ThinkPad X1 Extreme Gen 2 (recenze)

Není tenké provedení druhé generace prémiového a výkonného 15″ pracovního notebooku ThinkPad X1 Extreme na škodu, pokud se zařízení zatíží? Jak funguje aktuální Nvidia Optimus? A co Linux?

Nadešel čas podívat se na ThinkPad X1 Extreme 2. generace trochu podrobněji a začnu hardwarovými specifikacemi, protože cokoliv jiného by tentokrát bylo nesmyslným předbíháním.

Konfigurace testovaného notebooku:

• CPU: Intel Core i9-9880H (2,3-4,8 GHz) – 8 jader (16 vláken), podpora virtualizace
• RAM: 32 GB DDR4 ve dvou slotech
• GPU 1: Intel UHD Graphics 630 (integrovaná)
• GPU 2: Nvidia GeForce GTX 1650 Max-Q 4GB (dedikovaná)
• Displej: 15,6″ 4K HDR OLED dotykový displej s podporou pera, svítivost 400 nitů
• HDD: 1TB NVMe SSD Samsung, volný slot pro druhé SSD
• Wi-Fi: Intel AX200NGW Wi-Fi 6 (802.11ax) + Bluetooth
• LAN: Intel 1Gbit (nutné použít RJ-45 dongle)
• Kamera: 720p HD IR kamera s mikrofonem (podpora Windows Hello)
• Konektorová výbava: 2× USB-C (Thunderbolt 3, PD), 2×USB 3.1, HDMI, kombinovaný 3,5mm jack, LAN (potřeba dongle)
• Čtečka paměťových karet: SD slot
• Čtečka čipových (smart) karet
• Baterie: integrovaná 80Wh Li-Ion baterie
• Rozměry: 36,2 × 24,7 × 1,87 cm
• Hmotnost: 1,7 kg + cca 400 g zdroj

Cenu snad radši ani nehádat, protože varianta s IPS displejem bez dotyku a s procesorem i7 je na Alze za 89 990 Kč, takže u tohoto modelu bych se nedivil stovce.

Zaměřením se jedná o notebook především na tvůrčí práci, tedy grafický design a podobně, nápovědou může být už podpora dotykového pera v kombinaci s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce a ne Quadro, které bývají využívány častěji v oblasti technických návrhů (CAD). Bohužel zmíněnému zaměření je podřízeno i provedení, které je na používání sice příjemné, ale vytváří omezení, kterými například řada pracovních stanic (P) trpět nebude.

Co tak se podívat dovnitř?

Jak notebook vypadá zvenčí, jsem zběžně ukázal v prvním pohledu a přiznám se, že jsem byl opravdu zvědavý, jak bude notebook s Core i9 v kombinaci s dedikovanou grafikou dělaný uvnitř. Asi nikoho nepřekvapí, že čtyřčlánková baterie zabírá přibližně třetinu zařízení. Bohužel jsem byl poněkud zklamán chlazením, protože nejenže je vyvedeno k pantu, ale na výkon procesoru mi teplosměnná plocha přijde docela malá, odhaduji ji na téměř stejnou jako je ve staré W520 – pravda, v trochu jiném rozložení. Je fakt, že vzhledem ke stejnému TDP procesorů obou notebooků a vyšším TDP grafiky ve staré cihle by to neměl být problém, ale to doopravdy ukážou až benchmarky a měření teploty povrchu notebooku.

Možnost upgradu operační paměti jsem zde předpokládal, ale i tak je v dnešní době milé v notebooku vidět dva paměťové sloty… Dalšími sloty zde jsou dva NVMe pro SSD disky, přičemž jeden je osazen Samsungem o kapacitě 1 TB a druhý je volný. Zajímavostí je, že u tohoto notebooku není chlazení SSD řešeno thermalpady na spodní kryt, ale naopak na základní desku. Vzhledem k tomu, jak NVMe disky umí topit, mě to překvapuje, ale snad lidi, co stojí za návrhem desky, ví, co dělají. Další M.2 slot je osazen Wi-Fi 6 kartou od Intelu.

Od konektorů drobná odbočka k doku…

Jak jsem již zmínil, i tento ThinkPad podporuje dokování přes Thunderbolt, tedy konektorem USB-C, na tom by nebylo nic až tak divného, kdyby nepožadoval pro plný výkon 135W zdroj. Takže jak notebook zadokovat a zároveň splnit požadavky na napájení, když USB-C power delivery má strop na 100 W? Inženýry z Lenova napadlo, že by se dal slim tip a USB-C chytit do společného pouzdra, které zajistí společné zapojení jak datového, tak napájecího konektoru, a z druhé strany tento kabel zapojovat do samostatně ložené dokovací stanice, čímž vznikla ThinkPad Thunderbolt 3 Workstation Dock Gen 2. Nápad je to pěkný a pokud se o ThinkPady zajímáte, tak už víte, že i docela starý, protože podobný systém dokování včetně viditelného oddělení napájecí a datové části používá například i ThinkPad S1 Yoga. Pravda, tehdy se to jmenovalo OneLink a datová část nevedla PCIe linky jako Thunderbolt, ale jen USB, obraz, zvuk a signál tlačítka vypínače na doku.

Poznatky z používání

Po nějaké době, co používám menší notebook, bylo sednutí před 15,6″ 4K displej, jak zajít do kina a ten dojem ještě zvýrazní, když nedáte na doporučení systému a zvětšení obrazu srazíte z navrhovaných 175 % na stovku. Nevěřili byste, kolik věcí se na ten displej najednou vejde, teda pokud nenosíte brýle, protože pak máte obrazovku plnou malých nečitelných blech.

Pozorovací úhly displeje jsou taky perfektní a černá na OLED displeji je prostě černá, takže jsem ji nefotil, protože by ve tmě bylo akorát vidět svítící tlačítko vypínače.

Klávesnici mohu jedině chválit, píše se na ní dobře s jistým stiskem, žádné hádání, jestli jsem klávesu stiskl, nebo ne, dvoustupňové podsvícení umožňuje bezproblémovou práci i za tmy. Co se týká polohovadel, tak mě chvíli mrzelo, že  TrackPoint opět není „klikací“, ale po chvilce hraní s notebookem a přivyknutí na fakt, že ač nepoužívám konvertibl, tak mám k dispozici dotykový displej, jsem si uvědomil, že TrackPoint i touchpad jsou pouhými doplňky pro úkony vyžadující současné použití myši a klávesnice. Daní za pohodlí dotykového ovládání je samozřejmě neustále zapatlaný displej, takže na soukromé použití paráda, ale před prezentací u šéfa či zákazníka je vyčištění prostě nutné.
K ovládání perem mohu jen říct, že je škoda, že v základním balení není přiložen stylus, protože by mě zajímalo, o kolik je ovládání s aktivním perem lepší než s pasivem. Předpokládám, že zejména úkony zahrnující tahy s minimálním tlakem, budou daleko jistější a přesnější.

Co pro mě bylo poněkud zklamáním, je výdrž na baterii, neříkám, že 6 hodin s i9 pod kapotou je málo, ale doufal jsem v něco víc. Předpokládám, že vinu na tom kromě použitého procesoru částečně má i přítomnost dedikované grafiky a nemožnost ji zcela vypnout. Ano, opravdu v BIOSu jsou jen možnosti Hybrid graphics, což je jen jiný výraz pro Optimus, a Discrete graphics, tedy provoz jen s GeForce 1650, přičemž mi vycházelo, že rozdíl mezi hybridem a samotnou GeForce dělal půl až tři čtvrtě hodiny. Vzhledem k tomu, že od doby W520 Optimus nijak moc nedospěl a uživatel musí pořád u některých programů ručně vynucovat běh pod dedikovanou grafikou a občas ani neuspěje, byla volba celkem jasná – obětovat půl hodiny výdrže ve prospěch pohodlnější práce. Jen tak pro informaci, Lenovo u tohoto notebooku uvádí výdrž až 14 hodin, jenže taky se dá najít nejnižšší konfigurace obsahující procesor Intel Core i5; předpokládám, že není potřeba rozvádět, které variantě ta dlouhá výdrž náleží.

Další věcí, která mě zaujala a ostatně jsem kvůli ní zmiňoval chlazení hned na začátku, je jeho nedostatečnost. Pro běžné použití je asi nejpraktičtější nastavit snížený nebo rovnou nejnižší výkon, přičemž pro kancelářskou práci bude sil pořád na rozdávání, ale větráky nebudou dělat kravál při každém otevření okna či načtení webu. Pokud hodláte využít výkon, který i9 nabízí, tak bych řekl, že záběr na pár minut a pak chvíli klid na dochlazení, je pro tento notebook asi ideální, ale pokud přijdete s něčím náročným a dlouhodobým, jako je komprese velkého množství dat nebo renderování videa, tak narazíte na dvě věci. První je throttling, při kterém padne maximální frekvence i třeba na 1,8 GHz, což je při šestnácti vláknech pořád slušné, ale zejména u komprese souborů je vidět, jak procesor ztratí dech. Druhou zmíněnou věcí je celkem nepříjemné ohřívání klávesnice v oblasti nad procesorem, tedy přibližně klávesy 6 a 7 a jejich okolí, kde teplota na chvíli přesáhla 50°C na klávesách (normálně taková čísla bývají jen na rámečcích kolem kláves), zbytek je minimálně o 7°C chladnější.
Mohu jen hádat, zda se jedná o vadu či vlastnost, nicméně sázím na vlastnost, protože z výdechů chlazení jde horký vzduch, a tak nepředpokládám nedostatečný přenos tepla z CPU na chladič. Problém vidím v tom, že vzduch z výdechů nemá moc kam jít. Na druhou stranu je tu možnost dokování a tedy pravděpodobně využití externí klávesnice v době, kdy se dá předpokládat maximální vytížení notebooku, navíc s možností umístění notebooku na stojánek pro pohodlnější přecházení mezi displejem notebooku a přídavným, což by mohlo vést i k lepšímu chlazení.

Vzhledem k tomu, že mi během testování tohoto notebooku došly na test další, pro změnu kompaktnější, dostal jsem možnost vyzkoušet i nabíjení pomocí USB-C, opravdu funguje. Při spuštění ovšem systém zjistí, že napájecí zdroj je slabý (65 W) a náležitě omezí výkon, aby notebook mohl fungovat a přitom se baterie nabila.

Hardware a benchmarky

Co šlo zjistit při používání, jsem už asi zjistil, takže je čas prohnat „Extréma“ pár testy a podívat se, co o něm poví naši staří známí CPU-Z a GPU-Z.

x1FireStrikeUltra

Zde si dovolím upozornit na výkon SSD, protože, co si pamatuju, tak už jsem v ThinkPadech potkal rychlejší, nabízí se tedy otázka, jestli se jedná opravdu o slabý kus, nebo je tato „rychlost“ způsobena ovladači nebo firmwarem.

Výsledky testů z PCMark a 3DMark můžete stáhnout zde.

A co linux?

Nebyl bych to já, abych nezkusil, jak se notebook bude chovat pod něčím jiným, než je Windows. Vzhledem ke zkušenostem s Nvidia Optimus jsem radši přepnul na dedikovanou grafiku a vypadalo to použitelně. Otisk prstu bohužel ještě nejde, ale co vím, tak funkční ovladače by měly být otázkou měsíce či dvou. Jinak celkově to poslední dobou vidím, že lepší volbou pro linux jsou buď notebooky stavěné na Intelu, ale bez Nvidie, tedy jen Intel procesor a integrovaná grafika, nebo úplně ideálně postavené na AMD a pak je jedno, jestli má integrovanou, nebo i dedikovanou grafiku.