Miniseriál o 2v1: Na cestách

Dnes se v pokračování miniseriálu o životu s oddělitelným 2v1 podíváme na to, jak se s takovým zařízením, konkrétně 12″ Miixem 720, cestuje.

Jak jsem zmiňoval, aktuálně mám kvůli práci dva domovy – zhruba 75 % času trávím v zahraničí, ale obvykle jednou za měsíc se na pár dní vrátím do Čech (které stále považuju za svůj opravdový domov). Necestuji už tak příliš často (průměrně 2-3 lety za měsíc), nicméně jsou i týdny, kdy sedím v letadle skoro každý den. Asi nepřekvapí, že do první nebo business třídy se nepodívám (leda při problémech s rezervací, kdy mě kvůli chybě bookingu či aerolinky přesadí, to už se mi ale dlouho nestalo), no a protože dlouhých letů zažívám jen minimum, cestování v economy se dá označit mnoha slovy, ale „pohodlné“ mezi nimi není. V dnešním článku se budu snažit zaměřit na celý cestovní proces, od chvíle, kdy vyrazím z domova, až do momentu, kdy dorazím do zahraničního domova.

Miix 720

Miix 720

Důvod je, doufám, jasný – zařízení 2v1 si nepořídíte domů na stůl, to byste se těžce přepočítali, ale hlavně si dobrovolně ztěžovali práci (domů na stůl spíš Yogu A940). O zařízení 2v1 má smysl přemýšlet v případě, že potřebujete být s počítačem v pohybu a mít velkou flexibilitu v tom, co na něm budete dělat a jak jej budete používat – 2v1 tablet s oddělitelnou klávesnicí, ideálně ještě vybavený perem, má totiž tu výhodu, že může u klienta na stole či v zasedačce fungovat jako notebook, na stavbě či ve výrobě vezmete jen tabletovou část (a pro jistotu do kapsy strčíte pero, kdyby bylo třeba udělat si poznámky nebo kreslit do fotky), na malém meetingu s pár kolegy, kde není projektor, v režimu stojánku ukážete prezentaci, doma si při vaření pustíte video nebo Skype. S notebookem můžete na polovinu těchto aktivit zapomenout, nebo je budete dělat velmi neohrabaně a s nutností mnohem většího místa.

V autě

Jedete (třeba taxíkem) na letiště. Pokud nemáte tu výhodu, že bydlíte kousek od Ruzyně, máte před sebou ne zcela krátkou cestu. V mém případě, z Plzně, je to zhruba hodina, během které – máte-li časně ráno energii a nervy – můžete udělat trochu práce. A pokud se bavíme o práci, mám samozřejmě na mysli režim notebooku s připnutou klávesnicí a touchpadem, dotykově ještě pracovat neumím…

Tady v samotném použití či principu funkce samozřejmě není žádný rozdíl oproti klasickému malému notebooku (12″ ThinkPad X zde odvede stejně dobrou práci). A to jak v běžném autě či taxíku, tak dodávce či minibusu. Ale přeci tu je oproti notebooku rozdíl, který spočívá v celé konstrukci 2v1 a opěvovaném stojánku (na podobný problém jsem narážel už s ThinkPad Helix) – protože je celá váha zařízení soustředěná (v tomto režimu) v „displejové“ části, je třeba výklopný stojánek, který drží „displej“ na místě. Vyklopený stojánek vyčnívá z displeje. Nezvětšuje tím celkovou hloubku zařízení, ale zvětšuje tím nutnou velikost podložky, protože právě dosedací plocha je větší – notebook má dosedací plochu maximálně shodnout s velikostí jeho základny, zde si centimetry připočítejte.

Velikost podložky Miix 720 vs. X280

Takže kvůli stojánku potřebujete o 10-15 cm hlubší podložku. To ještě nedělá velké problémy na stole, ale na klíně už ano. Je navíc jasné, že čím větší úhel (víc „položený“ tablet), vím víc dodatečného prostoru potřebuje. Do toho stojánek logicky dosedá poměrně tenkou hranou, takže po delší práci (dle tloušťky kalhot) budete mít otlačená stehna.

Na druhou stranu má tahle vlastnost oddělitelných 2v1 jednu jasně nespornou výhodu v létě – zařízení dosedá minimální plochou a veškerý hardware, který se zahřívá, je v displeji a obvykle vyfukuje směrem nahoru, takže oproti notebooku nebudete mít takový problém se zpocenýma nohama.

Na letišti

Ani na letišti se nic oproti běžné funkcionalitě notebooku nemění, ale platí vše, co jsem napsal o autě – projdete check-inem, pasovou kontrolou, bezpečnostní kontrolou a sednete si u brány, abyste si napsali nějaký ten e-mail (nebo se jen podívali na internet). Ano, stehna budou otlačená, jinak fungujete stejně jako s kompaktním notebookem. Snad jen s tím rozdílem, že 2v1 bude lehčí než většina notebooků.

Ale když se zahájí nástup a udělá se fronta, vy můžete v klidu sbalit věci do batohu či příručního zavazadla (včetně klávesnice), nechat si v ruce jen tabletovou část přepnutou do dotykového ovládání a pokračovat třeba ve čtení článku či zpráv, než na vás dojde řada. Pak i během příchodu do letadla a na sedadlo můžete ve čtení pokračovat (případně, máte-li tu nevýhodu, že létáte letadly, která nepodporují „rukáv“, můžete číst i v autobuse, než všichni cestující nastoupí a než se vyřídí veškeré papírování nutné před odjezdem).

V letadle

Velký rozdíl nastane v letadle. Economy třída zvláště menších letadel je velmi stísněná, takže se mi osobně nedařilo příliš dobře pracovat ani na 12″ notebooku. Netvrdím, že to nejde, jde to a nejednou jsem to také praktikoval, ale žádný zázrak to není, lokty roztažené (pokud vedle vás nikdo není), nebo v horším případě zaražené v sedačce (se 14″ strojem a větším můžete skoro zapomenout – vždycky lituju všechny, kteří se tam ten notebook snaží naskládat a ohýbají displej, případně mění polohu klávesnice tak, aby to „nějak šlo“).

V letadle spíš obvykle poslouchám hudbu, případně sleduju filmy (nebo spíš seriály, pokud tedy offline režim Netflixu zázračně zafunguje), nově jsem začal hrát (Solitaire, Wordament a jiné nenáročné dotykovky). A přesně na to je tabletové 2v1 úplně geniální – odepnete klávesnici, displej se stojánkem položíte na nohy či stoleček a máte volné pole působnosti. Díky odepnuté klávesnici zabírá minimum místa a bez problému jej nastavíte do polohy, ve které se buď pohodlně sleduje, nebo dobře hraje. Na rozdíl od notebooku vás totiž neomezuje základna s klávesnicí, která tlačí displej směrem do sedačky před vámi, takže jej buď musíte mít v nepohodlném úhlu, nebo musíte klávesnici se základnou zvednout. Obojí celkem nepohodlné.