Historie rodiny notebooků IBM/Lenovo ThinkPad: 1995-1999

V druhém dílu seriálu o historii notebooků ThinkPad se zaměříme na období před rokem 2000. Jak vypadaly ThinkPady z té doby?

Vývoj mezi roky 1995-2000

Pokračující vývoj nových technologií přinesl s miniaturizací komponent nové možnosti. Zvyšoval se výkon, rostla také výdrž na nabití a notebooky začaly pomalu získávat dnešní vzhled. Důležitým aspektem byla ale především integrace: v noteboocích se objevovalo stále více konektorů a postupně už nebylo třeba nosit u sebe mraky redukcí, popř. jich stačilo méně. Ruku v ruce s tím se začaly objevovat první, skutečně moderní operační systémy, které dovedly možnosti nových počítačů patřičně využít. Co naplat, že Windows 95 nikdy nevynikaly kdovíjakou spolehlivostí a stabilitou (čest výjimkám), oproti předchozím operačním systémům skutečně přinesly radikální posun. Nesmíme zapomenout také na neúspěšný, na svou dobu ale velmi moderní operační systém OS/2 přímo od IBM.k

Rok 1995 znamenal také příchod technologie CardBus. Šlo o menší šachtu (obdobnou modulární šachtě UltraBay), pro kterou se postupně objevovalo mnoho druhů příslušenství. Přínosem byla možnost snadného rozšíření konektivity (síťový konektor, sériový port, později i konektory USB). Největšího rozšíření se ale dočkaly bezdrátové síťové karty, které po umožnily notebook připojit k internetu všude, kde byl mobilní signál. Šachta CardBus se poprvé objevila u ThinkPadů 760/ED/EL/ELD.

Detail CardBus v některém z výrazně novějších ThinkPadů

Co se zmíněného notebooku týče, ten byl velmi zajímavý ještě v jedné věci: přišel s designem „nadzvedací“ klávesnice. Tento kontrukční prvek měl zvýšit pohodlí uživatele při práci.

Za představení ale stojí také několik speciálních, dávno zapomenutých kousků. Jedním z nich je drobounký ThinkPad PC110. Slovo drobounký je skutečně na místě: se svými rozměry 158x116x36 mm a hmotností 715 gramů (včetně baterie a harddisku připojenému přes PCMCIA) byste jen těžko našli podobně maličký notebook. Podobně jako některé zajímavé kousky v předešlém díle našeho seriálu, i tento se prodával pouze v Japonsku. Zvláštní je také chybějící TrackPoint, takto miniaturnímu zařízení to ale nelze vyčítat. Povězme si o něm něco více: základem byla intelovská 486SX taktovaná na 33 MHz a 4 MB operační paměti. 4,7“ DSTN displej pracoval za podpory 512 KB grafické karty CT-65535. Notebook měl integrovaný modem, IrDa 1.0 a až 260 MB harddisk. Samoozřejmostí byla podpora replikátoru portů, který umožnil připojit klávesnici i myš skrze PS/2, SXDA monitor a další periferie přes paralelní a sériový port. Lze jen spekulovat, proč se PC110 nikdy nedočkal nástupce. Podle mého tento koncept padl za oběť nastupujícím zařízením PDA.

V roce 1995 se na trhu objevily také první ThinkPady s procesory Pentium. Od té doby získávaly procesory Intel postupně větší a větší prostor, až o mnoho let později procesory IBM vytlačily úplně.

O rok později spatřil světlo světa ne až tak výrazný notebook, podle mého však předznamenal designový směr, kterým se měly ThinkPady vydat na dalších 10 let. Řeč je o přenosném notebooku ThinkPad 560, který se objevil na americkém trhu v květnu 1996. Dělal se dvou rozměrech, zákazníci měli na výběr mezi 11,3“ a 12,1“ variantou, obě s 800×600 displejem. Pokud bych mohl tento notebook od pohledu přirovnat k nějakému novějšímu modelu, bez váhání bych jej přirovnal k ThinkPadu X41.

Jelikož byl rok 1996 jinak na novinky poměrně chudý (vyjma modelu 560 prakticky docházelo pouze k omlazení starších modelů), představíme si model ThinkPad 365. Modely postavené na tomto základu se s různými obměnami vyráběly v letech 1993-1998. Představovaly levnější variantu k „sedmičkové“ řadě (první generace např. postrádaly TrackPoint). Varianty se lišily dle přídomku v názvu, na výběr bylo z modelů –E, ED, X a XD. Nejvyšší model, 365XD byl v nabídce ve dvou úhlopříčkách (10,4“ a 11,3“). Poháněl jej procesor Intel Pentium 120 společně s 8 MB RAM a až 1,08 GB pevným diskem. Jako nejvyšší model nabídky byl vybaven také (tehdy ještě nadstandardní) CD mechanikou. V Německu byl k dostání za 5400 marek, čili zhruba tehdejších 96000 Kč. Všechny modely ThinkPad 365 navíc dostaly navíc zdarma licenci na kancelářský balík IBM Lotus.

Roku 1997 si společnost IBM připsala další prvenství: ThinkPad 770 se stal prvním notebookem na světě s integrovanou DVD mechanikou. Díky technologii UltraBay II ji bylo samozřejmě možné vyměnit za jiný druh příslušenství v závislosti na tom, co uživatel potřeboval (CD, floppy mechaniku či adaptér pro připojení dalšího pevného disku).

Roku 1998 se na trhu objevili první dva zástupci nové generace iSeries, modely ThinkPad iSeries 1410 a 1450. Ačkoliv by označení nabádalo k prvním 14“ ThinkPadům, vyráběly se ještě s 12,1“ TFT obrazovkou. Jejich typickým znakem byl nezvykle tvarovaný palmrest (plastový díl pod klávesnicí, kde si mnohdy nezdravě pokládáme dlaně, od toho název). Perforovaný palmrest byl (pravděpodobně) originálním řešení určité neergonomie, podobně jako některé „zvlněné“ stolní klávesnice. Zajímavým prvkem je také čtveřice dedikovaných kláves na ovládání multimédií (na přední hraně přístroje). Řada ThinkPady iSeries nahradily starou, třístovkovou řadu jako levnější, méně výkonné notebooky. Notebooky byly k dostání byly s novými Windows 98.

Američtí diváci (možná i na jiných trzích) mohli toho roku také zahlédnout poněkud bizarní reklamu k modelu ThinkPad 365XD. Celý spot se nese v typicky devadestátkových barvách, přehnané ukecanosti a dosti vyhraněným hudebním doprovodem, za který by se nestyděl pravděpodobně ani Frank Schöbel. Podívejte se sami.

V období 1995-2000 se u ThinkPadů objevily ještě další prvky, které se později staly standardem a typickými poznávacími znaky. Jednou z těchto věcí bylo uvedení mobilní dokovací stanice UltraBase pro model ThinkPad 560. Tento dok se oproti běžným typům lišil tím, že svými rozměry nepřesahoval půdorys základny notebooku. Rozměrově tedy tvořil s notebookem jeden celek, což z něj učinilo přenosné příslušenství. Z dnešního pohledu působí úsměvně poznámka, že součástí dokovací stanice byly i kvalitnější reproduktory. Disketová mechanika byla dokonce zaměnitelná za druhou baterii, čímž šlo dále zvýšit výdrž na nabití. Koncept modulární baterie se udržel až do roku 2012.

Druhou výraznou novinkou bylo uvedení lampičky ThinkLight. Ta byla umístěná ve víku nad displejem a poskytovala slabé světlo, čímž umožnila pohodlnou práci po tmě, neboť uživatel nemusel hledat klávesy poslepu. Podobně jako UltraBase se na svém místě udržela až do roku 2012, tedy 30. řady ThinkPadů. Poprvé se objevila v srpnu 1999 u modelu ThinkPad iSeries 1400. Tento ThinkPad se svým bratříčkům poměrně vzdaluje čtyřmi nezvykle pestrobarevnými klávesami v levé horní části klávesnice. Tato sada, nazvaná jako Easy Launch buttons, přinesla možnost volitelně si vytvořit klávesové zkratky k nejčastěji používaným funkcím (např. otevření internetového prohlížeče). Za zmínku stojí také novější procesory Pentium III, až 256 MB SDRAM či pevné disky s kapacitou až 12 GB. Technologie šly vpřed a notebooky už dávno nebyly pouze nepříliš použitelné těžké cihly s blikající příkazovou řádkou.

Rok 1999 znamenal konec jedné éry. Nesl se zejména ve znamení masivního nástupu ThinkPadů iSeries. Na trhu se objevila spousta modelů iSeries 1400, 1500 a 1700. Společně s nimi se objevila poslední generace průkopnického ThinkPadu 700, model 770Z či třístovkové modely 390E a 390X. Značka ThinkPad se měla s novým tisíciletím značně změnit a vlastně nastavit standardy, které se udržely po dalších deset dlouhých let. O tom ale více až v příštím díle našeho seriálu.