Recenze ThinkPadu X13s

Je to zhruba rok, co kolega testoval ThinkPad X13 2. generace, tak si možná říkáte, co tu straším s nějakým „eskem“. Důvod je prostý, písmenko „s“ značí procesor Qualcomm Snapdragon, takže zatímco X13 je obyčejný notebook, alespoň co se architektury týká, tak X13s je na první pohled obyčejný notebook s neobyčejnými vnitřnostmi.

To by na úvod bylo asi vše, tak hurá na něj…

Konfigurace a parametry:

• CPU: Qualcomm® Snapdragon™ 8cx Gen 3 SC8280XP Processor (3.00 GHz )
  
• RAM: 32GB LPDDR4x 4267Mhz
• GPU: Qualcomm^® Adreno™ 690 Graphics
  
• Displej: 13.3″ WUXGA (1920 x 1200) IPS,  400 nits,
• HDD: 1TB SSD PCIe gen4
• Bezdrátová konektivita: 802.11AX (2 x 2), Bluetooth 5.1
  
• Kamera:  FHD infrared (IR) Hybrid webcam
• Konektorová výbava: 2× USB-C 3.2 Gen 2, 3,5mm jack
• Baterie: 49,5Wh Li-pol
  
• Rozměry: 1,34 x 29,87 x 20,64 cm
• Hmotnost: 1,06 kg
  

Testovaná konfigurace se dá pořídit kolem 57 000Kč +/- přibližně 2000Kč, zda je to dobrá cena posuďte sami…

Zpracování

Inu, je to ThinkPad a nepatří k těm levným, takže i zpracování tomu odpovídá. Tělo z hořčíkové slitiny je lehké a zároveň pevné, nic nevrže, spáry se nerozevírají a panty displeje drží požadovaný úhel.
Když je řeč o displeji a tedy víku notebooku, tak musím vyzdvihnout jeho tuhost, protože z tloušťky něco málo přes centimetr zbývá na víko přibližně dva a půl milimetru, které kupodivu stačí na to, aby se do víka vešel parádní displej a zároveň zůstala zachovaná pevnost konstrukce. Kromě toho má X13s víko tvarované jinak než běžná X13, podobá se spíše řadám Yoga nebo Legion, protože uprostřed horní hrany, okolo kamery, je hrana vytažená nad obrys základny a displej se tak velmi pohodlně otevírá.

No, ale abych jen nechválil, tak musím poukázat na vypínač obsahující i čtečku otisků prstů. Tlačítko je úzké podobně jako bývají umísťovány na boky mobilních telefonů, jenže na bok telefonu prst přistává tak nějak přirozeně, tady by se spíše hodilo kulaté tlačítko, známé z jiných řad notebooků od Lenova, například nových Thinkbooků či Legionů, nebo stávající tvar na užší straně o milimetr až dva rozšířit.

Klávesnice, trackpoint a touchpad zůstal na ocet

Klávesnice má v porovnání s některými notebooky řady Yoga i některými ThinkPady vyšší zdvih, hladký chod, ale zároveň jasnou odezvu, takže nehrozí nejistota typu „Zmáčkl jsem tu klávesu nebo ne?!?“. Tvar kláves je v porovnání s dříve testovanými ThinkPady také trochu jiný a hlavně lepší. Musím se ale přiznat, že jsem nedokázal přijít na přesný důvod čím to je, předpokládám, že to bude trochu zvýrazněná nebo prostě jinak provedená prohlubeň ve středu kláves. Je to prostě taková ta až nepatrná změna, která ale udělá velký dojem.

Touchpad nebo přesněji řečeno clickpad je kombinován se starým dobrým trackpointem, který dopňují fyzická tlačítka. Touchpad reaguje dobře, nabízí dotyková gesta, která – když si na ně člověk zvykne – usnadňují práci s Windows 11, ale i jako u spousty jiných notebooků je občas ovlivněn rušením z nabíjení přes USB-C, zejména při použití nabíječky s dvoužilovým přívodem (bez uzemnění). Toto ovlivnění touchpadu se ovšem nedá ani považovat za závadu, teda samozřejmě dá, ale vzhledem k rozšířenosti napříč značkami notebooků bych se spíš klonil k tomu, že se jedná o vlastnost. Navíc při zaměření na mobilitu se dá předpokládat, že ThinkPad X13s se bude nabíjet, když s ním uživatel nebude pracovat nebo naopak během připojení k dokovací stanici s připojenými periferiemi.
Naštěstí tu máme typický rys ThinkPadů a tím je trackpoint, ten netrpí na rušení a pro spoustu uživatelů ThinkPadů, včetně mě, představuje hlavní způsob ovládání myši.

Obraz a zvuk?

Co se displejů týká, tak bych řekl, že se Lenovo čím dál víc zlepšuje, takže mám opět co dělat s notebookem vybaveným výborným displejem, se kterým se dá pracovat nejen v kanceláři ale venku či v autě, kde světelné podmínky pro práci nebývají zrovna ideální. Když nad tím uvažuju, tak displeji asi nemám co vytknout, protože je dobře čitelný, má pěkné podání barev i pozorovací úhly a prolínání podsvitu minimální.

Velikým překvapením byly reproduktory, ty jsou zde umístěny vedle klávesnice, jako třeba na starých ThinkPadech řady T nebo W, a zvuk tedy směřují na uživatele a ne do stolu. Možná si vzpomenete, že jsem u testu Yogy Duet napsal, že na dobrý zvuk je potřeba prostor, takže ani v případě tohoto notebooku jsem od zvuku nečekal nic extra. No, nevím jak toho v Lenovu dosáhli, ale X13s je slyšet a ještě zajímavější je, že se to opravdu dá poslouchat, reproduktory hrají hezky čistě od výšek po basy což vzhledem k velikosti zařízení považuji za překvapivý výsledek.

Konektory, tedy USB-C v hlavní a téměř sólové roli

Byť bych normálně říkal, že jen dvě „céčka“ a sluchátkový konektor je absolutně nedostačující výbava, tak tady vzhledem k předpokládanému využití nemohu. X13s je zařízení, jehož hlavním úkolem je být asistentem na pracovních cestách a ne něco, co má nahradit stolní počítač (byť pro kancelářskou práci zvládne po zadokování i to). Jak už v parametrch píšu, jsou zde USB ve variantě 3.2 gen 2, takže by měly být schopny přenášet data rychlostí až 20 gigabitů za vteřinu, tedy 2,5 GB/s. Prakticky jsem byl schopen vyzkoušet, že přenosová rychlost dosáhne okolo 1GB/s, víc můj externí disk nezvládne. Vzhledem k nedostatku jiných konektorů je i výstup videa na externí monitor nebo projektor veden přes zmíněná céčka, což přímo vybízí k použití dokovací stanice a připojení nabíječky a všech periferií včetně monitoru jediným konektorem. Za zmínku rozhodně stojí skutečnost, že tento drobek umí zobrazovat na třech nezavíslých monitorech (vlastní displej + 2 přes USB-C) a podporuje připojení až 5K displejů s obnovovací frekvencí 60Hz, jak si s nimi poradí ovšem nemám doma jak vyzkoušet…

Lépe se počítači představit, nebo ho nechat ať vás pozná?

Při používání většiny zařízení od mobilů po stolní počítače je potřeba myslet na zabezpečení, minimálně z pohledu neumožnit neoprávněné osobě (snadný) přístup do systému a k datům, to zahrnuje všemožné nastavení, aktualizace BIOSu a operačního systému, to je ovšem záležitost pro většinu uživatelů nezajímavá až obtěžující a v případě ThinkPadů obvykle řešená IT oddělením firmy. Uživatele bude spíše zajímat, jak je řešeno přihlašování do systému, případně jak spolehlivě a rychle funguje biometrie.
Co nám tedy X13s nabízí v tomto směru?
Má klávesnici, takže heslo, to není žádná sláva, ale jako poslední záchrana pořád dobrý.
Dále je v nabídce IR webkamera s podporou Windows Hello, tedy kamera, která umí rozpoznat obličej, trochu mě u ní zklamalo, že „krytka“ kamery je jen softwarová záležitost, ale nejspíš to bude daň za kompaktnost zařízení. Co se rozpoznávání obličeje týká, tak funguje, ale na můj vkus moc pomalu a výsledek závisí na víc faktorech. Řekl bych, že tohle Lenovo umí podstatně líp, příkladem může být napříkladem může být již zmiňovaná Yoga Duet, kde rozpoznávání obličeje fungovalo naprosto perfektně.
No a nejlepší na závěr – čtečka otisků, ta je, jak už jsem psal v úvodu, v tlačítku vypínače a byť by si zasloužila o trochu větší plochu, tak funguje rychle a naprosto spolehlivě, ale stejně mohla být trochu větší :)

Snapdragon?!? To jako má střeva z mobilu? A na tom jedou „wokna“?

Ano, na pár takových otázek jsem odpovídal některým kamarádům či známým, když u mě viděli tuhle žiletku a já jim řekl, co že je vlastně uvnitř.
Takže popořadě, opravdu v tom je Qualcomm Snapdragon. Ne, střeva z mobilu to nemá, nicméně některé dnešní mobily se alespoň (co se například paměti týká) prodávají s podobnou kapacitou ram i úložiště jako nižší varianty tohoto notebooku, výkon ale bude někde jinde a na mobilu by se nejspíš špatně rozjížděly Windows 11.
A opět ano, ty wokna na tam opravdu jedou, jede na nich asi vše co je pro kancelářskou práci potřeba, takže pro zamýšlené využití naprosto funkční a musím říct, že jsem nepostřehl rozdíl mezi spouštěním a během nativního armového programu a programu pro architekturu X64, který zde musí běžet v emulovaném režimu, rozdíl se, jak jsme se s kolegy z blogu shodli, mohl podepsat na spotřebě… Lenovo totiž láká na dvacet osm hodin provozu, teda samozřejmě je to „až“ a při přehrávání videa a asi i trochu sníženým jasu, ale i tak se jedná o krásné číslo, jenže mně se povedlo nejvíc 12, možná 13 hodin provozu. Nestěžuju si, je to výborná hodnota, zatím asi nejdelší ze všech testovaných zařízení, jen mně ten propad na půlku překvapil a přičítám ho zejména provozu s častou emulací „normálního“ procesoru. Chtělo by to nějaký dodatečný test zahrnující používání výhradně nativních armových programů…

Když píšu co a jak běží, tak asi čekáte, že jsem našel něco co neběží, no a máte pravdu. Nepovedlo se mi rozběhat programy vyžadující pro svůj běh OpenGL, v mém případě to byl OpenSCAD, pro přípravu modelu na 3D tisk. Grafika Qualcomm Adreno 690 totiž podporuje DirectX 12 a OpenGL ES, jenže OpenGL ES je určeno právě pro mobilní zařízení a nejedná se o plnohodnotnou variantu, nebo je problém v ovladači, který neumí přeložit požadavky programu psaného pro běžnou architekturu.
Další věc, která na tomto ThinkPadu neběží, teda aspoň ne bez nějaké snahy navíc, je Linux. Live USB začne bootovat, ale při bootu se zasekne a nezbývá než notebook vypnout přidržením vypínače. Na jednu stranu je to trochu zklamání, ale na druhou musím uznat, že z Windows 11 se stává systém, se kterým se dá dělat, a navíc podle toho, co jsem se dočetl na různých diskuzích, by se Linux se zde použitým procesorem měl kamarádit od kernelu 6.xx, tak uvidíme. Zajímavé by to rozhodně bylo, protože pro Linux je nativně armových programů daleko víc (a to nemluvím o možnosti si programy zkompilovat ze zdrojáků), než pro Windows, takže by se na Linuxu nemusela využívat emulace pro běh programů kompilovaných pro běžnou architekturu x64, tedy procesory známé od AMD či Intelu.

A benchmarky budou? Budou, ale ne všechny…

Zatím jsem všechny testované notebooky protáhl, dá se říct neměnnou sadou testů, jenže doposud jsem neměl tu čest s armovým notebookem a podle chování některých benchmarků se s něčím takovým nesetkali ani vývojáři., Takže naprosto bez problémů proběhl test disku a vestavěné výkonostní testy v 7-zipu a Veracryptu, GeekBench byl rozvněž bez problémů, ale nenabídl benchmark grafiky. No a pak tu máme klasiku mezi benchmarky, tedy PCMark a 3DMark, které se v případě tohoto exotického kousku hardwaru moc nepředvedly, jeden rovnou zahlásil, že se jedná o nepodporovaný hardware a druhý skončil chybou, takže výpisy z těchto programů tentokrát nebudou. Pro zajímavost přikládám porovnání ThinkPadu x13s a mého Legionu 5 v programu Geekbench a troufám si tvrdit, že ve vícejádrovém zpracování vyhrává Legion jen díky čtyř jádrům, respektive vláknům navíc. Nabízí se tedy úvaha, zda se do budoucna nesetkáme s našlapanými notebooky s armovými procesory vybavenými úspornou grafikou (zde Adreno), kterým bude sekundovat výkonné grafické karty z dílny AMD nebo Nvidie…

A musím připomenout, že tento notebook se chladí výhradně pasivně, nejvíc přes spodní kryt, který se u běžných notebooků dovede rozpálit tak, že práce s notebookem na klíně začne být nepohodlná, tak zde mívá pokojovou teplotu, v zátěži se pak ohřeje až na „závratných“ 50 °C. Zároveň je šikovné, jak má Snapdragon řešený throttling, tedy snížení výkonu při přehřátí. Zatímco u běžných procesorů dochází k celkovému snížení frekvence, tak arm nechává frekvenci na pokoji a „jen“ vypíná jádra, což na první pohled může vypadat jako horší řešení, ale realita je, že systém reaguje stále svižně i v případě, že je polovina procesoru vypnutá, kdežto když X64 cpu sníží frekvenci na půlku, tak je to obvykle znát.

Když se podíváte na teploty, tak v zimě budou příjemné a v létě nebude poznat, že se notebook zahřívá…

Trocha ekologie na závěr

Lenovo se snaží o minimalizaci dopadů své výroby na životní prostředí, takže už delší dobu používá recyklované materiály ve svých výrobcích, konkrétně X13s má mít šasi z 90% z recyklovaného hořčíku a užití recyklovaných materiálů se samozřejmě dočkaly i plastové části a příslušenství, jako je pouzdro baterie nebo napájecí zdroj.

Rovněž je v nabídce možnost přikoupit kompenzaci uhlíkové stopy, tedy službu Lenovo CO2 Offset, která popsaná v jiném článku na Lenovoblogu.