Lenovo Legion 5-17ACH6H coby pracovní nástroj (recenze)

Už to je pár měsíců, co jsem psal první pohled na herní notebook Lenovo Legion 5-17ACH6H, takže asi nastal čas nějak pokročit… Když se podíváte na název článku, možná se budete divit, že motám práci k hernímu železu. Důvod je celkem prostý – počítač je pro mě univerzální zařízení, tuto službu dlouho poskytoval ThinkPad W520, jeho pozici v dubnu převzal tento Legion a vzhledem k tomu, že na tu zábavu poslední dobou nějak nebyl čas, tak holt začnu prací.

Konfigurace a parametry:

• CPU: AMD Ryzen 5600H
  
• RAM: 32 GB (po upgradu, továrně 16 GB)
  
• GPU 1: NVIDIA GeForce RTX 3060, 6 GB GDDR6
  
• GPU 2: AMD Radeon (integrovaná v CPU, z RAM přiděleno 4 GB)
  
• Displej: 17,3″ displej s rozlišením FullHD (1 920 × 1 080 bodů), technologií IPS, obnovovací frekvencí 144 Hz, 72% NTSC, 300 nitů, podpora Dolby Vision, AMD FreeSync Premium
  
• HDD 1: 500GB NVMe Western Digital (původní výbava)
  
• HDD 2: 2TB NVMe ADATA
• Bezdrátová konektivita: Intel Wi-Fi 6 (802.11 ax), Bluetooth 5.1
  
• Kamera: HD 720p s krytem E-Shutter
• Konektorová výbava: 1× USB-A 3.1 Gen 2, 3 x USB-A 3.2 Gen 1, 1× USB-C 3.2 Gen 2 (DisplayPort 1.4), USB-C 3.2 Gen 2 (DisplayPort 1.4 a USB-PD), HDMI 2.1, RJ45
• LAN: Realtek 1Gbps
• Čtečka paměťových karet: SD
• Baterie: 80Wh čtyřčlánková Li-pol
  
• Rozměry: 39,8 × 29 × 2,6 cm
  
• Hmotnost: 3 kg + 889 g zdroj
  

Zpracování

Pro dost lidí je herní notebook synonymem herního PC, který se ovšem lépe přenáší, takže je většinu času na stole, napojený na zdroj, myš a sluchátka atd. a jen výjimečně se ocitne v batohu a umožní svému majiteli fyzickou účast na nějaké té LAN party. Takže obvyklé požadavky jsou kladeny zejména na schopnost uchladit výkonné komponenty.

V mém případě je to trochu jinak a notebook si užije cestování až až. Hádám, že spoustu z vás napadne něco ve stylu: „To se ti s tou cihlou chce tahat?“ ale mně to ani nepřijde, do nedávna jsem v batohu nosíval ThinkPad W520 a často i s přídavnou baterií a samozřejmě nabíječkou, takže váha s devítičlánkovou hlavní a připojenou přídavnou baterií byla 3,3 kg, případně 2,7 kg bez přídavné baterie, ale přibližně půlkilový a celkem neskladný zdroj nebylo nějak čím nahradit.

Ale zpět ke konstrukci a zpracování – notebooky řady Legion jsou dělané tak, aby zajistily komponentám co nejlepší chlazení, výsledkem je konstrukce, kde část základny s chladiči a konektory přesahuje půdorys daný displejem. Někteří lidé do považují za blbost či hnus (už jsem zaslechl i srovnání s Fiatem Multiplou), ale z mého pohledu se jedná o šikovné řešení, protože chlazení není ničím, třeba displejem, omezováno a zároveň panty umožňují kompletní otevření displeje a částečně tedy navazují na konstrukční řešení starých ThinkPadů. Panty jsou pevné, ale nastavené tak, že nehrozí prohýbání displeje, alespoň ne, když jej berete za výstupek u kamery, otevírání za roh všeobecně nedoporučuju a u 17″ notebooků obzvlášť. Tuhost základny velmi slušná, nikde nic nevrže ani se neprohýbá a displej lze otevřít jednou rukou, ale samozřejmě otevírat za prostředek, 17″ displeje prostě na otevírání za rohy nejsou dělané.

Prostě když se na tento notebook koukám, tak mi připadne, že k zařazení mezi nové pracovní stanice z řady ThinkPad mu chybí čtečka otisků a hlavně TrackPoint, který zde často postrádám. Možná by mohl být i lepší přístup dovnitř, ale to už bych chtěl asi moc.

Klávesnice, touchpad a pár výtek k designu

Pokud bych hodnotil jen klávesnici, tak asi nemám co namítat – klávesy mají nízký, ale přesný chod, takže při psaní nemáte pocit nejistoty a nemusíte často kontrolovat, zda jste klávesu opravdu stiskli či nikoliv. Ze začátku mi dělal problémy orientační výstupek na klávese S, ač chápu, že na herní klávesnici má tento orientační bod svůj význam (základní pozice levačky je nad WSAD), ale při kancelářské práci to trochu mate, každopádně je to jen otázka zvyku. Co se týká kancelářské práce, tak samozřejmě numerický blok a pohodlné rozložení kláves bylo jedním z důvodů proč jsem zvolil 17″ notebook. Klávesnice samozřejmě disponuje i podsvitem, jedná se o standardní dvoustupňové bílé podsvícení, žádné RGB či podobné křiklavé výstřelky. Na druhou stranu musím uznat, že možnost změnit barvu podsvitu jednotlivých kláves může být užitečné pro odlišení klávesových zkratek či maker v některých hrách či programech, například pro editaci videa.

Touchpad je celkem velký, zarovnaný pro Lenovo typicky na střed mezerníku a ne palmrestu jako u jiných výrobců. Podporuje vícedotyková gesta a umožňuje i fyzický stisk, přičemž se rozlišuje stisk vlevo a vpravo představující levé a pravé tlačítko myši, klikací je jen přední část, tedy kraj blíž ke kraji notebooku.
Vzhledem k tomu, že zdroj dodávaný s notebookem je schopný dodat 300 W, taky něco váží, při práci častěji používám 100W USB-C nabíječku, kterou jsem zkoušel použít i v kombinaci s Lenovo Yoga 9 14ITL5. V případě Legionu naštěstí k rušení snímání touchpadu nedochází ani při použití originálního zdroje, což by bylo vzhledem k zapojení napájecího konektoru opravdu zvláštní a nejspíš by šlo o poruchu, tak ani při použití nabíjení přes zadní USB-C konektor, který by nějaké rušení přenést mohl. Prostě je zde vidět výhoda touchpadů fyzicky oddělených od zbytku palmrestu.

Zmiňoval jsem pár výtek, že. Jednou je výstupek na klávese S a co je tou další? Než budete číst dál, zkuste se podívat na fotky nových Legionů a zamyslet se, co by mohlo kazit pohodlí při psaní a možná i při dlouhém hraní… Tak co, už víte? No, pokud jste na to nepřišli, tak jde o ostrou hranu palmrestu. Opět budu srovnávat se starým ThinkPadem, který je z hlediska dlouhého používání řešen daleko pohodlněji, protože hrana palmrestu se obloukem svažuje dolů a tím pádem netlačí do zápěstí. Když se nad tím zamyslím zpětně, tak je to problém i nových ThinkPadů, ale tam se tento neduh neprojevuje tak výrazně, protože ThinkPady jsou vpředu tenčí než Legiony. Nicméně je vidět, že některé změny v designu nejsou zrovna prospěšné.

Obraz a zvuk?

Přítomni a v dobré formě, byť bych řekl, že ač je Legion větší a teoreticky by měl mít víc místa na slušné basy, tak si myslím, že hlubší tóny mu trochu chybí a výše zmiňovaná Yoga 9 má zvuk lepší. Osobně to přisuzuju skutečnosti, že u herního notebooku se víc sází na použití sluchátek, takže se nemusí až tak úzkostlivě hledět na tiché chlazení a špičkové reproduktory.

20210518 100650

Displej má na práci dostatečný jas, byť na fungování venku to moc není, k té se hodil jeden z „kolibříků“ s pětisetnitovým displejem. Co se rozlišení týká, tak ač se jedná jen o Full HD panel, je rastr dostatečně jemný, aby nepůsobil rušivě, pozorovací úhly jsou taky dobré, takže vhodně poslouží i třeba k prohlížení fotek z akcí s kamarády…

Konektory aneb co vše umí USB-C

Přestože mělo být USB jednotícím standardem konektorů pro připojování periferií k počítači, z označování jednotlivých variant se stal zmatek nad zmatky. Proto prvně popíšu konektorovou výbavu jen podle toho, co vidím, a detaily si nechám napotom.

Takže na levé straně máme konektory dva: kombinovaný 3,5mm jack vpředu a USB-C vzadu, tedy blíž k výdechu chlazení. Zadní část je očekávatelně na konektory bohatší – při pohledu zezadu jsou zde v tomto pořadí RJ-45, USB-C, 2× USB-A 3.0, HDMI, USB-A 3.0 a napájecí konektor, nad kterým je shora kontrolka nabíjení (svítí oranžově při nabíjení, nebo bíle po ukončení nabíjení). Pravá strana notebooku toho opět moc nenabízí, je zde kontrolka provozního stavu (zapnuto – svítí, uspáno – pomalu bliká), čtečka SD karet a nakonec USB-A 3.0.

No a teď je asi čas podívat se co všechno umí ta „céčka“ a jakých rychlostí by měly dosahovat všechny USB konektory.

Za předpokladu, že se dá věřit datasheetu, by měly USB-A konektory být verze 3.2 gen 1 a nabízet rychlost až 5 Gb/s a USB-C ve variantě USB 3.2 gen 2 a poskytovat tedy přenosovou rychlost až 10 Gb/s, kromě toho je v obou USB-C konektorech vyveden DisplayPort 1.4 a zadní konektor navíc podporuje standard Power Delivery, pokud se nepletu, tak by měl umět maximum, čili 100 W.

Vzhledem k vyvedení DisplayPortu do USB-C konektorů a navíc přítomnosti HDMI konektoru je teoreticky možné připojit k tomuto notebooku až tři externí monitory. Zatím je to teorie i pro mě, protože mám pro nedostatek monitorů problém tuto konfiguraci vyzkoušet, ale rozhodně se to nějak pokusím vyřešit a samozřejmě i napsat…

A co výkon?

Toho je na rozdávání, v podstatě se jedná o stolní mašinu do batohu, jen ta baterka zvládne podstatně víc než záložní zdroj, každopádně vždy funguje, že je buď výkon, nebo výdrž… Lenovo udává výdrž na baterii až osm hodin, můj dosavadní rekord je přibližně sedm hodin, ale zátěž téměř žádná – jas pod půlkou, kombinací Fn+Q nastaven nejnižší výkon (nastaveno na ticho), schéma napájení nastaveno na rovnováhu, zátěž v podobě prohlížení jednoduchých, převážně textových webových stránek. Dobu nabití do plna jsem zatím neměřil, ale to časem napravím a údaj doplním v druhé části recenze věnované Linuxu a hrám.

Jinak co se výkonu týká, tak si myslím, že by mohl být ještě vyšší, možná se toho s některou z následujících aktualizací BIOSu dočkám. Jde totiž o to, že nedávná aktualizace zpřístupnila přetaktování grafiky, což je samozřejmě fajn, ale u počítačů s procesory AMD Ryzen se dost výkonu dá získat zrychlením (přetaktováním) RAM pamětí nebo možná než získat výkon, je lepší říct „zpřístupnit potenciál procesoru“, protože Ryzeny, narozdíl od konkurence, z rychlých RAMek velmi profitují.

K výkonnostním testům samozřejmě patří i zjištění, jak zařízení topí, takže následuje stress test 3DMarku. Infrasnímky jsou pořízeny po přibližně osmnácti minutách běhu. Pokud vám vrtá hlavou, proč jsem nepoužil zátěžový test programu Cinebench, tak je to proto, že jsem ho použil, ale byl k ničemu. Přibližně čtvrt hodiny trvalo jen to, aby větráky přeřadily na dvojku, z vypozorovaných pěti rychlostí, a teplota povrchu se nezměnila.

K těm horkým místům na klávesnici musím říct, že se jedná o teplotu krytu a ne kláves, ty měly po celou dobu nanejvýš 40°C a to navíc v místě, kde se při hraní na klávesnici a myši obvykle nesahá. Za zmínku stojí i poslední infra snímek, který kromě výdechů chlazení ukazuje i část zdroje, ten se během testu ohřál na přibližně 40°C, takže má zjevně dostatečnou výkonovou rezervu a vydržel by notebook v zátěži napájet opravdu dlouho.

Soubory výsledků PCMarku a 3DMarku jsou tradičně zde.

Pár tipů k nabíjení

Jak už jsem zmínil na začátku a jak se dá vyčíst z popisu konektorové výbavy, notebook podporuje napájení přes USB-C, na práci tedy není třeba s sebou tahat 300W cihlu, ale stačí 100W USB-C nabíječka, v mém případě se jedná o AlzaPower G300, noťas vám sice vynadá, že používáte slabý zdroj, ale jede dobře.

To by bylo asi vše k práci v kanclu, ale co dělat, když vás práce vyžene do „terénu“? Nabízí se nabíjet v autě, Lenovo totiž nabízí 65W USB-C nabíječku do autozásuvky, což ale není žádná novinka, zmíněna byla v loňském článku na Lenovo Blogu CZ. Pravda, při použití s Legionem se dá buď nechat notebook vypnutý a během jízdy nabíjet baterii, nebo úřadovat z auta třeba při zastávce na rychlonabíječce, ale v ten okamžik se můžu rozloučit s nabíjením baterie notebooku, protože z 65 W většinou pro nabíjení moc nezbyde.