Technologie RTX, Legion Y740 a Call of Duty: Modern Warfare

Jonáš Šafránek

2. 12. 2019 | 0

Do rukou mi přišla dvojice notebooků Y740 v obou vyráběných velikostech, tedy 15,6“ a 17,3“ a jelikož je tento model vybaven grafickou kartou s podporou funkce nVidia RTX, tento článek bude zaměřený především na tuto grafickou vychytávku, která už je pár měsíců k běžnému dostání právě v řadách RTX grafických karet od NVIDIE. Probereme základní princip a uvedeme si nějaké využití. Jako malý bonus článek obsahuje také praktický test notebooku a technologie na nově vycházející hře Call of Duty: Modern Warfare, takže se je na co těšit! V dalším článku se můžete těšit na test menšího z dvojice a také menší porovnání.

Ray-tracing

Ray-tracing je v poslední době velmi probírané téma a většina nejen hráčů, ale i grafiků už má tento termín buďto vrytý do paměti, nebo ho pravidelně používá. Pro ty, kterým je tento pojem stále neznámý, či nevědí o čem přesně je řeč, se pokusím alespoň stručně popsat, k čemu je vlastně tato funkce užitečná.

Velmi zjednodušeně jde o funkci, která se zaobírá výpočtem (vykreslováním) paprsků světla, tedy i stínů, aby se chovaly podle fyzikálních zákonů.

Princip RTX

Paprsky reálného světla se běžně od svého zdroje odrážejí a lámou. Po těchto odrazech vám dopadnou také do oka a dále světelnou informaci zpracovává mozek. Těchto paprsků, dopadajících nejen do vašeho oka, je však obrovské množství, tudíž by čistě po výpočetní stránce bylo nesmírně náročné zobrazit paprsky všechny. Systém RTX tak bere v potaz pouze podstatnou část paprsků, které dopadají čistě do oka (pohledu kamery). Respektive vyšle určitý počet paprsků z pohledu kamery, a u těch poté vypočítává, jak by se na daných paprscích chovalo reálné světlo. Nebere v potaz paprsky všechny jako v reálném světě, hlavně kvůli obtížnosti zpracování. RTX se zaobírá takovým množstvím, aby scénu dokázalo udělat pohlednou pro vaše oko, avšak bylo možné zobrazovat grafický výsledek v reálném čase. Udělá tedy jakýsi rastr paprsků, ne úplný obraz pro scénu a umělá inteligence poté upraví, doplní a vloží tento už upravený rastr do scény tak, aby to vypadalo, jako z reálné situace. Světlo tedy začíná vypadat a chová se jako podle fyzikálních zákonů. V tmavých místech jsou stíny hezčí, jelikož jsou opravdu tvořeny paprsky světla velmi podobně, jako by se to dělo v přirozeném prostředí. Celkově se v herním prostředí pak zdá obraz zamlženější, vše není tak ostré a výrazné jako předtím a hra dostává, ač to nemusí být na první pohled znatelné, reálnější vzhled.

Technologie bez RTX

Bez technologie RTX se musí už při vytváření grafického prostředí pro každou scénu naprogramovat/nastavit, kde se bude nacházet jaké světlo, případně stín. Je možné si například scénu zobrazit tak, jak by vypadala s reálným světlem, nejde to ale provádět v reálném čase, tudíž se pak po vymodelování takové scény jednotlivé kusy textur ručně překreslí a přidají se zde světla tak, aby to vypadalo přibližně jako reálná situace. S takovou scénou se pak setkáte například ve hře, kde světlo vypadá opět velice reálně. Není zde však taková úroveň přesnosti například při vložení cizího objektu do této grafické scény, jelikož na něj už nepůsobí světlo podle kterého byla scéna vytvořena (domalována). Odrazy od cizího tělesa už tedy nejsou tak hezké a ani na něm se světlo prostředí neprojeví tak, jako s technologií RTX.

Jak jsem již výše psal, tato technologie se zdaleka netýká pouze počítačových her, které dělá ještě více reálně vypadající než předtím. Uchytila se také v designování, projektování architektury a dalších grafických odvětvích. Díky této technologii, kterou už podporují mnohé z grafických programů, jsou grafické návrhy podobnější skutečnosti, lépe se zasazují do prostředí atd.

Legion Y740-17

Stačilo by s teorií, jdeme si ukázat, jak vypadá RTX v akci. Test proběhl převážně na větším z dvojice, o menším si brzy budete moct přečíst v dalším článku. Již dříve jsem notebook Y740 17.3‘‘ recenzoval, jeho plnou recenzi i s pohledem na Metro: Exodus (opět s RTX) si můžete zobrazit zde :

Legion Y740-17 Herní notebook s RTX (recenze)

Konfigurace :

CPU: Intel Core i7 8750H Coffee Lake
GPU: NVIDIA GeForce RTX Max-Q 2070 8 GB
RAM: 2 x 16 GB DDR4
Úložiště: 256 GB SSD + 2 TB HDD

RTX v Call of Duty: Modern Warfare

Notebook se s hrou popasoval vskutku hezky. S vypnutým RTX na jinak nejvyšší detaily se FPS pohybovaly mezi cca 110-70. Při zapnuté funkci RTX byl ukazatel na hodnotách cca 75-50. Na notebook opravdu velice dobrý výkon, pokud vezmeme v potaz 144Hz monitor, zážitek ze hry byl moc příjemný. Nezažil jsem žádně velké poklesy FPS a hra byla opravdu hezky plynulá i při 50 snímcích za vteřinu. Osobně jsem se během průběhu hrou na prvky ray-tracingu nijak zvlášť nesoustředil. Ve většině chvil jsem nebyl schopen čistě při hraní na první pohled rozeznat rozdíly, avšak jsou tu. Všimněte si například velkého rozdílu stínu pod poličkou.

RTX ON

RTX OFF

Při hraní kampaně bych jednoznačně doporučil mít RTX zapnuté, těch pár snímků za sekundu za to určitě stojí. Rozdíl tu tedy, jak jsem říkal, je. Grafika hry je ovšem tak povedená, že vypadá skvěle i bez zapnuté technologie RTX. Třeba při hraní Metra Exodus byly rozdíly znát mnohem výrazněji a samotná technologie dodala hře na kráse opravdu hodně. Zde rozdíl byl, ale méně patrný. Zde je například patrná změna v osvětlení zídky napravo.

RTX ON

RTX OFF

Na dalších obrázcích vidíme na pravé straně velký rozdíl. S vypnutým RTX zde okno vůbec neosvěcuje zeď naproti.

RTX ON

RTX OFF

Video z kratičkých úseků ve hře, na kterých lze jen opravdu těžce poznat rozdíl.

Celkově bych řekl, že RTX se v herním průmyslu musí dát stále nějaký čas. Hrám už tato technologie mnoho dává, avšak stále zde není mnoho titulů, které by ji podporovaly. Z vlastní zkušenosti jsem si ale i tak hraní s touto stále ještě novinkou obrovsky užil a nijak ji nezatracuji, potenciál je zde obrovský. Na první dvojici obrázků vidíme rozdíl v zamlžení prostředí, objekty v dálce nejsou tak ostré. Na druhé dvojici opět rozdíly stínu kolem improvizované postele a hlavně jedné z palet.