Lenovo Tab P10 (první pohled)

Tablety mají mezi počítači zvláštní postavení. Díky svému efektivnímu vzhledu útlé obrazovky jsme je vídali v různých sci-fi filmech už dávno předtím, než masově dorazily po roce 2010 na trh. Určitý čas potom byly klasickým vánočním dárkem. Dnes mnozí říkají, že jsou přežité a argumentují jejich klesajícími prodeji i stále zmenšující se nabídkou výrobců. Je to ale pravda jen částečně. Ve skutečnosti jsme si tablety oblíbili téměř všichni, jen jsme si je spojily s chytrými telefony. Mnoho z nás tak dnes zcela samozřejmě nosí po kapsách a kabelkách plácačku, která by nám o dekádu dřív přišla směšně velká.

Přesto – anebo právě proto – část uživatelů zůstává u telefonů menší úhlopříčky a na pohodlnější konzumaci obsahu stále používá tablety. I ty se ale změnily, také narostly do velikosti. Dnes mají typicky velikost deseti palců. Já jsem si jeden z nich, nový Lenovo Tab P10, zapůjčil na testování. A ačkoliv jsem pár takových zařízení do rodiny pomáhal vybírat, sám jsem ho nikdy pořádně nepoužíval, takže tuhle zápůjčku chápu jako důkladné a osobní se seznámení. Vyplatí se dnes tablet koupit?

Klid, neházím ho z okna. Jen ho u něj fotím, protože je teď v zimě všude tma. A hlavně rozbít tenhle vyladěný kousek by bylo vážně škoda.

Hlavně aktuálně

Nová řada tabletů Lenovo, mezi které patří základní E10, střední třída M10 a právě testovaná P10 s nejlepší konfigurací, se na trhu objevila teprve nedávno – na začátku listopadu. Lenovo s ní odpovědělo na poptávku po tabletech s úhlopříčkou 10,1“ a s pojetím sdíleného tabletu zejména v rodinné domácnosti. Tím se řeší onen výše zmíněný problém s phablety (plácačkami napůl cesty mezi telefonem a tabletem) a činí tablety opět lákavými: Velká obrazovka je už skutečně pohodlná na používání a díky možnostem sdílení mezi uživateli stačí jedno zařízení pro všechny. Za mě je to docela dobrá reakce na aktuální požadavky trhu na tablety

Sklo a kov. Být to panelák, vypadal by hodně luxusně. Ale i jako tablet vypadá luxusně. Za mě cajk.

Parametry

Veliká obrazovka má jemné rozlišení 1920 x 1200, které opravdu bohatě postačuje k detailnímu zobrazení, aniž by zbytečně zatěžovala grafickou kartu. Výkon dodává osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 450, který se sice prodává už rok, ale pořád představuje velice solidní a oproti minulým generacím výrazně rychlejší výpočetní jednotku, takže by se neměl zadýchávat ani teď, ani během následujících let. Zvuk si můžete poslechnout hned z čtyř (fakt ze čtyř) reproduktorů, které jsou ve čtyřech rozích. Aplikace a data se vám vlezou na 64GB disk, který můžete doplnit microSD paměťovou kartou. Paměť má velikost nadprůměrných 4 GB.

Přední kamerka umí snímat s rozlišením 5 a zadní 8 milionů pixelů, což je méně, než nabízí většina dnešních telefonů střední třídy, ale na základní focení to pořád ujde. Kapacita baterie je 7 000 mAh a Lenovo slibuje solidních 20 hodin používání. Co se konektivity týče, je zde WiFi, Bluetooth a dokonce i GPS, což nepovažuji osobně za nutné, ale třeba ho někdo využije i na tabletu.

Shrnuto podtrženo se jedná o velmi dobrou výbavu, která skutečně odpovídá vyšší třídě tabletů. Přesto se ale jedná o zařízení poměrně levné (v závislosti na konfiguraci se nyní pohybuje od sedmi tisíc výše) a jako takové by mohlo být úspěšné. Pěkný je i vzhled, zepředu i zezadu je použito sklo a doplňky po bocích jsou vyvedeny v kovu.

Jedna věc jsou samozřejmě papírové parametry, druhá věc je zkušenost. To první jsem představil, to druhé představím za čtrnáct dní, až podrobím tablet každodennímu používání. Můj první dojem je, že vše je svižné, plynulé a dobře vypadající. Více řeknu v plné recenzi a tím se mi snad podaří zodpovědět i v úvodu položenou otázku, zda se taková věc vyplatí pořídit.

Sklo je i zezadu. A taky kamerka s přisvětlovací diodou. Ty jsou ale schované v rohu a tváří se, že tam nejsou.