát velká, aby z ní mohly vést dva zmíněné obrazové konektory a oba kabely mohly být zapojeny zároveň.

Praktické zkušenosti

Řešení DisplayLink má své nesporné výhody, ale také nevýhody. Technicky znalejší čtenář si je již vyvodil z úvodních odstavců, nyní si je řekneme „na plná ústa“.

Nevýhody

Veškeré nevýhody pramení z podstaty řešení – namísto toho, aby grafická karta spočítala obraz a hned jej po přímé lince poslala na displej zde máme v tomto případě hned několik mezičlánků a mezikroků (ať už se jedná o komprimaci na procesoru a zatěžování USB linky, kterou rovněž řídí procesor, případně o přenos přes USB samotný nebo dekódování a převod do VGA či HDMI obrazu, vždy jsou potřeba početní operace, které zatěžují zařízení a zdržují zobrazení).

Moderní implementace DisplayLink je sice inteligentnější a mnohem lépe optimalizovaná, a tak je ve většině případů zpoždění zobrazení nerozeznatelné, a dopad na výkon pouze drobný, při náročnější práci s obrazem však jednoznačně na určité nepříjemnosti narazíme. Vše závisí především na množství obrazu, které se mění – budeme-li klasicky pracovat ve Windows, dost pravděpodobně nepoznáme rozdíl mezi „opravdovým“ obrazovým výstupem a emulací DisplayLink. Připojíme-li však dva monitory, na kterých pustíme HD film, kromě foukání ventilátoru a vyššího zahřívání zařízení můžeme narazit i na mírné prodlevy v obrazu či jeho mírné „sekání“.

Řekněme si to v číslech – ke své T440s (s nízkonapěťovým ULV procesorem Core i5 Haswell) jsem přes tento USB 3.0 adaptér připojil dva Full HD monitory (HDMI a VGA) a na obou pustil HD video z YouTube. Aktivní byly celkem tři displeje včetně toho v notebooku. Zatížení procesoru v takové zátěži bylo stabilně 30-60 %, notebook foukal a zahříval se, rychlé změny obrazu vykazovaly na displejích připojených přes DisplayLink mírné snížení snímkové frekvence. Za běžné práce bych však ani se dvěma připojenými monitory rozdíl nepoznal. Na základě tohoto příkladu bych proto upozornil, že slabá zařízení (např. s procesory Atom) mohou mít při náročné obrazové činnosti s USB 3.0 VGA/HDMI adaptérem výkonnostní problém; běžnou práci si ale i v tomto případě umím představit.

Výhody

Jak to tak ale bývá, výhody i v tomto případě celkem jasně převažují. Když pominu zcela jasnou výhodu v podobě možnosti dostat dnes již těžko dostupné obrazové konektory do takřka každého moderního zařízení tak, že při většině činností nebude uživatel schopen poznat rozdíl mezi nativním a tímto emulovaným výstupem obrazu, nabízí technologie DisplayLink ještě jednu příjemnou výhodu, která je spíše vedlejším produktem, ale možná o to zajímavějším, protože není na první pohled známá – obrazové výstupy DisplayLink vám žádným způsobem neomezí výstupy nativní. Jinými slovy – grafické karty (zvláště ty mobilní) mají typicky omezený počet současně připojených obrazovek. Výstupy DisplayLink se vždy počítají nad počet výstupů, které zastane samotný notebook. V mém případě bych mohl k notebooku s jediným DisplayLink adaptérem připojit až 5 výstupů (displej notebooku, miniDP, VGA na notebooku + HDMI a VGA na DisplayLink adaptéru). Jednoduše řečeno – můžete připojit tolik obrazovek, kolik „utáhne“ váš procesor.