Jak Intel a ThinkPad vrátily hlas profesoru Stephenu Hawkingovi

V polovině osmdesátých let se zdálo, že život Stephena Hawkinga (1942 – 2018) skončí předčasně. Během výletu do Ženevy prodělal světoznámý fyzik pneumonii, která zdevastovala jeho už tak křehké tělo. Když ležel v bezvědomí a připoutaný k ventilátoru, lékaři dospěli k závěru, že mu není pomoci a opatrně navrhli jeho první manželce, Jane Wilde, aby zvažovala jeho odpojení od přístrojů.

Ale Hawking přežil nemožné už předtím. V 21 letech mu bylo diagnostikována ALS (amyotrofická laterální skleróza), což je onemocnění nervového systému, které oslabuje svaly a ovlivňuje fyzickou kondici. Lékaři mu řekli, že bude žít jen pár let. V té době ještě pracoval na „Stručné historii času“ – průlomové práci, která pomohla kosmologii představit obyčejným lidem – zatímco Jane trvala na tom, aby byl Hawking převezen domů do Cambridge.

Tým

Následovalo zázračné, ale velmi složité zotavení. Lékaři provedli tracheotomii, která Hawkingovi zachránila život, ale připravila ho o hlas. ALS mu znemožnila psát a bez schopnosti mluvit se obával, že nikdy nedokončí svou knihu. S pomocí společnosti Intel a neuvěřitelné dávky odhodlání začal profesor Hawking dlouhou sérii pokusů a omylů ve snaze najít technologii dostatečně rychlou, aby udržela krok s jeho myšlením.

Zpočátku komunikoval pomocí systému primitivních karet. Pak byl vyvinut program, který mu umožnil psát stisknutím tlačítka palcem. Pomocí rudimentárního syntezátoru dokázal mluvit, což mu umožnilo zveřejnit „Stručnou historii času“, které se prodalo více než deset milionů výtisků. Vzhledem k tomu, že ALS postupovala, Hawking ztratil schopnost pohybovat palcem a přešel na psaní pomocí svalu na tváři a infračerveného tlačítka připojeného k jeho brýlím.

V roce 2011 byl profesor Hawking frustrovaný nemožností rychle psát a požádal spoluzakladatele společnosti Intel Gordona Moorea o pomoc. Společnost Intel od počátku devadesátých let podporovala profesora Hawkinga v oblasti počítačového vybavení. Moore okamžitě vyslal tým do Cambridge. V týmu byla i Lama Nachmanová, ředitelka Intel Anticipatory Computer Lab v Silicon Valley.

Nachmanová byla šokována, když zjistila, kolik času potřebuje Hawking k provedení těch nejjednodušších činností. Mohl napsat jen jedno, možná dvě slova za minutu a kvůli špatnému rozhraní mu trvalo čtyři minuty, než otevřel jednoduchý soubor. Byl tu génius, který dokázal vysvětlit původ vesmíru, ale byl omezen zastaralou softwarovou platformou.

Tým sršel špičkovými nápady, od systémů sledování očí až po technologii čtení aktivity mozku. Ale po několika měsících průzkumů si Nachmanová uvědomila, že Hawking nechce radikální změnu. Koneckonců fyzikovi bylo v té době 70 let a používal stejný systém po většinu svého života. Takže výzva byla v otázce: jak může zařídit, aby jeho známé rozhraní fungovalo rychleji a efektivněji?

Právě tehdy vyvinuli ACAT, sadu nástrojů Assistive Contextually Aware Toolkit založenou na Hawkingově řeči. „Bylo velmi těžké vést efektivní komunikaci a dělat to, co mám rád,“ řekl profesor novinářům v roce 2014. „S vylepšením jsem nyní schopen psát mnohem rychleji a to znamená, že mohu pokračovat v přednáškách, psaní článků a knih a samozřejmě mluvit s rodinou a přáteli mnohem jednodušeji.“ Hawkingova rychlost psaní se více než zdvojnásobila. Soubor, který dříve otevíral čtyři minuty, otevřel teď za méně než deset sekund.

V létě roku 2015 společnost Intel bezplatně poskytla asistenční software veřejnosti. V prvním týdnu bylo staženo 10 000 licencí pro tuto open-source platformu. Najednou získaly tisíce lidí trpících onemocněním motorických neuronů po celém světě nový způsob komunikace.

„Problémem mnoha pomocných technologií je to, že jsou drahé a nedosažitelné,“ říká Nachmanová. „Lidé mi posílají e-maily, kde píšou: Tolik jsem chtěl komunikovat se svými blízkými a teď konečně můžu.“ Její hlas klesl a krátce se zastavila, aby se dala dohromady. „Právě tehdy si skutečně uvědomíte vliv, jaký máte.“

Spolu s vývojem ACAT sestavila společnost Intel tým, aby zajistil, že bude Hawking vybaven nejlepším dostupným hardwarem. Tento tým sídlící v Oregonu je veden inženýrem Travisem Bonifieldem, který začal pracovat s Hawkingem v roce 2001 – ještě před začátkem éry tabletů. Bonifield byl nejprve nucen koupit si notebook a „kompletně ho rozebrat a přestavět na tablet“, aby se vešel na Hawkingovo invalidní vozík.

Tato adaptace byla geniální, ale ne bez problémů. „Všechno bylo navrženo na míru, takže pokud se něco pokazilo, museli jsme vše rozebrat a dát znovu dohromady,“ říká Bonifield. „A pokaždé, když jsme něco rozebrali a sestavili zpět, objevil se jiný problém.“

Zatímco tým Nachmanové začal v roce 2011 předělávat Hawkingův software, Bonifield se pustil do Hawkingova hardwaru. Vyměnil starý systém za konvertibilní tablet Lenovo ThinkPad X220t. Tablet se hezky vešel na své místo, měl víc než dostatečnou rychlost a vynikající displej viditelný i za denního světla.

„Stephen trávil hodně času venku a s těmito notebooky byl schopen vidět obrazovku i na slunci,“ říká.

Až do Hawkingovo nedávné smrti aktualizoval Bonifield notebook Lenovo každé dva roky. Hawking používal ThinkPad Yoga 260, model, který si vybral v roce 2016. Po celou dobu byla klíčová kritéria spolehlivost a odolnost. „Stephen hodně cestoval a jeho systém musel fungovat,“ říkál David Rittenhouse, strojní inženýr projektu Hawking. „Nemohli jsme ho vyvézt na pódium a mít problém.“

Po letech raných experimentů, úspěchů, neúspěchů a zkoušení byla údržba hardwaru dokončena, říká Bonifield, což umožnilo soustředit se na vytváření a rozšiřování dalších funkcí. Rittenhouse se spojil se Sound Research, jejíž generální ředitel Tom Paddock navrhl zvukové systémy pro Grateful Dead a Stevieho Wondera. Paddock vytvořil pro Hawkinga nový systém v roce 2016 a nejnovější nastavení zahrnovalo přední kameru, takže Hawking mohl vidět i to, co je za notebookem.

Hawking pracoval až do konce a pokračoval v budování svého vyčerpávajícího výzkumu černých děr, počátku vesmíru a problému informovanosti o černých dírách. V roce 2016 spolu s kolegy Malcolmem J. Perrym a Andrewem Stromingerem publikoval článek nazvaný „Jemné vlasy na černých dírách“, ve kterém předpokládal, že informace z předmětů pohlcených černými dírami existují v „měkkých supertranslačních vlasech“, které zůstávají na obzoru poté, co černá díra zanikne. Jejich práce nadále udržuje astrofyziky po celém světě vzhůru dlouho do noci.

Pro tým společnosti Intel bylo poskytnutí hlasu Hawkingovi projektem na celý jeho život. „Nikdy jsem nebyl člověkem, který by byl ohromen celebritami, ale je těžké nebýt ohromen, když čtete Hawkingovo životní příběh.“ říká Bonifield. „Jednalo se o více než jen o poskytnutí výpočetní techniky Stephenovi. Pomohli jsme někomu, kdo byl světovým pokladem v komunikaci se světem.“