ThinkPad P1 – výkonné monstrum s drobnými zápory

Hledáte prvotřídní notebook s nehorázným výkonem a se vzhledem, který neurazí? Dostal se mi do rukou ThinkPad P1, který může být tou správnou volbou. Škoda jen větších (pro někoho menších) chybiček.

Testovaná konfigurace

Testovaný notebook byl vybaven čtyřjádrovým (virtuálně však osmijádrovým procesorem) Intel Core i5 8400H s taktem 2,5 GHz (v turboboost až 4,2 GHz). Co se grafiky týče, k dispozici mi byla integrovaná Intel UHD Graphic 630 a dedikovaná Nvidia Quadro P1000. Data jsem ukládal na 256GB SSD a pro běžící aplikace bylo k dispozici 16 GB RAM. Tomu říkám výkon v nenápadném balení.

Displej

K 15,6“ IPS FullHD panelu bych měl pár výtek. Dokázal bych si představit vyšší maximální jas a vadilo mi, že si displej lehce měnil jas dle zobrazovaného obsahu (pokud na obrazovce převládala bílá barva, jas se zvýšil, při černé naopak snížil). Za celou dobu testování jsem nepřišel na to, zda a jak lze tuto funkci vypnout. Lenovo se chlubí 99% pokrytím barevných prostorů sRGB a AdobeRGB, tudíž by barvy měly být opravdu věrné. Nemám kalibrační sondu, tudíž mi nezbývá nic jiného než údajům od výrobce věřit, ale nebál bych se na tomto displeji upravovat fotografie. Víko (trošku s větším úsilím) otevřete jednou rukou a nezdálo se mi moc pevné. Když jsem byl s notebookem venku, bylo vidět, jak s ním vítr lehce hýbe. Navíc se dá poměrně lehce ohnout.

Rozhraní a konektory

Co se konektorové výbavy týče, Lenovo zde nenechalo nic náhodě. Na levé straně nalezneme proprietární nabíjecí konektor (což je trošku škoda, u takového stroje jsem očekával nabíjení přes USB-C), 2× Thunderbolt 3 (v USB-C), HDMI 2.0, miniEthernet (gigabitový) a kombinovaný 3,5mm jack pro sluchátka nebo mikrofon.

Na straně pravé nalezneme zámek Kensigton, 2× USB 3.1 Gen 1 a čtečku SD karet. Volitelně je možné dosadit slot pro Smart Card. Co se týče WiFi, zde byl osazen čip Intel Wireless AC 9560, který zvládá jak 2,4GHz, tak i 5GHz pásmo (802.11ac) s teoretickou maximální rychlostí 1,73 Gb/s. Je v něm i integrován Bluetooth 5.

Zpracování, dojmy, klávesnice

Až na volnější víko displeje je notebook kvalitně zpracován, nezaznamenal jsem žádné vrzání či jiné neduhy. Jeho povrch je vyroben z hliníkové slitiny, pokud nebudete mít vyloženě zpocené ruce, nevšimnete si na víku žádných otisků prstů. V pravém horním rohu naleznete zašedivělé značení ThinkPad s červenou diodou, která informuje o stavu zapnutí / uspání. Stejně jako i u mnou recenzované E590, tak i zde mi chybí indikace činnosti pevného disku. Proč, Lenovo, proč?

Co se zabezpečení dat týče, vedle TPM čipu je vám k dispozici i kvalitní čtečka otisků prstů (nad ní se nachází LED proužek – bílá barva znamená, že je čtečka připravena sejmout otisk, červená zase neúspěch). K mému překvapení rozpozná i lehce zpocené prsty.

Klávesnice má klasické rozložení, které známe z ostatních Thinkpadů, charakteristické je „prohození“ kláves FN a CTRL. Pokud by to někoho hodně štvalo, lze tyto klávesy softwarově přehodit. Noční pracanty potěší dvouúrovňové, rovnoměrné podsvícení bílé barvy. Na klávesnici se (po zvyknutí si) píše opravu dobře, má příjemný vyšší zdvih a je tichá. Lenovo klávesnice na Thinkpadech prostě umí a pro mě jako „psavce“ je to jedna z důležitých součástí notebooku. Za to – ostatně jako vždy – palec nahoru. Stejně jako u E590, tak i zde mi vadilo, že pokud zhasne displej a vy ho opět probudíte, klávesnice zůstane zhaslá a musíte ji manuálně „rozsvítit“.

Co se trackpointu a touchpadu týče, k prvnímu jmenovanému vám toho moc neřeknu, protože na trackpoint nejsem zvyklý a většinu času, co jsem měl notebook zapůjčený, jsem používal touchpad. Ten je dostatečně citlivý, nechybí mu podpora multidotykových gest. Ačkoliv jsem nainstaloval aktuální ovladače, scházelo mi ovládací centrum Synapticsu, kde bych našel rozšířené možnosti nastavení (nejen) těchto dotykových gest. Zapuštěné tlačítko touchpadu bohužel nelze stisknout v jeho horní ploše, což může vadit například při přesouvání souborů.

Co se týče reproduktorů, ty jsou umístěny na spodní straně notebooku. Díky vysoké kompresi audia se ztrácí veškerá dynamika a nepomůže tomu ani přehození Dolby režimů. Pro filmy a poslech hudby doporučuji připojit externí reproduktory. Navíc, pokud delší dobu nic nehrály (např. bylo ticho a někdo mi napsal na Facebook), ozvalo se lupnutí. Nad 60 % hlasitosti počítejte s přebuzením (zkreslením zvuku).

Na horní straně obrazovky se nacházela 720p webkamera s krytkou ThinkShutter a dva mikrofony. Jak kvalita webkamery, tak i kvalita mikrofonů mě nijak neohromila a na odbavení Skype hovorů bohatě postačí.

Ach, ty teploty…

Nad klávesnicí se nacházel vývod teplého vzduchu a dole notebook vzduch nasával. Chlazení na tomto stroji bylo značně poddimenzované. Při běžné kancelářské práci se větráky neozvaly, zato ale teploty procesoru vystoupaly až k 77°C! Ani při instalaci programů se větráky neroztočily, ačkoliv procesor šel již do throttlingu. Při benchmarku procesoru programem OCCT vystoupaly teploty až k 98°C a po dvou, třech minutách se notebook vypnul (každopádně to při dalších testech nevypadalo, že by to bylo zrovna kvůli přehřívání). Teploty základní desky byly značně podobné, jako teploty CPU (zřejmě bylo čidlo umístěno někde blízko), zato grafika se mimo zátěž držela někde mezi 50°C. Bylo by vhodné zmínit, že v průměru se při kancelářské práci pohybovaly teploty někde kolem 50°C, každopádně už nad 60°C by se dle mého názoru měly ozvat ventilátory, které by komponenty ochladily. Lenovo má vyřešenou termoregulaci u tohoto stroje dost podivně. Počítejte také s tím, že pokud budete mít notebook na klíně, bude vás hřát zespodu, vývod vzduchu (ačkoliv ventilátory nejdou) bude teplý a klávesnice bude vlažná. Chlazení se u tohoto stroje jednoznačně nepovedlo. Ale možná to je vinou předprodukčního kusu.

Další chyby už nebyly tak vážného charakteru, ale zmíním je – stalo se mi, že se mi počítač nevzbudil z režimu spánku a musel jsem ho vypnout „natvrdo“. Samotné probuzení ze spánku by mohlo být rychlejší a v případě připojení externího monitoru (přesněji při přepnutí z integrované GPU na dedikovanou) obrazovka problikla a zanedlouho se spustily ventilátory, které grafiku chladily. Zdálo se mi, že se spouštěly hlavně kvůli externí grafice než kvůli teplotě procesoru. Jako další mínus hodnotím ne úplně tichý chod. V noci, kdy jsem měl notebook zapnutý, byl slyšet takový divný zvuk. Dělalo to i při běžném scrollování napříč webem. Neodhalil jsem, co ho způsobuje.

Výkon a baterie

Pokud si budete pořizovat P1, tak to na 98 % bude kvůli jeho „vnitřnostem“. Grafika Nvidia Quadro P1000 není přímo určena na hraní, ale na různé výpočty, práci v CADech a renderování – to ale neznamená, že si na ní pár dobrých herních titulů nezahrajete. Ten výkon je prostě bombastický a ani já jsem nevyužil plný potenciál P1. Screenshoty z benchmarků vidíte níže, dovolím si ale jedno praktické srovnání – FullHD video při 50 FPS a bitratem 7,5 Mbps jsem na svém počítači s AMD A8-5600K & MSI R9 270X renderoval v Adobe Premiere Pro něco málo přes půl hodiny, tento notebook to zvládnul za poloviční čas (tj. 15 min) při běhu na baterii!

Baterii s kapacitou 80 400 mWh (tj. cca 5000 mAh) nabijete s přiloženým 135W adaptérem z 15-100% zhruba za hodinu a půl. Co se její výdrže týče, hodně závisí na jasu displeje a na činnosti, které na notebooku budete provádět. Neměl jsem problém dostat se na dvě, dvě až tři hodiny při náročnější činnosti (hraní, rendering apod.), při nejnižším jasu a noční práci (brouzdání po internetu, práce v kancelářském balíku) můžete počítat až s osmi hodinami výdrže. Při polovičním jasu se budete pohybovat mezi 6-8 hodinami.